Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

22 Cdo 235/2012Usnesení NS ze dne 25.06.2013

HeslaPředkupní právo
Přípustnost dovolání
KategorieD
EcliECLI:CZ:NS:2013:22.CDO.235.2012.1
Dotčené předpisy

§ 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. ve znění do 31.12.2012

§ 605 obč. zák.


přidejte vlastní popisek

22 Cdo 235/2012

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a Mgr. Davida Havlíka ve věci žalobkyně M. P., zastoupené Mgr. Jaroslavem Tajbrem, advokátem se sídlem v Praze 5, U Nikolajky 5, proti žalovaným 1) AGRO – spol., akciová společnost, se sídlem v Kolíně III., Legerova 224, identifikační číslo osoby 46356002, 2) R. S., a 3) Z. H., všem zastoupeným JUDr. Tomášem Hemelíkem, CSc., advokátem se sídlem v Říčanech, Rooseveltova 101, o určení neplatnosti smlouvy, vedené u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. 13 C 114/2007, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 25. srpna 2011, č. j. 27 Co 382/2008-147, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění

(§ 243c odst. 2 o. s. ř.):

Okresní soud v Kolíně (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 3. března 2008, č. j. 13 C 114/2007-58, zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala „určení, že kupní smlouva o koupi spoluvlastnického podílu o velikosti 35/160 na budově čp. 575, nacházející se na parcele č. 437 v katastrálním území K., zapsané u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Kolín, uzavřená mezi žalovaným č. 1 jakožto prodávajícím a žalovanými č. 2 a 3 jakožto kupujícími, na základě níž bylo zahájeno u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Kolín, řízení o povolení vkladu vlastnického práva č. V-6161/2007, je neplatná“.

Krajský soud v Praze jako soud odvolací k odvolání žalobkyně rozsudkem ze dne 27. listopadu 2008, č. j. 27 Co 382/2008-102, rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobě vyhověl. Velký senát Nejvyššího soudu k dovolání žalovaných rozsudkem ze dne 11. května 2011, č. j. 31 Cdo 1926/2009-124, rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Odvolací soud rozhodl znovu rozsudkem ze dne 25. srpna 2011, č. j. 27 Co 382/2008-147, a to tak, že rozsudek soudu prvního stupně potvrdil.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání. Jeho přípustnost opírá o § 237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu (dále o. s. ř.) a vytýká odvolacímu soudu nesprávný výklad § 140, § 602 a násl. obč. zák. V nabídce odkupu spoluvlastnického podílu k domu z 5. 12. 2006 totiž žalovaný 1) uvedl, že nabídka trvá jen do 15. 1. 2007. Šlo zhruba o jednoměsíční lhůtu a žalovaný 1) tak zkrátil dvouměsíční zákonnou lhůtu pro využití nabídky předkupního práva. Nabídka z 5. 12. 2006 tak není řádnou nabídkou ve smyslu § 605 obč. zák. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 11. května 2011, č. j. 31 Cdo 1926/2009-127, také uvedl, že „v nabídce může být stanovena i delší než zákonem stanovená doba pro vyplacení podílu, nelze ji však zkracovat.“ Navrhla, aby dovolací soud zrušil rozsudky soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Dovolací soud při projednání dovolání postupoval podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2012 (viz čl. II. bod 7 zákona č. 404/2012 Sb.).

Dovolání není přípustné.

V dané věci by připadala přípustnost dovolání do úvahy jen podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., tedy v případě, že by dovolací soud dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle § 241a odst. 2 písm. a) a § 241a odst. 3 se nepřihlíží [§ 237 odst. 3 o. s. ř.]. Napadený rozsudek však takovým rozhodnutím není.

Odvolací soud postupoval zcela v souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 11. května 2011, č. j. 31 Cdo 1926/2009-124. K dovolací námitce uvedené shora se poznamenává, že nelze ztotožňovat lhůtu splatnosti, ve které je třeba nemovitost „vykoupit“, tj. zaplatit kupní cenu (ta nesmí být v zásadě kratší než lhůta zákonná), s lhůtou určenou pro odpověď na nabídku výkonu překupního práva. Odvolací soud správně konstatoval, že lhůta splatnosti činila dva měsíce od doručení nabídky žalobkyni (str. 6 rozsudku).

Vzhledem k tomu, že dovolání v dané věci není přípustné, dovolací soud je podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 151 odst. 1 věty první a § 146 odst. 3 o. s. ř., neboť dovolatelka s ohledem na výsledek řízení na náhradu svých nákladů nemá právo a žalovaným nevznikly v dovolacím řízení takové náklady, jejichž náhradu by mohli požadovat.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 25. června 2013

JUDr. Jiří Spáčil, CSc.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru