Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

21 Cul 2/2020Usnesení NS ze dne 05.03.2020

HeslaUrčení lhůty k provedení procesního úkonu
KategorieD
EcliECLI:CZ:NS:2020:21.CUL.2.2020.1
Dotčené předpisy

§ 174a odst. 1, 2 a 7 předpisu č. 6/2002 Sb.


přidejte vlastní popisek

21 Cul 2/2020-842

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Pavla Malého a JUDr. Marka Cigánka o návrhu vedlejšího účastníka na straně žalobkyně V. S., narozeného dne XY, bytem v XY, podaném proti Vrchnímu soudu v Praze, na určení lhůty k provedení procesního úkonu ve věci vedené pod sp. zn. 4 Cmo 309/2019, takto:

I. Návrh na určení lhůty Vrchnímu soudu v Praze k „meritornímu rozhodnutí o odvolání“ se zamítá.

II. Navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 6. 9. 2019, č. j. 32 Cm 206/1999-810, kterým byla zamítnuta žaloba o nahrazení projevu vůle žalované o bezplatném převodu nemovitostí v rozsudku specifikovaných“, o „zaplacení zákonné sankce 100 Kč denně od 1. 11. 2000 do uzavření smlouvy“, o „určení, že došlo k zápočtu pohledávek“ a o uložení povinnosti „vypracovat a předložit soudu ke kontrole správnosti prohlášení vlastníka budovy…“, podala žalobkyně odvolání. Věc byla soudem prvního stupně předložena Vrchnímu soudu v Praze dne 7. 11. 2019 a je u tohoto soudu vedena pod sp. zn. 4 Cmo 309/2019.

Návrhem na určení lhůty k provedení procesního úkonu, který byl Vrchnímu soudu v Praze doručen dne 29. 1. 2020, se vedlejší účastník na straně žalobkyně domáhá, aby Nejvyšší soud určil lhůtu „k meritornímu rozhodnutí o odvolání“. Návrh odůvodnil celkovou délkou řízení, věkem žalobkyně a obavou z délky řízení u odvolacího soudu.

Předseda senátu Vrchního soudu v Praze JUDr. Ivan Kobliha se k návrhu vyjádřil tak, že spis byl s odvoláním předložen dne 7. 11. 2019, dne 19. 1. 2020 byl podán návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu. Má za to, že v odvolacím řízení k žádným průtahům nedochází, spisy jsou vyřizovány podle pořadí, v jakém došly.

Nejvyšší soud České republiky, který je příslušný k projednání návrhu (§ 174a odst. 4 část věty před středníkem zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů - dále jen „zákon o soudech a soudcích“) a kterému byla věc předložena dne 13. 1. 2020, dospěl k závěru, že návrh není důvodný.

Podle ustanovení § 1 o. s. ř. občanský soudní řád upravuje postup soudu a účastníků v občanském soudním řízení tak, aby byla zajištěna spravedlivá ochrana soukromých práv a oprávněných zájmů účastníků, jakož i výchova k dodržování smluv a zákonů, k čestnému plnění povinností a k úctě k právům jiných osob. Podle ustanovení § 6 o. s. ř. v řízení postupuje soud předvídatelně a v součinnosti s účastníky řízení tak, aby ochrana práv byla rychlá a účinná a aby skutečnosti, které jsou mezi účastníky sporné, byly podle míry jejich účasti spolehlivě zjištěny. Ustanovení tohoto zákona musí být vykládána a používána tak, aby nedocházelo k jejich zneužívání.

Má-li účastník nebo ten, kdo je stranou řízení, za to, že v tomto řízení dochází k průtahům, může podat návrh soudu, aby určil lhůtu pro provedení procesního úkonu, u kterého podle jeho názoru dochází k průtahům v řízení (§ 174a odst. 1 věta první zákona o soudech a soudcích). Z návrhu musí být patrno, kdo jej podává (dále jen „navrhovatel“), o jakou věc a jaký procesní úkon se jedná, v čem jsou podle navrhovatele spatřovány průtahy v řízení a čeho se navrhovatel domáhá; dále musí návrh obsahovat označení soudu, vůči němuž směřuje, musí být podepsán a datován (§ 174a odst. 2 věta druhá zákona o soudech a soudcích). Pokud soud, vůči němuž návrh na určení lhůty směřuje, již procesní úkon, u kterého jsou v návrhu namítány průtahy v řízení, učinil, příslušný soud návrh zamítne; stejně tak postupuje, dospěje-li k závěru, že k průtahům v řízení nedochází (§ 174a odst. 7 zákona o soudech a soudcích). Dospěje-li příslušný soud k závěru, že návrh na určení lhůty je oprávněný, protože s ohledem na složitost věci, význam předmětu řízení pro navrhovatele, postup účastníků nebo stran řízení a na dosavadní postup soudu dochází v řízení k průtahům, určí lhůtu pro provedení procesního úkonu, u něhož jsou v návrhu namítány průtahy (§ 174a odst. 8 věta první před středníkem zákona o soudech a soudcích).

V usnesení ze dne 24. 5. 2018, sp. zn. 21 Cul 3/2018, Nejvyšší soud vyslovil názor, že vzhledem k tomu, že odvolání směřuje proti rozsudku a jeho výroku o věci samé, je nepochybné, že rozhodnutí o odvolání může být přijato jen poté, co k projednání odvolání bude nařízeno jednání (§ 214 odst. 1 o. s. ř.), ledaže by byly splněny podmínky, za nichž může odvolací soud rozhodnout bez nařízení jednání, tedy dány důvody k odmítnutí odvolání [§ 214 odst. 2 písm. a) o. s. ř.], zastavení odvolacího řízení [§ 214 odst. 2 písm. b) o. s. ř.], zrušení rozhodnutí podle § 219a odst. 1 o. s. ř, [§ 214 odst. 2 písm. d) o. s. ř.] nebo podmínky k rozhodnutí o odvolání bez nařízení jednání podle § 214 odst. 3 o. s. ř. Nařízení jednání zde představuje procesní úkon, jehož provedení musí předcházet rozhodnutí o odvolání. Je proto nepochybné, že rozhodnutí o odvolání může být Vrchním soudem v Praze přijato, jen jestliže by z obsahu spisu vyplývalo, že je tu potřeba některého z uvedených rozhodnutí o odvolání, jež lze vydat i bez nařízení jednání. Průtahy s vydáním takového konkrétního rozhodnutí nejsou v návrhu tvrzeny. Z obsahu spisu potom ani nevyplývá, že by byly splněny podmínky pro odmítnutí odvolání nebo zastavení odvolacího řízení, popř. že by byly učiněny procesní úkony směřující k rozhodnutí o odvolání bez nařízení jednání podle § 214 odst. 3 o. s. ř. Činění případných závěrů o splnění podmínek ke zrušení rozhodnutí soudu prvního stupně podle ustanovení § 219a o. s. ř. soudem rozhodujícím o určení lhůty podle ustanovení § 174a zákona o soudech a soudcích by znamenalo porušení nezávislosti příslušného soudu při rozhodování sporu.

Nejvyšší soud České republiky proto návrh na určení lhůty pro provedení procesního úkonu podle ustanovení § 174a odst. 7 části věty za středníkem zákona o soudech a soudcích zamítl.

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 174a odst. 5 věty druhé zákona o soudech a soudcích a § 151 odst. 1 o. s. ř., neboť navrhovatel nemá ve smyslu ustanovení § 174a odst. 8 věty druhé zákona o soudech a soudcích právo, aby mu stát nahradil náklady, které mu v tomto řízení vznikly.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 5. 3. 2020

JUDr. Mojmír Putna

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru