Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

21 Cdo 654/2012Usnesení NS ze dne 24.01.2013

KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2013:21.CDO.654.2012.1
Dotčené předpisy

§ 237 odst. 1 písm. a, c) o. s. ř. ve znění do 31.12.2012

§ 237 odst. 3 o. s. ř. ve znění do 31.12.2012

§ 243b odst. 5 věta první o. s. ř. ve znění do 3...

více

přidejte vlastní popisek

21 Cdo 654/2012

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Ljubomíra Drápala v právní věci žalobce O. T., zastoupeného JUDr. Irenou Hučkovou, advokátkou se sídlem Ostrava-Mariánské Hory, 28. října č. 434/211, proti žalovanému TITUS CZ s. r. o., se sídlem Chrudim IV., Tovární 1112, IČO 25919652, zastoupenému JUDr. Františkem Hanákem, advokátem se sídlem Hlinsko, Poličská č. 149, o určení, že nemovitosti nejsou zatíženy zástavním právem, vedené u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. 18 C 216/2009, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. září 2011, č. j. 15 Co 51/2011-106, takto:

I. Dovolání žalovaného se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění(§ 243c odst. 2 o. s. ř.):

Dovolání žalovaného proti výroku rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 9. 2011, č. j. 15 Co 51/2011-106, kterým bylo určeno, že „zástavní právo váznoucí k nemovitostem, a to budově č. p. na pozemcích parc. č., stavbě bez č. p./č. e. na pozemku parc. č., k pozemkům parc. č. vše zapsáno na LV č. pro k.ú. Butovice, obec Studénka, u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště v Novém Jičíně, které vzniklo na základě zástavní smlouvy uzavřené mezi Komerční bankou a. s. a žalobcem dne 9. 4. 1993 s právními účinky vkladu ke dni 15. 4. 1993, neexistuje“, není přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád [ve znění do 31. 12. 2012 (dále jen „o. s. ř.“), když dovoláním je napaden rozsudek odvolacího soudu, který byl vydán před 1. 1. 2013 (srov. Čl. II bod 7. zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů a další související zákony)], neboť, i když je výrok rozsudku odvolacího soudu o věci samé formulován jako „měnící“, z porovnání obsahu napadeného rozsudku a rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 9. 11. 2010, č. j. 18 C 216/2009-73, vyplývá, že jde o rozsudek potvrzující; odvolací soud posoudil práva a povinnosti účastníků stejně jako soud prvního stupně, jestliže ve shodě s ním dospěl k závěru, že označené nemovitosti nejsou zatíženy zástavním právem pro jeho promlčení (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 1998, sp. zn. 2 Cdon 931/97, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 52, ročník 1999).

Dovolání nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou judikaturou soudů (srov. ve vztahu k otázce promlčení zástavního práva a možnosti určení, že zástavní právo tu není, například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 2. 2007, sp. zn. 21 Cdo 681, 682/2006, který byl uveřejněn pod č. 104 v časopise Soudní judikatura, roč. 2007, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2007, sp. zn. 21 Cdo 1918/2005, který byl uveřejněn pod č. 95 v časopise Soudní judikatura, ročník 2007, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2011, sp. zn. 29 Cdo 1053/2009, uveřejněný pod č. 142 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2011, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 12. 2010, sp. zn. 21 Cdo 2185/2009, uveřejněný v časopise Soudní judikatura ročník 2011, pod číslem 108) a nemá tedy po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení § 237 odst. 3 o. s. ř.

Přípustnost dovolání nemůže založit ani tvrzení dovolatele, že odvolací soud zatížil řízení vadou, když v průběhu odvolacího řízení připustil změnu žaloby, neboť při posuzování přípustnosti dovolání podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) a odst. 3 o. s. ř. se k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle § 241a odst. 2 písm. a) a § 241a odst. 3 nepřihlíží (srov. § 237 odst. 3 větu za středníkem o. s. ř.).

Nejvyšší soud ČR proto dovolání žalovaného podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 151 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., neboť žalovaný, jehož dovolání bylo odmítnuto, na náhradu svých nákladů nemá právo a žalobci v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 24. ledna 2013

JUDr. Mojmír Putna

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru