Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

21 Cdo 5856/2016Usnesení NS ze dne 22.05.2017

HeslaPřípustnost dovolání
Dovolací důvody
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2017:21.CDO.5856.2016.1
Dotčené předpisy

§ 243c odst. 1 věta první o. s. ř.

§ 241a odst. 1 o. s. ř.

§ 241a odst. 2 o. s. ř.

Podána ústavní stížnost

IV. ÚS 2823/17 ze dne 28.11.2017 (odmítnuto)
soudce zpravodaj JUDr. Jaromír Jirsa


přidejte vlastní popisek

21 Cdo 5856/2016

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Romana Fialy a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Mojmíra Putny ve věci dědictví po M. S., zemřelé dne 30. prosince 1991, za účasti 1) J. S., zastoupeného JUDr. Irenou Smítkovou, advokátkou se sídlem v Příbrami, Střelecká č. 26, a 2) M. S., vedené u Okresního soudu v Písku pod sp. zn. 14 D 100/2014, o dovolání J. S. proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 4. května 2016, č. j. 7 Co 396/2016-105, takto:

I. Dovolání Josefa Slabého se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění(§ 243f odst. 3 o.s.ř.):

Nejvyšší soud České republiky dovolání J. S. proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 4.5.2016, č.j. 7 Co 396/2016-105, podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31.12.2013 [(dále jen „o.s.ř.“), který je třeba pro projednání dovolání a pro rozhodnutí o něm i v současné době použít (srov. Čl. II bod 2. zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony)], odmítl, neboť jednak neobsahuje způsobilé vymezení údaje o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 241a odst. 2 o.s.ř.; k tomu srov. například usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 27.8.2013, sp. zn. 29 NSČR 55/2013, publikované v časopise Soudní judikatura pod č. 116, ročník 2014; usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 25.9.2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4, ročník 2014; usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 19.11.2015, sp. zn. 29 Cdo 4807/2015, nebo usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 16.5.2013, sp. zn. 26 Cdo 1115/2013), a jednak v něm byl uplatněn jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení § 241a odst. 1 o.s.ř. [vytýká-li odvolacímu soudu (i soudu prvního stupně) chybné zjištění výše dluhů zůstavitelky a žádá-li o „zaujetí závazného stanoviska k rozdělení Zemědělského družstva Záhoří“ a vypuštění slov „v užívání organizace“ v odůvodnění usnesení Okresního soudu v Písku ze dne 13.4.1993, sp. zn. D 23/92, vydaném v původním řízení o dědictví po zůstavitelce, a tudíž zpochybňuje-li správnost a úplnost skutkových zjištění, která byla pro právní posouzení věci odvolacím soudem rozhodující, a namítá-li vady řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci], a tedy dovolání trpí vadami, pro které nelze v dovolacím řízení pokračovat.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o.s.ř.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 22. května 2017

JUDr. Roman Fiala

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru