Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

22 Cdo 1452/2005Rozsudek NS ze dne 27.07.2005

KategorieC
EcliECLI:CZ:NS:2005:22.CDO.1452.2005.1
Dotčené předpisy

§ 21a odst. 1 písm. b) předpisu č. 99/1963 Sb.


přidejte vlastní popisek

22 Cdo 1452/2005

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Marie Rezkové a soudců JUDr. Marie Vokřinkové a JUDr. Františka Baláka ve věci žalobce V. V., zast. B. K., jako obecným zmocněncem, proti žalované České republice-Ministerstvu financí, se sídlem Praha 1, Letenská 15, o určení vlastnictví, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 10 C 353/2003, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. ledna 2005, č. j. 21 Co 459/2004-63, takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 18. ledna 2005, č. j. 21 Co 459/2004-63, a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 16. srpna 2004, č. j. 10 C 353/2003-45, se zrušují a věc se vrací Obvodnímu soudu pro Prahu 5 k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 5 (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 16. 8. 2004, č. j. 10 C 353/2003-45, určil, že je žalobce výlučným vlastníkem pozemku – parc. č. 2421/7 o výměře 694 m² v k. ú. L., obec P., zapsaného na listu vlastnictví č. 1683 pro k. ú. L. u Katastrálního úřadu P. a rozhodl o nákladech řízení.

Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že žalobce nabyl v roce 1955 dědictvím po svém otci J. V., parcelu č. 2421/7 v k. ú. L. Ta byla posléze zastavěna stavbou státní silnice Z. – B. – J. Vzhledem k tomu, že v katastru nemovitostí Katastrálního úřadu P. je na listu vlastnictví 1683 duplicitně veden jako další vlastník téhož pozemku Česká republika s právem hospodaření pro Technickou správu komunikací h. m. P., soud prvního stupně shledal, že žalobce má naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva žalobou ve smyslu § 80 písm. c) OSŘ právě proti státu. Protože nevyšlo najevo, že by došlo k výkupu či vyvlastnění pozemku, případně, že by žalobce jiným způsobem pozbyl k pozemku vlastnictví, soud prvního stupně vyhověl jeho žalobě na určení vlastnického práva. V řízení před soudem prvního stupně muselo být posuzováno, kdo jedná za stát, který byl v důsledku zápisu v katastru nemovitostí k uplatněnému nároku pasivně legitimován a za který nemohla vystupovat Technická správa komunikací h. m. P., pro níž je v katastru nemovitostí vyznačeno právo hospodaření, protože není organizační složkou státu ani státní organizací ve smyslu zák. č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ale je příspěvkovou organizací h. m. P. Jako příspěvková organizace obce tedy nemůže vystupovat ve smyslu § 21a OSŘ za stát. Soud prvního stupně vycházel z toho, že podle § 4 odst. 1 zák. č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky je Ministerstvo financí ústředním orgánem státní správy kromě jiného i ve věcech hospodaření s majetkem státu. Proto dovodil, že v dané věci přísluší za stát vystupovat Ministerstvu financí jako organizační složce státu ve smyslu § 3 odst. 1 zák. č. 219/2000 Sb. Soud prvního stupně vyloučil, že by mohl za stát vystupovat Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Nejedná se totiž o případy předvídané v § 3 odst. 1, a § 4 zák. č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.

Městský soud v Praze jako odvolací soud rozsudkem ze dne 18. 1. 2005, č. j. 21 Co 459/2004-63, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Odvolací soud se zcela ztotožnil se skutkovými a právními závěry soudu prvního stupně včetně toho, že v dané věci nemůže za Českou republiku vystupovat Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových ani podle § 10 písm. b) a § 11 odst. 2 zák. č. 219/2000 Sb. Z textu § 10 písm. b) tohoto zákona vyplývá, že s majetkem státu, o němž se zjistí, že s ním žádná organizační složka podle tohoto zákona nehospodaří, hospodaří organizační složky příslušné podle § 11, který v odstavci 2 stanoví, že mimo výčet případů uvedených v odstavci 1, hospodaří v ostatních případech s majetkem státu Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. V daném případě však má k předmětnému pozemku právo hospodaření Technická správa komunikací a proto nejde o majetek, o němž se zjistí, že s ním žádná organizační složka nehospodaří, když navíc ustanovení § 10 písm. b) zák. č. 219/2000 Sb. nepoužívá pojem organizační složka státu, ale pouze pojem organizační složka, a tak neřeší situaci, kdy s majetkem státu hospodaří subjekt, který není organizační složkou státu ani státní organizace a neřeší ji ani ustanovení § 11 odst. 2 zák. č. 219/2000 Sb.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání. Namítala, že soudy obou stupňů učinily nesprávný právní závěr o tom, která organizační složka státu jedná za stát v případě, že se řízení před soudem týká majetku, který je v katastru nemovitostí evidován jako majetek České republiky, ale zápis ohledně příslušnosti hospodařit s majetkem obsahuje údaj odporující platné právní úpravě. V dané věci je ohledně pozemku parcely č. 2421/7 v katastru nemovitostí jako duplicitní vlastník zapsána Česká republika a jako příslušná s majetkem hospodařit je vedena Technická správa komunikací, která je však příspěvkovou organizací h. m. P. Je tedy bez dalšího zřejmé, že zápis v katastru nemovitostí není v souladu s právními předpisy, neboť s majetkem státu nepřísluší hospodařit příspěvkové organizaci h. m. P., když není organizační složkou státu ani státní organizací v působnosti zákona č. 219/2000 Sb. V těchto případech je třeba podle názoru dovolatelky vycházet z § 10 písm. b) zák. č . 219/2000 Sb. a takový pozemek pokládat za majetek státu, o němž je zjištěno, že s ním žádná organizační složka podle zák. č. 219/2000 Sb. nehospodaří, a proto s ním podle § 11 odst. 2 zák. č. 219/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů přísluší hospodařit Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Nesprávný je argument odvolacího soudu, že v § 10 písm. b) zák. č. 219/2000 Sb. se nehovoří o organizační složce státu, ale o organizační složce. Ustanovení § 3 odst. 1 zák. č. 219/2000 Sb. zavádí legislativní zkratku „organizační složka“, která je důsledně používána v celém zákoně, tedy i v § 10 písm. b) zák. č. 219/2000 Sb. Zápis v katastru nemovitostí je jakýmsi reziduem z doby, kdy Technická správa komunikací byla státní organizací vykonávající právo hospodaření s majetkem státu. Její hospodaření však zaniklo nejpozději dnem 1. 1. 2001, kdy se přímo ze zákona stala příspěvkovou organizací hlavního města Prahy (§ 57 odst. 1 a 5 zák. č. 219/2000 Sb.). V ustanovení § 57 odst. 5 zák. č. 219/2000 Sb. je výslovně uvedeno, že věci, k nimž právo hospodaření podle tohoto odstavce zaniklo, jsou majetkem podle § 10 písm. b) zák. č. 219/2000 Sb. Zápis v katastru nemovitostí tak neodpovídá právnímu stavu. Pokud podle současné úpravy provedené v § 21a odst.1 písm. b) OSŘ za stát před soudem vystupuje „organizační složka státu příslušná podle zvláštního právního předpisu“, pak musí jít o předpis, který odpovídá povaze věci. Nelze za něj pokládat zák. č. 2/1969 Sb. (kompetenční zákon), který předpokládá, že Ministerstvo financí jako ústřední orgán státní správy ve věcech hospodaření s majetkem plní úkoly povahy koncepční, metodické, koordinační a legislativní, a nikoliv postavení univerzálního zástupce státu ve věcech týkajících se majetku státu. Tímto zvláštním právním předpisem je zák. č. 219/2000 Sb. Žalovaná navrhla, aby dovolací soud zrušil rozsudky soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Žalobce se k dovolání nevyjádřil.

Nejvyšší soud jako soud dovolací po zjištění, že dovolání proti rozsudku odvolacího soudu byla podáno oprávněnou osobou včas, nejprve zkoumal, zda jde o dovolání přípustné.

Podle § 236 odst. 1 občanského soudního řádu (dále „OSŘ“) lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Přípustnost dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu se řídí ustanoveními § 237 odst. 1 písm. b) a c) OSŘ.

Podle § 237 odst. 1 písm. b) OSŘ není dovolání v dané věci přípustné proto, že rozhodnutí soudu prvního stupně, potvrzené napadeným rozsudkem, bylo jeho první rozhodnutí ve věci.

Podle § 237 odst. 1 písm. c) OSŘ je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Přitom podle § 237 odst. 3 OSŘ rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam (odstavec 1 písm. c/) zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem.

O rozhodnutí po právní stránce zásadního významu jde tedy tehdy, je-li v něm řešena právní otázka, významná nejen pro rozhodnutí v dané konkrétní věci, pokud tato otázka není řešena jednotně v rozhodovací praxi vyšších soudů nebo ve stanovisku Nejvyššího soudu České republiky anebo v rozhodnutí nižšího soudu, které bylo za účelem sjednocení judikatury publikováno ve sbírce soudních rozhodnutí. Naopak za otázku zásadního právního významu nelze považovat takovou otázku, která byla v napadeném rozhodnutí řešena v souladu s ustálenou soudní praxí (viz rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 9.1.2001, sp. zn. 29 Cdo 821/2000, publikovaný pod C 23, ve svazku 1, ročník 2001, Souboru rozhodnutí).

Odvolací soud v dané věci řešil otázku, kdo je oprávněn vystupovat za stát v případě, že je v katastru nemovitostí jako vlastník zapsán, ale právo hospodařit je vyznačeno pro příspěvkovou organizaci obce. Dovolací soud považuje otázku v rozhodovací praxi zatím za neřešenou a dovolání je proto přípustné.

Podle § 21a odst. 1 OSŘ za stát před soudem vystupuje

a) Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových v případech stanovených podle zvláštního předpisu.

b) organizační složka státu příslušná podle zvláštního právního předpisu v ostatních případech.

Zvláštním předpisem podle odstavce a) je zákon č. 201/2002 Sb. Z ustanovení zák. č. 201/2002 Sb. nelze pro daný případ povinnost Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových dovodit a netvrdí to ani dovolatelka. Přichází tedy v úvahu posoudit, zda v daném případě Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových vystupuje za stát jako jeho organizační složka ve smyslu § 21a odst. 1 písm. b) OSŘ. Postavení organizačních složek státu a jejich vystupování za stát upravuje zák. č. 219/2000 Sb. Podle § 7 odst. 1 tohoto zákona činí jménem státu právní úkony vedoucí organizační složky, jíž se tyto právní úkony týkají, pokud zvláštní předpis nebo zákon (§ 28 odst. 2) nestanoví jinak. Je tedy zřejmé, že jak v hmotněprávních vztazích, tak i v procesně právní rovině, je jednání organizačních složek za stát odvislé od práva hospodařit s majetkem státu. Přitom právo hospodařit s majetkem státu náleží podle zák. č. 219/2000 Sb. jen organizačním složkám státu a státním organizacím. Okolnost, že je v katastru nemovitostí takové právo zapsáno i pro jiný subjekt, než pro organizační složku státu či státní organizaci (v daném případě příspěvkovou organizaci obce), sama o sobě existenci takového práva nezakládá. Na takový majetek je zapotřebí nahlížet jako na majetek, o němž se zjistí, že s ním žádná organizační složka podle zák. č. 219/2000 Sb. nehospodaří. Podle § 10 písm. b) zák. č. 219/2000 Sb. s majetkem, o němž je zjištěno, že s ním žádná organizační složka podle tohoto zákona nehospodaří, hospodaří organizační složky příslušné podle ustanovení § 11; není-li dále stanoveno jinak (§ 20), tyto organizační složky s majetkem rovněž nakládají, a to způsoby a za podmínek podle tohoto zákona. Ustanovení § 11 odst. 1 zák. č. 219/200Sb. se týká jen majetku, který připadl státu z deliktní činnosti a majetku vyžadující zvláštní nakládání. V ostatních případech hospodaří podle § 11 odst. 2 zák. č. 219/2000 Sb. s majetkem uvedeným v § 10 Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. V daném případě, kdy nejde o majetek, který by souvisel s deliktní činností či o majetek vyžadující zvláštní péči, je tedy oprávněn vystupovat za stát v řízení před soudem Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových jako organizační složka státu [§ 21a odst. 1 písm. b) OSŘ]. Právní posouzení otázky, která organizační složka měla za stát v dané věci vystupovat, odvolacím soudem je nesprávné.

Nesprávný výklad § 21a odst. 1 písm. b) OSŘ se pak projevil i jako vada řízení, která měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Právní úprava provedená v § 21a odst. 1 OSŘ je totiž kogentní povahy. Jejím nenaplněním, by za stát vystupoval někdo, jehož zájmů se nemusí uplatňovaný nárok týkat a kdo za řádné uplatňování práva či obranu proti uplatněnému nároku nenese vůči státu odpovědnost. K tomu, že jde o jinou vadu, jejímž důsledkem mohlo být nesprávné rozhodnutí ve věci srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky 33 Odo 67/2004, ze dne 28. 4. 2004, publikovaný pod C 2724, ve sv. 30, Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu vydávaném nakladatelstvím C. H. Beck.

Další vady řízení uvedené v § 229 odst. 1 OSŘ, § 229 odst. 2 písm. a) a b) OSŘ a § 229 odst. 3 OSŘ, jakož i jiné vady řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, k nimž je dovolací soud povinen přihlížet ve smyslu § 242 odst. 3 věta druhá OSŘ, je-li dovolání přípustné, i když nebyly v dovolání uplatněny, zjištěny nebyly.

Vzhledem k výše uvedenému dovolací soud napadený rozsudek podle § 243b věta za středníkem OSŘ zrušil. Protože důvody pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu platí i na rozhodnutí soudu prvního stupně, dovolací soud zrušil i rozsudek soudu prvního stupně a věc mu vrátil k dalšímu řízení (§ 243b odst. 3 věta druhá OSŘ).

Právní názor dovolacího soudu je pro soudy obou stupňů závazný (§ 243d odst. 1 OSŘ). V novém rozhodnutí o věci rozhodne soud o nákladech řízení včetně nákladů dovolacího (§ 243d odst. 1 věta druhá OSŘ).

Proti tomuto rozsudku není opravný rozsudek přípustný.

V Brně dne 27.července 2005

JUDr. Marie Rezková,v.r.

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru