Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

22 Cdo 3168/2007Usnesení NS ze dne 12.08.2009

KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2009:22.CDO.3168.2007.1

přidejte vlastní popisek

22 Cdo 3168/2007

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Baláka a soudců JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a Mgr. Michala Králíka, Ph.D., ve věci žalobce R. spol. s r. o., zastoupeného advokátem, proti žalovaným: 1) Ing. P. J. a 2) Mgr. L. J., oběma zastoupeným advokátem, ve věci uložení povinnosti odpojit se od vodovodní a kanalizační přípojky, vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 18 C 1217/2001, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 21. února 2007, č. j. 30 Co 707/2006-154, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným 1) a 2) oprávněným společně a nerozdílně na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 3.525,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. A. Š.

Odůvodnění:

Podle § 243c odst. 2 občanského soudního řádu (dále „o. s. ř“) v odůvodnění usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně vyloží důvody, pro které je dovolání opožděné, nepřípustné, zjevně bezdůvodné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo pro které muselo být dovolací řízení zastaveno.

Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudkem ze dne 21. února 2007, č. j. 30 Co 707/2006-154, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Liberci (dále „soud prvního stupně“) ze dne 16. června 2006, č. j. 18 C 1217/2001-133, jímž byla zamítnuta žaloba, „podle které jsou žalovaní povinni odpojit se od vodovodní a kanalizační přípojky, která se nachází na pozemku žalobce č. parc. 182/7 v k. ú. D. H. v obci L.“

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal žalobce dovolání z důvodu nesprávného právního posouzení věci.

Žalovaní 1) a 2) navrhli odmítnutí dovolání.

Nejvyšší soud České republiky (dále „Nejvyšší soud“) dále vychází z toho, že obsah rozsudků soudů obou stupňů, jakož i obsah dovolání a vyjádření k dovolání jsou účastníkům známy a že uvedené listiny jsou součástí procesního spisu vedeného u soudu prvního stupně.

Přípustnost tzv. nenárokového dovolání [§ 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.] může být založena jen v případě, kdy dovolatel v dovolání označí pro výsledek sporu relevantní právní otázku, jejíž řešení odvolacím soudem činí rozhodnutí tohoto soudu rozhodnutím zásadního právního významu. Neuvede-li dovolatel v dovolání žádnou takovou otázku nebo jen otázku skutkovou, nemůže dovolací soud shledat nenárokové dovolání přípustným. K tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu z 27. 3. 2007, sp. zn. 22 Cdo 1217/2006, publikované v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu, C. H. Beck, (dále jen „Soubor rozhodnutí“) pod C 5042.

Rovněž lze odkázat na běžnou judikaturu Nejvyššího soudu, prezentovanou např. usnesením ze dne 29. 1. 2001, sp. zn. 22 Cdo 1603/99, publikovaným v Souboru rozhodnutí pod C 103, podle něhož nejde o otázku zásadního právního významu, jestliže příslušná zákonná úprava je naprosto jednoznačná a nečiní v soudní praxi žádné výkladové těžkosti.

Dovolatel v tomto případě žádnou právní otázku, která by měla činit rozhodnutí odvolacího soudu rozhodnutím po právní stránce zásadního právního významu neformuloval. Pro právní posouzení věci rozhodná právní úprava – ustanovení § 8 odst. 5 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, pro veřejnou potřebu, je zcela jednoznačná a a soudy rozhodly v souladu s jejím zněním.

S ohledem na výše uvedené dovolacímu soudu nezbylo, než dovolání žalobce podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítnout.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází z toho, že dovolání žalobce bylo odmítnuto a žalovaným 1) a 2) vznikly náklady (§ 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř.). Tyto náklady představují odměnu advokáta za zastoupení žalovaných 1) a 2) v dovolacím řízení, která činí podle § 8, § 10 odst. 3, § 14 odst. 1, § 15, § 18 odst. 1 a § 19a vyhlášky č. 484/2000 Sb. částku 2.925, Kč, a dále paušální náhradu hotových výdajů 2 x 300,- Kč podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), celkem 3.525,- Kč. Platební místo a lhůta k plnění vyplývají z § 149 odst. 1, § 160 odst. 1 a § 167 odst. 2 o. s. ř.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li žalobce dobrovolně, co mu ukládá toto rozhodnutí, mohou žalovaní 1) a 2) podal návrh na výkon rozhodnutí.

V Brně dne 12. srpna 2009

JUDr. František Balák, v. r.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru