Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

21 Nd 22/2021Usnesení NS ze dne 09.02.2021

HeslaPříslušnost soudu místní
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2021:21.ND.22.2021.1
Dotčené předpisy

§ 11 odst. 3 o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

21 Nd 22/2021-25

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Marka Cigánka a Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., v exekuční věci oprávněného Statutárního města Ústí nad Labem se sídlem magistrátu v Ústí nad Labem, Velká Hradební č. 2336/8, IČO 00081531, proti povinnému M. S. S., narozenému dne XY, bytem XY, pro 1 500 Kč, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 54 EXE 2903/2020, o určení místní příslušnosti soudu, takto:

Věc, vedenou u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 54 EXE 2903/2020, projedná a rozhodne Okresní soud v Ústí nad Labem.

Odůvodnění:

Soudní exekutor Exekutorského úřadu v Ústí nad Labem JUDr. Vratislav Pospíšil podal dne 7. 9. 2020 u Okresního soudu v Ústí nad Labem spolu s exekučním návrhem oprávněného ze dne 31. 8. 2020 žádost o pověření a nařízení exekuce na majetek povinného pro vymožení pohledávky oprávněného ve výši 1 500 Kč podle vykonatelného příkazu odboru kontroly Magistrátu města Ústí nad Labem ze dne 2. 9. 2014 č. j. MM/OK/PD/41784/14/PR.

Okresní soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 12. 11. 2020 č. j. 54 EXE 2903/2020-21 vyslovil svoji místní nepříslušnost a rozhodl, že po uplynutí lhůty pro podání odvolání „oprávněné“ bude věc předložena Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne. Dospěl k závěru, že podmínky místní příslušnosti nelze zjistit, neboť povinný je fyzickou osobou, která nemá místo trvalého pobytu na území České republiky ani místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince, a není v tuto chvíli jasné, zda povinný má majetek na území České republiky.

Podle ustanovení § 11 odst. 1 věty první a druhé o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný; pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.

Podle ustanovení § 45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „exekuční řád“), je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.

Podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.

Nejvyšší soud v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. 11. 2014 sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném pod č. 11 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2015, vyložil a odůvodnil právní názor, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci.

V daném případě je zřejmé, že nelze určit soud povinného ve smyslu § 45 odst. 2 exekučního řádu, neboť povinný podle obsahu spisu nemá místo trvalého pobytu ani pobytu cizince na území České republiky a není ani známo místo, kde má nějaký majetek postižitelný exekucí. Skutečnost, zda má povinný exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až při činnosti soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného (k tomu srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 12. 9. 2012 sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněné pod č. 4 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2013).

Nejvyšší soud České republiky po předložení věci Okresním soudem v Ústí nad Labem (§ 105 odst. 2 o. s. ř.) podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř., přihlížeje k zásadě hospodárnosti, rozhodl, že věc projedná a rozhodne Okresní soud v Ústí nad Labem, u něhož byla podána žádost o pověření a nařízení exekuce a který ve věci provedl prvotní úkony.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 9. 2. 2021

JUDr. Jiří Doležílek

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru