Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

22 Cdo 1030/2013Usnesení NS ze dne 26.06.2013

HeslaÚčastníci řízení
Zánik obchodní společnosti
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2013:22.CDO.1030.2013.1
Dotčené předpisy

§ 103 o. s. ř.

§ 107 odst. 1 o. s. ř.

§ 107 odst. 3 o. s. ř.

§ 107 odst. 5 o. s. ř.

§ 107a odst. 1 o. s. ř.

§ 107a odst. 2 o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

22 Cdo 1030/2013

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a soudců Mgr. Davida Havlíka a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobce J. V., bytem v B., zastoupeného JUDr. Ludmilou Krejčí, advokátkou se sídlem v Brně, Starobrněnská 13, právního nástupce po J. V., zemřelém, naposledy bytem v B., proti žalované KOVOTERM Brno a. s., se sídlem v Pardubicích – Zeleném předměstí, Masarykovo nám. 1484, identifikační číslo osoby 46347551, o vydání ocelového přístřešku a skladu, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 16 C 249/94, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 14. července 2011, č. j. 21 Co 196/2011-340, takto:

I. Dovolání se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Brně jako soud odvolací k odvolání žalobce usnesením ze dne 14. července 2011, č. j. 21 Co 196/2011-340, potvrdil usnesení Městského soudu v Brně (dále „soud prvního stupně“) ze dne 26. května 2011, č. j. 16 C 249/94-321, kterým bylo zastaveno řízení o vydání ocelového přístřešku a skladu.

Odvolací soud se ztotožnil s právním názorem soudu prvního stupně, že zanikla-li žalovaná ke dni 6. prosince 2010 výmazem z obchodního rejstříku, pozbyla tím právní subjektivitu, a tedy i způsobilost být účastníkem řízení. Na uvedeném závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že přístřešek a sklad, o něž v řízení jde, převedla žalovaná před svým zánikem na jiný subjekt. V dané věci byly soudu prvního stupně sděleny skutečnosti o převodu přístřešku a skladu až po zániku žalované, dne 17. ledna 2011, zatímco žalobce o nich věděl již 23. listopadu 2010 a měl možnost uplatnit procesní nástupnictví před soudem ještě před zánikem žalované. Návrh na procesní nástupnictví podle § 107a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) však podal až 31. května 2011, tedy až poté, co soud prvního stupně rozhodl o zastavení řízení. Postup podle § 107a o. s. ř. po zániku žalované již nepřicházel v úvahu. Soud prvního stupně postupoval správně, když řízení podle § 107 odst. 5 o. s. ř. zastavil.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Má za to, že došlo k singulární sukcesi, neboť práva a povinnosti, která jsou předmětem řízení, byla převedena na jiný subjekt v době, kdy ještě žalovaná neztratila způsobilost být účastníkem řízení. Soud měl tedy postupovat v souladu s § 107 odst. 3 o. s. ř. a poté, co mu žalovaná přípisem ze 17. 1. 2011 sdělila, že přístřešky převedla na jinou společnost, měl rozhodnout z úřední povinnosti o tom, že bude v řízení nadále jednáno s touto společností. Připustil, že chybně podal návrh na procesní nástupnictví podle § 107a o. s. ř., i to, že ho podal opožděně (až po vydání rozhodnutí soudu prvního stupně o zastavení řízení), domnívá se však, že soud měl o procesním nástupnictví rozhodnout sám z úřední povinnosti, jakmile se o převodu vlastnického práva dozvěděl. Jestliže tak neučinil, nepostupoval správně a žalobce se dostal oproti žalované do nerovného postavení. Navrhl proto, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu i soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí.

Podle článku II. – Přechodná ustanovení, bodu 7. zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, účinného od 1. ledna 2013, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů, s výjimkou § 243c odst. 3 zákona, který se užije ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Protože napadené rozhodnutí odvolacího soudu bylo vydáno dne 14. července 2011, projednal a rozhodl dovolací soud o dovolání žalobce podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. prosince 2012.

Nejvyšší soud jako soud dovolací po zjištění, že dovolání proti usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou včas, a že je přípustné podle § 239 odst. 2 písm. b) o. s. ř., přezkoumal napadené usnesení podle § 242 odst. 1 a 3 o. s. ř. a dospěl k závěru, že dovolání není důvodné.

Podle § 103 o. s. ř. kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení).

Podle § 107 odst. 1 o. s. ř. jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat. Není-li možné v řízení ihned pokračovat, soud řízení přeruší. O tom, s kým bude v řízení pokračováno, soud rozhodne usnesením.

Podle § 107 odst. 3 o. s. ř. ztratí-li způsobilost být účastníkem řízení právnická osoba a umožňuje-li povaha věci pokračovat v řízení, jsou jejím procesním nástupcem, nestanoví-li zákon jinak, ti, kteří po zániku právnické osoby vstoupili do jejich práv a povinností, popřípadě ti, kteří po zániku právnické osoby převzali práva a povinnosti, o něž v řízení jde.

Podle § 107 odst. 5 věty první o. s. ř. neumožňuje-li povaha věci v řízení pokračovat, soud řízení zastaví.

Podle § 107a odst. 1 o. s. ř. má-li žalobce za to, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, může dříve, než soud o věci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel práva nebo povinnosti vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka; to neplatí v případech uvedených v § 107. Podle odstavce 2 věty první tohoto ustanovení soud návrhu usnesením vyhoví, jestliže se prokáže, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost uvedená v odstavci 1, a jestliže s tím souhlasí ten, kdo má vstoupit na místo žalobce; souhlas žalovaného nebo toho, kdo má vstoupit na jeho místo, se nevyžaduje.

Soudní řízení může být vedeno jen tehdy, jsou-li splněny tzv. podmínky řízení, tj. podmínky, za nichž může soud rozhodnout ve věci samé. Jednou z takových podmínek je i způsobilost být účastníkem soudního řízení (§ 19 o. s. ř.). Dojde-li k zániku této podmínky v průběhu řízení tím, že účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být jeho účastníkem, musí soud nejprve rozhodnout o procesním nástupnictví podle § 107 o. s. ř. Jestliže právo nebo povinnost, o něž se řízení vede, bylo předtím převedeno nebo přešlo z původního účastníka na jiný subjekt, rozhodování o procesním nástupnictví z titulu tzv. singulární sukcese podle § 107a o. s. ř. se uplatní až poté, co je odstraněn nedostatek podmínky spočívající v zániku subjektivity účastníka (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. února 2005, sp. zn. 32 Odo 906/2004, uveřejněné v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. C 3270).

V projednávané věci ztratila žalovaná výmazem z obchodního rejstříku k 6. 12. 2010 způsobilost mít práva a povinnosti a rovněž způsobilost být účastníkem řízení. Přístřešek a sklad, o něž v řízení jde, převedla před svým zánikem darovací smlouvou z 18. 1. 2010 na společnost KOVOTERM – služby Brno, a. s. Žalobce se o tom dozvěděl 23. 11. 2010, ještě před zánikem žalované. Návrh na procesní nástupnictví podle § 107a o. s. ř. podal žalobce až 31. 5. 2011, tedy po zániku žalované a poté, kdy soud prvního stupně usnesením z 26. 5. 2011 rozhodl o zastavení řízení. Jestliže žalovaná zanikla bez právního nástupce, který by po jejím zániku převzal práva a povinnosti, o něž v řízení jde, je právní závěr soudu prvního stupně a odvolacího soudu o nutnosti zastavit řízení podle § 107 odst. 5 o. s. ř. správný. Odvolacímu soudu nelze vyčítat ani to, že o procesním nástupnictví podle § 107a o. s. ř. nerozhodl dříve sám z úřední povinnosti. K procesnímu nástupnictví podle § 107a o. s. ř. nedochází (na rozdíl od § 107 o. s. ř.) ze zákona a soud se jím nezabývá bez návrhu (jen z úřední povinnosti). Nastane-li po zahájení řízení právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, nemá to samo o sobě vliv na okruh účastníků řízení. K procesnímu nástupnictví tak může dojít jen tehdy, jestliže žalobce s poukazem na konkrétní právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti, o něž v řízení jde, navrhne, aby nabyvatel práva nebo povinnosti vstoupil do řízení namísto dosavadního účastníka, a jestliže soud tomuto návrhu vyhoví (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. června 2007, sp. zn. 32 Odo 743/2006, uveřejněné v časopise Právní rozhledy, roč. 2008, č. 14).

Protože žalovaná výmazem z obchodního rejstříku ztratila ke dni 6. prosince 2010 (v průběhu řízení před soudem prvního stupně) způsobilost mít práva a povinnosti (§ 68 odst. 1 obch. zák.) a rovněž způsobilost být účastníkem řízení (§ 19 o. s. ř.), a není zde právního nástupce, je právní závěr soudu prvního stupně a odvolacího soudu o nutnosti zastavit řízení podle § 107 odst. 5 o. s. ř. správný.

Z uvedeného je zřejmé, že napadené usnesení odvolacího soudu je správné. Protože nebylo zjištěno (a ani dovolatelem tvrzeno), že by usnesení odvolacího soudu bylo postiženo vadou uvedenou v ustanovení § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a) a b) a § 229 odst. 3 o. s. ř. nebo jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, Nejvyšší soud dovolání podle ustanovení § 243b odst. 2 části věty před středníkem o. s. ř. zamítl.

O nákladech řízení bylo rozhodnuto za použití § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., s tím, že dovolatel nebyl úspěšný a s přihlédnutím k neexistenci žalované, které tak žádné náklady dovolacího řízení nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. června 2013

Mgr. Michal Králík, Ph.D.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru