Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

21 Cul 7/2020Usnesení NS ze dne 10.12.2020

HeslaUrčení lhůty k provedení procesního úkonu
Přerušení řízení
KategorieD
EcliECLI:CZ:NS:2020:21.CUL.7.2020.1
Dotčené předpisy

§ 174a předpisu č. 6/2002 Sb.


přidejte vlastní popisek

21 Cul 7/2020-7

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Pavla Malého a soudců JUDr. Mojmíra Putny a JUDr. Marka Cigánka o návrhu žalobce J. H., narozeného dne XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Ervínem Perthenem, MBA, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Velké náměstí č. 135/19, podaném proti Vrchnímu soudu v Praze, na určení lhůty k provedení procesního úkonu ve věci vedené pod sp. zn. 16 Cmo 10/2016, takto:

I. Návrh na určení lhůty Vrchnímu soudu v Praze k vydání „usnesení, které bude říkat, že v přerušeném řízení VS Praha č. j. 16 Cmo 10/2016-1037 ze dne 17. 5. 2016 se pokračuje“, se zamítá.

II. Navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 12. 2. 2016 č. j. 43 Cm 1/2002-1016, kterým byla zamítnuta žaloba o vyloučení věcí z konkursní podstaty úpadkyně V. S. – R., v konkursním řízení vedeném pod sp. zn. 48 K 36/2001 u Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka Pardubice a vydání položek uvedených v soupisu konkursní podstaty, eventuálně vydání výtěžku z prodeje jako náhrady škody ve výši 5 000 000 Kč, podal žalobce odvolání. Věc byla soudem prvního stupně předložena Vrchnímu soudu v Praze dne 28. 4. 2016 a je u tohoto soudu vedena pod sp. zn. 16 Cmo 10/2016. Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 17. 5. 2016 č. j. 16 Cmo 10/2016-1037 přerušil odvolací řízení „do pravomocného skončení konkursního řízení vedeného u Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích, pod sp. zn. 48 K 36/2001 na majetek úpadkyně V. S., IČO XY“, neboť zjistil, že „úpadkyně dne 27. 12. 2010 zemřela“, a je proto na místě „vyčkat pravomocného rozhodnutí konkursního soudu podle § 44 odst. 2 ZKV“ a poté rozsudek soudu prvního stupně zrušit a řízení podle § 221 odst. 1 písm. c) o. s. ř. a § 104 odst. 1 o. s. ř. zastavit pro nedostatek podmínek řízení, které nelze odstranit.

Návrhem na určení lhůty k provedení procesního úkonu ze dne 8. 11. 2020 se žalobce domáhá, aby Nejvyšší soud Vrchnímu soudu v Praze „nařídil, že je povinný do 30-ti dnů vydat usnesení, které bude říkat, že v přerušeném řízení VS Praha č. j. 16 Cmo 10/2016-1037 ze dne 17. 5. 2016 se pokračuje“. Návrh odůvodnil tím, že podáním ze dne 30. 6. 2020 a ze dne 8. 9. 2020 navrhoval, aby bylo pokračováno v přerušeném řízení; soud o jeho návrzích nijak nerozhodl. Požaduje, aby Nejvyšší soud posoudil, zda je „za současného stavu konkurzního řízení účelné rozhodnutí VS Praha o přerušení řízení“; navrhovatel má za to, že „ukončení konkurzního řízení je v nedohlednu“ a že přerušením řízení je porušováno jeho „právo na projednání věci před soudem“, neboť v řízení dochází k „nedůvodným a neodůvodnitelným průtahům“ a „protahování délky sporu, protože žaloba na vyloučení věcí s náhradou škody bude po ukončení konkurzního řízení pokračovat s právními nástupci úpadkyně“.

Předsedkyně senátu Vrchního soudu v Praze JUDr. Alexandra Jiříčková předložila věc Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o návrhu žalobce na určení lhůty k provedení procesního úkonu, aniž by se k návrhu žalobce vyjádřila.

Nejvyšší soud České republiky, který je příslušný k projednání návrhu (§ 174a odst. 4 část věty před středníkem zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů - dále jen „zákon o soudech a soudcích“) a kterému byla věc předložena dne 26. 11. 2020, dospěl k závěru, že návrh není důvodný.

Podle ustanovení § 1 o. s. ř. občanský soudní řád upravuje postup soudu a účastníků v občanském soudním řízení tak, aby byla zajištěna spravedlivá ochrana soukromých práv a oprávněných zájmů účastníků, jakož i výchova k dodržování smluv a zákonů, k čestnému plnění povinností a k úctě k právům jiných osob. Podle ustanovení § 6 o. s. ř. v řízení postupuje soud předvídatelně a v součinnosti s účastníky řízení tak, aby ochrana práv byla rychlá a účinná a aby skutečnosti, které jsou mezi účastníky sporné, byly podle míry jejich účasti spolehlivě zjištěny. Ustanovení tohoto zákona musí být vykládána a používána tak, aby nedocházelo k jejich zneužívání.

Má-li účastník nebo ten, kdo je stranou řízení, za to, že v tomto řízení dochází k průtahům, může podat návrh soudu, aby určil lhůtu pro provedení procesního úkonu, u kterého podle jeho názoru dochází k průtahům v řízení (§ 174a odst. 1 věta první zákona o soudech a soudcích). Z návrhu musí být patrno, kdo jej podává (dále jen „navrhovatel“), o jakou věc a jaký procesní úkon se jedná, v čem jsou podle navrhovatele spatřovány průtahy v řízení a čeho se navrhovatel domáhá; dále musí návrh obsahovat označení soudu, vůči němuž směřuje, musí být podepsán a datován (§ 174a odst. 2 věta druhá zákona o soudech a soudcích). Pokud soud, vůči němuž návrh na určení lhůty směřuje, již procesní úkon, u kterého jsou v návrhu namítány průtahy v řízení, učinil, příslušný soud návrh zamítne; stejně tak postupuje, dospěje-li k závěru, že k průtahům v řízení nedochází (§ 174a odst. 7 zákona o soudech a soudcích). Dospěje-li příslušný soud k závěru, že návrh na určení lhůty je oprávněný, protože s ohledem na složitost věci, význam předmětu řízení pro navrhovatele, postup účastníků nebo stran řízení a na dosavadní postup soudu dochází v řízení k průtahům, určí lhůtu pro provedení procesního úkonu, u něhož jsou v návrhu namítány průtahy (§ 174a odst. 8 věta první před středníkem zákona o soudech a soudcích).

Řízení o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu, upravené v ustanovení § 174a zákona o soudech a soudcích, představuje promítnutí zásad spravedlivého procesu z hlediska naplnění práva účastníka nebo jiné strany řízení na projednání jeho věci bez zbytečných průtahů, zakotveného zejména v ustanovení čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, do řízení probíhajícího před soudem. Nejde o občanské soudní řízení, o trestní řízení soudní nebo o soudní řízení správní, ale o řízení sui generis, jehož smysl (účel) spočívá v tom, že příslušný soud nařídí na návrh účastníka (toho, kdo je stranou řízení) soudu, vůči němuž návrh směřuje (procesnímu soudu), aby ve stanovené lhůtě provedl procesní úkon, u něhož dochází v řízení k průtahům, a že tímto způsobem bude zabráněno dalším průtahům, k nimž by mohlo ve vztahu k tomuto procesnímu úkonu za řízení dojít.

Současně je třeba vzít v úvahu to, že soudnictví vykonávají v České republice nezávislé soudy a že soudci jsou při výkonu své funkce (při výkonu soudnictví) nezávislí (srov. čl. 81 a čl. 82 odst. 1 Ústavy České republiky a § 1 zákona o soudech a soudcích). Znamená to mimo jiné, že nikdo nesmí, nestanoví-li zákon jinak, zasahovat do nezávislé rozhodovací činnosti soudů a soudců a uvedené samozřejmě platí i ve vztazích mezi soudy a soudci při projednávání a rozhodování jednotlivých sporů a jiných právních věcí. V občanském soudním řízení může být nezávislost soudu a soudce při projednávání a rozhodování v jednotlivých věcech ovlivněna (usměrněna) jen prostřednictvím závazného právního názoru, vysloveného soudem v rozhodnutí o řádném nebo mimořádném opravném prostředku (srov. § 226 odst. 1, § 235h odst. 2 větu druhou a § 243g odst. 1 větu první o. s. ř.); do probíhajícího občanského soudního řízení není oprávněn zasáhnout nikdo, a to ani soud příslušný k rozhodování o opravných prostředcích.

Má-li být respektována (výše nastíněná) nezávislost soudů a soudců při projednávání a rozhodování sporů a jiných právních věcí a zároveň zachováno právo účastníka nebo jiné strany řízení na projednání jeho věci bez zbytečných průtahů, pro řízení návrhu na určení lhůty podle ustanovení § 174a zákona o soudech a soudcích z toho vyplývá, že příslušný soud sice může soudu, vůči němuž návrh směřuje, stanovit lhůtu k provedení procesního úkonu, avšak nesmí porušit jeho (Ústavou a zákonem zaručenou) nezávislost při rozhodování sporu nebo jiné právní věci tím, že by mu nařídil, jaké procesní úkony má za řízení učinit a tedy jak má při projednávání a rozhodování jednotlivé věci konkrétně postupovat. Vzhledem k tomu, že smyslem řízení o návrhu na určení lhůty podle ustanovení § 174a zákona o soudech a soudcích je – jak uvedeno výše – odstranění průtahů v řízení a že nemůže být prostředkem k ovlivnění (předurčení) postupu soudu, vůči němuž návrh směřuje, v řízení a při rozhodování sporu nebo jiné právní věci, může příslušný soud stanovit lhůtu jen ve vztahu k takovým procesním úkonům, o jejichž provedení soud, vůči němuž návrh směřuje, již rozhodl (a je v prodlení s jejich provedením) nebo jejichž potřeba provedení – i když o nich dosud nebylo rozhodnuto – je podle obsahu spisu a s přihlédnutím k povaze věci nepochybná a které ve věci stejně musí být podle zákona učiněny (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 1. 2005 sp. zn. 21 Cul 3/2004, uveřejněné pod č. 80 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2006).

V posuzované věci proto nelze vyhovět požadavku žalobce na posouzení otázky „účelnosti“ rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, kterým bylo řízení ve věci přerušeno, ani nařídit, aby Vrchní soud v Praze vydal rozhodnutí o pokračování v přerušeném řízení, neboť by tím bylo nepřípustně zasahováno do nezávislosti soudů a soudců při projednávání a rozhodování sporů, a to v řízení, které svou povahou není určeno k „usměrňování“ (pomocí závazného právního názoru) projednávání a rozhodování jednotlivých věcí. Navrhovatel se svým návrhem na určení lhůty k vydání rozhodnutí o pokračování v přerušeném řízení totiž – důsledně vzato – domáhá přezkumu toho, zda byly splněny podmínky pro přerušení řízení; to však v řízení o určení lhůty k provedení procesního úkonu není možné.

Nejvyšší soud České republiky proto návrh na určení lhůty pro provedení procesního úkonu podle ustanovení § 174a odst. 7 části věty za středníkem zákona o soudech a soudcích zamítl.

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 174a odst. 5 věty druhé zákona o soudech a soudcích a § 151 odst. 1 o. s. ř., neboť navrhovatel nemá ve smyslu ustanovení § 174a odst. 8 věty druhé zákona o soudech a soudcích právo, aby mu stát nahradil náklady, které mu v tomto řízení vznikly.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 10. 12. 2020

JUDr. Pavel Malý

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru