Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

21 Nd 514/2020Usnesení NS ze dne 26.11.2020

HeslaPříslušnost soudu místní
Exekuce
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2020:21.ND.514.2020.1
Dotčené předpisy

§ 11 odst. 3 předpisu č. 99/1963 Sb.

§ 45 odst. 2 předpisu č. 120/2001 Sb.


přidejte vlastní popisek

21 Nd 514/2020-17

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Pavla Malého a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Marka Cigánka v exekuční věci oprávněné Vojenské zdravotní pojišťovny České republiky se sídlem v Praze 9, Drahobejlova č. 1404/4, IČO 47114975, proti povinnému Z. K., narozenému dne XY, naposledy bytem v XY, pro 28 506 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 33 EXE 1935/2020, o určení místní příslušnosti soudu, takto:

Věc, vedenou u Obvodního soudu v Praze 5 pod sp. zn. 33 EXE 1935/2020, projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 5.

Odůvodnění:

Soudní exekutor Exekutorského úřadu Praha 5 JUDr. Juraj Podkonický, Ph.D., podal dne 12. 8. 2020 u Obvodního soudu pro Prahu 5 spolu s exekučním návrhem oprávněné ze dne 28. 7. 2020 žádost o pověření a nařízení exekuce na majetek povinného pro vymožení pohledávky oprávněné ve výši 17 562 Kč (dlužné pojistné) a 10 944 Kč (penále) podle vykonatelného výkazu nedoplatků Vojenské zdravotní pojišťovny České republiky ze dne 20. 9. 2019 č. j. 1937002862/6410-1.

Obvodní soud pro Prahu 5 usnesením ze dne 9. 9. 2020 č. j. 33 EXE 1935/2020-14 vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o předložení věci Nejvyššímu soudu České republiky k určení, který soud věc projedná a rozhodne. Vyšel ze zjištění, že povinný byl podle lustrace v informačním systému základních registrů „hlášen“ na adrese uvedené v exekučním návrhu oprávněné v období od 4. 5. 2006 do 30. 7. 2015. Ze zprávy Ministerstva vnitra ČR soud dále zjistil, že povinnému bylo na této adrese uděleno povolení k trvalému pobytu do 30. 7. 2015 a že „v současné době není v evidencích Cizineckého informačního systému hlášen k pobytu“. Na základě uvedeného dospěl k závěru, že podmínky místní příslušnosti nelze zjistit.

Podle ustanovení § 11 odst. 1 věty první a druhé o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný; pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.

Podle ustanovení § 45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „exekuční řád“), je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.

Podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, jež patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.

V daném případě je zřejmé, že nelze určit soud povinného ve smyslu § 45 odst. 2 exekučního řádu, neboť povinný podle obsahu spisu nemá místo trvalého pobytu ani pobytu cizince na území České republiky, a není ani známo místo, kde má nějaký majetek postižitelný exekucí. Skutečnost, zda má povinný exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až při činnosti soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinné (k tomu srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 12. 9. 2012 sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněné pod č. 4 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2013).

Nejvyšší soud v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. 11. 2014 sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném pod č. 11 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2015, vyložil a odůvodnil právní názor, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci.

Vzhledem k tomu, že v projednávané věci nelze zjistit skutečnosti rozhodné pro určení místní příslušnosti, Nejvyšší soud České republiky po předložení věci Obvodním soudem pro Prahu 5 (§ 105 odst. 2 o. s. ř.) podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř., přihlížeje k zásadě hospodárnosti, rozhodl, že věc projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 5, u něhož byla podána žádost o pověření a nařízení exekuce a který ve věci provedl prvotní úkony.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. 11. 2020

JUDr. Pavel Malý

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru