Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

22 Cdo 1470/2020Usnesení NS ze dne 14.08.2020

HeslaVedlejší účastník
KategorieD
EcliECLI:CZ:NS:2020:22.CDO.1470.2020.1
Dotčené předpisy

§ 238a o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

22 Cdo 1470/2020-675

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců Mgr. Davida Havlíka a Mgr. Michala Králíka, Ph.D., ve věci žalobkyně České přístavy, a. s., IČO 45274592, se sídlem v Praze 7, Jankovcova 6, zastoupené Mgr. Markem Vojáčkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Na Florenci 2116/15, proti žalované WATERMAN Praha a. s., IČO 61672742, se sídlem v Praze 5, Strakonická 5042/2, zastoupené Mgr. Miroslavem Synkem, advokátem se sídlem v Praze 2, Balbínova 223/5, o vyklizení pozemku, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5

pod sp. zn. 16 C 168/2016, o dovolání Tělovýchovné jednoty Blaník Praha z. s., IČO 00564435, se sídlem v Praze 5, Císařská louka, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. 1. 2020, č. j. 72 Co 424/2018-584, takto:

Dovolání se odmítá.

Stručné odůvodnění(§ 243f odst. 3 o. s. ř.):

V řízení o odvolání proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 9. 8. 2018, č. j. 16 C 168/2016-443, oznámila Tělovýchovná jednota Blaník Praha z. s. dne 6. 1. 2020 vstup do řízení na straně žalované; při jednání dne 8. 1. 2020 žalobkyně navrhla, aby soud rozhodl o přípustnosti vedlejšího účastenství.

Městský soud v Praze k návrhu žalobkyně rozhodl usnesením ze dne 8. 1. 2020, č. j. 72 Co 424/2018-584, mimo jiné tak, že vstup Tělovýchovné jednoty Blaník Praha z. s. jako vedlejšího účastníka do řízení se nepřipouští.

Proti tomuto rozhodnutí podává spolek Tělovýchovné jednoty Blaník Praha („dovolatel“) dovolání, jehož přípustnost opírá o § 238a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů („o. s. ř.). Je si vědom toho, že dovolání nemůže být přípustné podle § 237 o. s. ř, neboť se nejedná o rozhodnutí, jímž se odvolací řízení končí; tvrdí však, že přípustnost zakládá § 238a o. s. ř. Připouští-li totiž zákon výslovně dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu o přistoupení účastníka podle § 92 odst. 1 o. s. ř., nemůže být v téže situaci zbaven opravného prostředku účastník, který do řízení přistoupil podle § 93 o. s. ř. Tento neodůvodněný rozdíl vede k odepření spravedlnosti a porušení práva na spravedlivý proces. Vychází z již neplatné právní úpravy a dovolací soud by měl proto přehodnotit svoji dosavadní judikaturu, podle které není přípustné dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu o přípustnosti přistoupení účastníka do řízení podle § 93 o. s. ř.

Dovolání není přípustné.

Podle § 238a o. s. ř. dovolání je dále přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo v průběhu odvolacího řízení rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka (§ 107a), o přistoupení dalšího účastníka (§ 92 odst. 1) a o záměně účastníka (§ 92 odst. 2).

Podle § 92 odst. 1 o. s. ř. může soud na návrh žalobce připustit, aby do řízení přistoupil další účastník (přistoupení účastníka).

Ustanovení § 93 odst. 1 o. s. ř. pak připouští, aby se řízení jako vedlejší účastník vedle žalobce nebo žalovaného zúčastnil také ten, kdo má právní zájem na jeho výsledku (přistoupení vedlejšího účastníka).

Judikatura dovolacího soudu je ustálená v závěru, že výčet procesních rozhodnutí, proti kterým ustanovení § 238a o. s. ř. (dříve také § 239 o. s. ř.) výslovně připouští dovolání, je taxativní (k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 7. 2007, sp. zn. 22 Cdo 2423/2007, ze dne 4. 9. 2008, sp. zn. 28 Cdo 2750/2008, ze dne 17. 4. 2012, sp. zn. 28 Cdo 914/2012, či ze dne 28. 1. 2016, sp. zn. 29 Cdo 61/2016). Shodně se k uvedené otázce staví také komentářová literatura [viz např. Vojtek, P. in Lavický, P. a kol. Občanský soudní řád (§ 1 až 250l). Řízení sporné. Praktický komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2016, s. 994.; také Hamuľáková, K. in Svoboda K., Smolík P., Levý J., Šínová R. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 743].

Dovolací soud nespatřuje důvod k přehodnocení uvedené rozhodovací praxe.

Tvrdí-li dovolatel, že zde není rozumný důvod rozlišovat přistoupení účastníka do řízení podle § 92 odst. 1 o. s. ř. a podle § 93 odst. 1 o. s. ř., přehlíží, že zatímco první z uvedených ustanovení upravuje přistoupení hlavních účastníků řízení, druhé se týká účastníků vedlejších.

Rozdíl je tu především v tom, že o právech a povinnostech hlavních účastníků se v řízení přímo rozhoduje. To u vedlejších účastníků neplatí; vedlejší účastenství sice umožňuje i jiným subjektům, aby – mají-li na výsledku řízení právní zájem – ovlivnily jeho výsledek, o jejich právech a povinnostech se však v řízení nejedná. Právní zájem vedlejšího účastníka na výsledku řízení spočívá primárně v předcházení dalším sporům: „Účel vedlejšího účastenství tkví v obecném zájmu na hospodárnosti řízení; vedlejší intervence totiž může zabránit vzniku soudního řízení mezi procesní stranou a tím, kdo ji v řízení podporoval“ (viz Dvořák, B. in Lavický, P. a kol. Občanský soudní řád (§ 1 až 250l). Řízení sporné. Praktický komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2016, s. 389). Ostatně k tomu lze odkázat také na usnesení ze dne 21. 4. 2020, sp. zn. IV ÚS 694/20, kterým Ústavní soud odmítl ústavní stížnost T. B., jehož vstup do řízení v nyní projednávané věci odvolací soud napadeným rozhodnutím rovněž nepřipustil.

Vyloučení dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu, kterým bylo rozhodnuto o nepřípustnosti vedlejšího účastenství, proto nepředstavuje zásah do ústavně zaručených práv dovolatele; dovolatel má vždy prostor hájit svá práva v řízení, jehož bude účastníkem.

Protože dovolání není přípustné, Nejvyšší soud je podle § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.

O nákladech dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, neboť dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu není rozhodnutím, jímž se řízení ve věci končí (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, publikované pod č. 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 14. 8. 2020

JUDr. Jiří Spáčil, CSc.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru