Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

22 Cdo 2885/2000Usnesení NS ze dne 05.01.2001

KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2001:22.CDO.2885.2000.1

přidejte vlastní popisek

22 Cdo 2885/2000

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Baláka a soudců JUDr. Marie Rezkové a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobkyně D. M., zastoupené advokátkou, proti žalovanému B. M., zastoupenému advokátkou, o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví, vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 27 C 12/98, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. dubna 2000, čj. 13 Co 243/2000-101, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 4.700,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokátky.

Odůvodnění:

Okresní soud v Karviné rozsudkem ze dne 19. listopadu 1999, čj. 27 C 12/98-57, ve znění doplňujícího usnesení ze dne 3. prosince 1999, čj. 27 C 12/98-71, v odstavci I. výroku uložil žalovanému, aby zaplatil žalobkyni na vypořádání podílu ze zaniklého bezpodílového spoluvlastnictví manželů částku 155.000,- Kč. V odstavcích II. a III. rozhodl o soudním poplatku a nákladech řízení.

Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací shora označeným rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v odstavcích I. a II. výroku, jinak rozsudek soudu prvního stupně změnil. Odvolací soud se ztotožnil se skutkovými zjištěními soudu prvního stupně i s jeho právním posouzením věci.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání z důvodů, že napadené rozhodnutí vychází ze skutkových zjištění, která nemají oporu v provedeném dokazování, a že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Dále namítá, že soud prvního stupně nesplnil poučovací povinnost podle § 5 o. s. ř. o tom, že může žádat opis protokolů a namítat nesprávné znění protokolu. Navrhl, aby dovolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Žalobkyně navrhla odmítnutí dovolání, neboť směřuje proti rozhodnutí, proti kterému není dovolání přípustné.

Podle bodu 17. hlavy první části dvanácté (Přechodná a závěrečná ustanovení) zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Bylo-li napadené rozhodnutí vydáno dne 27. dubna 2000, dovolací soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 30/2000 Sb. (dále jen "o. s. ř.").

Dovolání v posuzované věci není přípustné.

Podle § 236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, je dovolání přípustné za naplnění předpokladů uvedených v § 238 odst. 1 písm. b) o. s. ř. anebo v § 239 odst. 1 a 2 o. s. ř.

Podle § 238 odst. 1 písm. b) o. s. ř. je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl jinak než v dřívějším rozsudku proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil. O takový případ v této věci nejde, neboť odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, aniž by tomuto rozhodnutí předcházelo zrušující usnesení odvolacího soudu.

Podle § 239 odst. 1 o. s. ř. je dovolání přípustné proti rozsudku nebo usnesení odvolacího soudu ve věci samé, jímž bylo rozhodnutí soudu prvního stupně potvrzeno, jestliže odvolací soud ve výroku rozhodnutí vyslovil, že dovolání je přípustné, protože jde o rozhodnutí po právní stránce zásadního významu. To se v dané věci nestalo.

Podle § 239 odst. 2 o. s. ř. je dovolání přípustné tehdy, nevyhoví-li odvolací soud návrhu účastníka na vyslovení přípustnosti dovolání, který byl učiněn nejpozději před vyhlášením potvrzujícího rozsudku nebo před vyhlášením (vydáním) usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam. Ani tato situace v řízení nenastala, neboť návrh na připuštění dovolání nebyl učiněn.

Proti rozhodnutí odvolacího soudu je dovolání přípustné též tehdy, trpí-li řízení některou z vad taxativně vyjmenovaných v § 237 odst. 1 o. s. ř. Dovolací soud nezjistil, že by k některé z vad uvedených v § 237 odst. 1 o. s. ř. došlo.

Nesplnění poučovací povinnosti podle § 5 o. s. ř. je vadou řízení ve smyslu § 241 odst. 3 písm. b) o. s. ř. K vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, však dovolací soud přihlédne, i když nebyly v dovolání uplatněny, jen pokud jde o dovolání přípustné, což v daném případě není.

Nejvyšší soud proto podle § 243b odst. 4 a § 218 odst. 1 písm. c) o. s. ř. dovolání žalovaného jako nepřípustné odmítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 4, § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovanému, který nebyl v dovolacím řízení úspěšný, uložil dovolací soud povinnost zaplatit žalobkyni na účelně vynaložených nákladech tohoto řízení částku 4.700,- Kč představující mimosmluvní odměnu advokátky za její zastoupení při jednom úkonu právní služby - vyjádření k dovolání - podle § 11 odst. 1 písm. k), § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. - advokátní tarif a paušální částku náhrad hotových výdajů ve výši 75,- Kč podle § 13 odst. 1, 3 téže vyhlášky.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 5. ledna 2001

JUDr. František Balák, v.r.

předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Marcela Jelínková

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru