Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

21 Nd 449/2020Usnesení NS ze dne 08.10.2020

HeslaPřikázání věci (delegace)
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2020:21.ND.449.2020.1
Dotčené předpisy

§ 12 odst. 2 předpisu č. 99/1963 Sb.


přidejte vlastní popisek

21 Nd 449/2020-39

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Pavla Malého a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Marka Cigánka v právní věci žalobce P. B., narozeného dne XY, bytem XY, proti žalované A. W., narozené dne XY, bytem XY, o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, vedené u Okresního soudu v Jihlavě pod sp. zn. 21 C 222/2019, o přikázání věci z důvodu vhodnosti, takto:

Věc, vedená u Okresního soudu v Jihlavě pod sp. zn. 21 C 222/2019, se nepřikazuje Obvodnímu soudu pro Prahu 4.

Odůvodnění:

Žalobce podal dne 13. 9. 2019 u Okresního soudu v Jihlavě žalobu na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k pozemku parc. č. XY – zastavená plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. XY – rodinný dům, zapsaného u Katastrálního úřadu pro Vysočinu, Katastrální pracoviště XY, na listu vlastnictví č. XY, pro katastrální území XY, obec XY.

Podáním ze dne 17. 6. 2020, doplněným podáním ze dne 14. 7. 2020, navrhla žalovaná přikázání věci z důvodu vhodnosti Obvodnímu soudu pro Prahu 4. Návrh odůvodnila tím, že přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 4 by jí usnadnilo „docházku k soudu“, neboť cestuje z bydliště v XY k místně příslušnému soudu v Jihlavě veřejnou dopravou (autobusem), přičemž v důsledku „rekonstrukce dálnice D1“ a s tím souvisejícím zdržením v kolonách, je její cesta ztížená. Z návrhu též vyplynulo, že žalovaná má s ohledem na její věk obavy z nákazy v souvislosti se šířením nemoci covid-19. Z těchto důvodů rovněž v dosavadním průběhu řízení opakovaně žádala o odročení jednání.

Žalobce se k návrhu žalované nevyjádřil.

Podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti.

Podle ustanovení § 12 odst. 3 o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána.

Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat [v daném případě stanovená ustanovením § 88 písm. b) o. s. ř. jako místní příslušnost soudu, v jehož obvodu je nemovitá věc, týká-li se řízení práva k ní], je základní zásadou a že případná delegace této příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je nutno – právě proto, že jde o výjimku – vykládat restriktivně. Pokud soud přikáže věc jinému soudu podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř., aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, kdy důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu (srov. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 15. 11. 2001 sp. zn. I. ÚS 144/2000, uveřejněný pod č. 172 ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, roč. 2001, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2011 sen. zn. 29 NSČR 33/2010, uveřejněné pod č. 3 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2012).

Obecně platí, že situace, kdy některý z účastníků nemá bydliště v obvodu věcně a místně příslušného soudu, musí překonat mezi místem bydliště a sídlem tohoto soudu větší vzdálenost a cesta k příslušnému soudu je pro něj spojena s různými zdravotními, finančními a jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu (srov. například usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 5. 11. 2009 sp. zn. 4 Nd 368/2009). Stejně pak důvod pro přikázání věci jinému soudu nelze spatřovat ani v obdobných okolnostech na straně zástupců účastníků nebo v úvahu připadajících svědků (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 4. 2019 sp. zn. 21 Nd 124/2019).

Protože s ohledem na výše uvedené žalovanou uvedené důvody nepředstavují okolnosti, které by umožnily hospodárnější, rychlejší, spolehlivější nebo důkladnější projednání věci Obvodním soudem pro Prahu 4 oproti jejímu projednání před místně příslušným Okresním soudem v Jihlavě, Nejvyšší soud neshledal splnění podmínek pro delegaci vhodnou (ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř.) a rozhodl, že věc vedená u Okresního soudu v Jihlavě pod sp. zn. 21 C 222/2019 se Obvodnímu soudu pro Prahu 4 nepřikazuje.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 8. 10. 2020

JUDr. Pavel Malý

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru