Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

22 Cdo 5156/2014Usnesení NS ze dne 03.06.2015

HeslaPřípustnost dovolání
Vlastnictví
KategorieD
EcliECLI:CZ:NS:2015:22.CDO.5156.2014.1
Dotčené předpisy

§ 237 o. s. ř. ve znění od 01.01.2014


přidejte vlastní popisek

22 Cdo 5156/2014

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a Mgr. Davida Havlíka ve věci žalobkyň: a) B. L., b) J. E., H., zastoupených JUDr. Michalem Bernardem, Ph.D., advokátem se sídlem v Táboře, Příběnická 1908/12, proti žalovanému Sportovnímu klubu Hvozdnice, IČO: 47004941, se sídlem v Hvozdnici, zastoupenému JUDr. Janem Nekolou, advokátem se sídlem v Praze 2, Trojanova 2022/12, o vyklizení pozemku odstraněním navážky a o vzájemném návrhu žalovaného na přikázání nemovitosti do jeho vlastnictví, vedené u Okresního soudu Praha - západ pod sp. zn. 4 C 4/2010, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 28. května 2014, č. j. 30 Co 591/2013-278, takto:

Dovolání se odmítá.

Stručné odůvodnění(§ 243f odst. 3 o. s. ř.):

Žalobkyně se domáhaly, aby žalovanému byla uložena povinnost vyklidit a vyklizený jim předat pozemek parc. č. 637/2 v k. ú. H. Při jednání soudu prvního stupně dne 18. 6. 2013 upravily žalobní petit tak, že žádaly uložení povinnosti žalovanému odstranit z předmětného pozemku navážku odpadu nad úrovní původního terénu pozemku, a to ve výměře 3090 m2 v jeho jižní části.

Okresní soud Praha - západ („soud prvního stupně“) usnesením ze dne 20. srpna 2013, č. j. 4 C 4/2010-261, ve znění usnesení ze dne 3. března 2014, č. j. 4 C 4/2010-274, mimo jiné výrokem pod bodem I. zastavil řízení v rozsahu, v jakém se žalobkyně domáhaly uložení povinnosti žalovanému odstranit z pozemku parc. č. 673/2 v k. ú. H. navážku odpadu nad úrovní původního terénu na ploše 3090 m2 v jižní části pozemku, a rozhodl o náhradě nákladů řízení.

Soud prvního stupně rozhodnutí o zastavení řízení postavil na názoru, že ve věci odstranění navážky odpadu z pozemku parc. č. 673/2 v k. ú. H. není dána pravomoc soudů. Orgánem oprávněným ve věci rozhodovat je stavební úřad, jemuž přísluší rozhodnout podle § 129 stavebního zákona č. 183/2006 Sb. o odstranění terénních úprav, o které ve skutečnosti v dané věci jde. O této věci je vedeno stavební řízení u Stavebního úřadu v Mníšku pod Brdy.

Krajský soud v Praze jako soud odvolací k odvolání žalobkyň usnesením ze dne 28. května 2014, č. j. 30 Co 591/2013-278, usnesení soudu prvního stupně ve znění opravného usnesení změnil tak, že se řízení o návrhu žalobkyň na odstranění navážky odpadu nezastavuje a věc se nepostupuje Městskému úřadu v Mníšku pod Brdy s tím, že vzájemný návrh žalovaného se nevylučuje k samostatnému projednání a rozhodnutí.

Odvolací soud na rozdíl od soudu prvního stupně dospěl k závěru, že ve věci je dána pravomoc soudu, neboť je zřejmé, že se žalobkyně domáhají soudní ochrany vlastnického práva ve smyslu § 126 odst. 1 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. Je na úvaze žalobkyň, jakou možnost ochrany svého práva zvolí, zda se budou ochrany domáhat u soudu nebo u příslušného správního orgánu. Odvolací soud odkázal na rozhodovací praxi Nejvyššího soudu, konkrétně na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 504/2005 a sp. zn. 22 Cdo 5159/2008, se kterou je jeho závěr v souladu. Z uvedených důvodů uzavřel, že je dána pravomoc soudu k projednání žaloby žalobkyň, tedy rozhodnutí soudu prvního stupně o zastavení řízení o jejich žalobě není správné, a proto je změnil, tak jak je ve výroku vedeno.

Proti usnesení odvolacího soudu podává žalovaný dovolání, jehož přípustnost opírá o § 237 občanského soudního řádu („o. s. ř.“) a uplatňuje dovolací důvod uvedený v § 241a odst. 1 o. s. ř. Popírá pravomoc soudu o žalobě rozhodnout.

Podrobný obsah rozhodnutí soudů obou stupňů i obsah dovolání jsou účastníkům známy, a proto na ně dovolací soud pro stručnost odkazuje.

Dovolání není přípustné.

Rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s jím citovanými rozhodnutími dovolacího soudu; k tomu též viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 10. 2008, sp. zn. 22 Cdo 3202/2008. Z těchto rozhodnutí jednoznačně vyplývá, že pokud se vlastník pozemku domáhá odstranění neoprávněného zásahu spočívajícího v navážce odpadu či jiného materiálu, jde o uplatnění soukromoprávního nároku (může jít o negatorní vlastnickou žalobu či o nárok na náhradu škody formou naturální restituce), a projednání žaloby je v pravomoci soudu; na tom nic nemění, že nápravy se lze současně domáhat i u stavebního úřadu.

Vzhledem k tomu, že dovolání není přípustné podle ustanovení § 237 o. s. ř., neboť odvolací soud se neodchýlil od ustálené rozhodovací praxe, Nejvyšší soud je podle § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 3. června 2015

JUDr. Jiří Spáčil, CSc.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru