Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

22 Cdo 2331/2019Usnesení NS ze dne 31.07.2019

HeslaPrávní moc rozhodnutí
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2019:22.CDO.2331.2019.1
Dotčené předpisy

§ 243 písm. b) o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

22 Cdo 2331/2019-232

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Havlíka a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobce B. P., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Martinem Červinkou, advokátem se sídlem v České Třebové, Čechova 396, proti žalované M. S., narozené XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Ludvíkem Novotným, advokátem se sídlem v Letohradě, Václavské náměstí 76, o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí pod sp. zn. 6 C 11/2017, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 5. 3. 2019, č. j. 22 Co 7/2019-207, o návrhu žalované na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 5. 3. 2019, č. j. 22 Co 7/2019-207, takto:

I. Právní moc rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 5. 3. 2019, č. j. 22 Co 7/2019-207, se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném žalovanou v této věci.

II. Návrh žalované na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 5. 3. 2019, č. j. 22 Co 7/2019-207, se zamítá.

Odůvodnění:

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozsudkem ze dne 2. 10. 2018, č. j. 6 C 11/2017-170, zrušil „podílové spoluvlastnictví žalobce a žalované k nemovitostem zapsaným na LV č. XY vedeném Katastrálním úřadem pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště XY, pro katastrální území a obec XY, okres XY, jako parcela p. č. st. XY o výměře 324 m2 – zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba, č. p. XY, bydlení a parcela p. č. XY o výměře 103 m2 – zahrada“, a tyto nemovitosti přikázal do výlučného vlastnictví žalobce. Žalobci uložil povinnost zaplatit žalované vypořádací podíl ve výši 1 300 000 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.). Žalobkyni uložil povinnost zaplatit státu na náhradě nákladů řízení částku ve výši 9 704 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.) a žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 41 272 Kč k rukám jeho zástupce do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III.).

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích jako soud odvolací k odvolání žalované rozsudkem ze dne 5. 3. 2019, č. j. 22 Co 7/2019-207, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. a II. (výrok I. rozsudku odvolacího soudu). Ve výroku III. rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů nalézacího řízení (výrok II. rozsudku odvolacího soudu). Dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok III. rozsudku odvolacího soudu).

Proti rozsudku odvolacího soudu podává žalovaná dovolání, v rámci kterého navrhuje ve smyslu § 243 písm. a) o. s. ř. odložení vykonatelnosti rozsudku odvolacího soudu. Uvádí, že neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí by jí hrozila závažná újma spočívající v povinnosti vystěhovat se z předmětu spoluvlastnictví. Pokud by byla žalovaná v rámci dovolacího řízení úspěšná a v důsledku toho měla právo znovu užívat předmětné nemovitosti, nemusel by jí to žalobce umožnit. Existuje rovněž riziko, že žalobce začne v nemovitosti provádět stavební úpravy, na základě kterých by mohlo být znemožněno vypořádání spoluvlastnictví rozdělením nemovitostí, o což žalovaná usiluje.

Žalobce považuje návrh na odklad vykonatelnosti rozsudku za nedůvodný. Uvádí, že v katastru nemovitostí je žalobce již zapsán jako výlučný vlastník nemovitosti, tudíž není rozsudkem odvolacího soudu uložena žádná povinnost, jejíž splnění by mohlo být vynucenu ve vykonávacím řízení. Poznamenává, že žalovaná neposkytla žalobci potřebnou součinnost nezbytnou ke splnění povinnosti žalobce zaplatit vypořádací podíl, tudíž se snad pouze brání splnění této povinnosti žalobce. Navrhuje, aby byl návrh na odklad vykonatelnosti rozsudku odvolacího soudu zamítnut.

Podle § 243 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.

Dovolací soud neshledal v poměrech projednávané věci naplnění nezbytného důvodu k vyhovění návrhu na odklad vykonatelnosti rozsudku odvolacího soudu, který spočívá v existenci takového výroku soudního rozhodnutí (s přihlédnutím k argumentaci obsažené v návrhu žalované na odklad vykonatelnosti), podle něhož by bylo možné nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci. Nelze odložit vykonatelnost v těch případech, ve kterých výrok rozhodnutí žádnou vynutitelnou povinnost neukládá, např. nahrazuje-li projev vůle nebo jde-li o výrok o určení práva či právního vztahu.

Ve vztahu k části výroku soudního rozhodnutí o věci samé, kterým bylo rozhodnuto o zrušení o spoluvlastnictví a přikázání věci do výlučného vlastnictví žalobce, je s ohledem na výše uvedené vyloučeno odložení vykonatelnosti. Lze podotknout, že v této části výroku soudního rozhodnutí o věci samé ani nebyla (nemohla být) žalované uložena povinnost vyklidit předmětné nemovitosti. S přihlédnutím k argumentaci obsažené v návrhu na odklad vykonatelnosti se žalovaná rovněž nedomáhá odložení vykonatelnosti té části výroku soudního rozhodnutí o věci samé, ve které byla žalobci uložena povinnost zaplatit žalované příslušný vypořádací podíl.

V souvislosti s výrokem soudního rozhodnutí, jímž byla žalované pravomocným soudním rozhodnutím uložena povinnost k peněžitému plnění (o nákladech řízení vzniklých státu), jednak platí, že žalovaná ohledně nich v návrhu na odklad vykonatelnosti ničeho netvrdí, a dále je pojmově vyloučeno, aby bylo přistoupeno k výkonu rozhodnutí či provedení exekuce u těch povinností uložených pravomocným soudním rozhodnutím, u nichž je běh pariční lhůty odvislý od nabytí právní moci, jejíž účinky by mohly být případně odloženy (to neplatí pouze o výroků soudních rozhodnutí, které jsou předběžně vykonatelné, avšak o takový případ v projednávané věci nejde).

Ze shora uvedených důvodů Nejvyšší soud návrh žalované na odložení vykonatelnosti rozsudku odvolacího soudu zamítl.

Podle § 243 písm. b) o. s. ř. před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.

Dovolací soud vzal v úvahu, že pravomocné soudní rozhodnutí je vkladovou listinou ve smyslu § 15 odst. 1 písm. a) a 17 odst. 2, 4 a 5 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon). Stav zápisu v katastru nemovitostí, který po povolení vkladu umožnil žalobci s předmětnými nemovitostmi volně nakládat, by se závažným způsobem mohl dotknout poměrů žalované, která v dovolání žádá, aby byly nemovitosti rozděleny, příp. přikázány do jejího výlučného vlastnictví. Právní vztahy týkající se předmětných nemovitostí by měly i vzhledem k principu materiální publicity zápisů provedených v katastru nemovitostí zůstat do doby rozhodnutí o dovolání v této věci z pohledu stavu zápisu v katastru nemovitostí nezměněny. Zároveň platí, že odklad právní moci se nedotkne právních poměrů jiných osob než toliko účastníků řízení.

Z těchto důvodu Nejvyšší soud i bez návrhu rozhodl (aniž by tím jakkoli předjímal rozhodnutí o dovolání ve věci samé), že právní moc rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 5. 3. 2019, č. j. 22 Co 7/2019-207, se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném žalovanou [§ 243 písm. b) o. s. ř.].

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 31. 7. 2019

Mgr. David Havlík

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru