Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

21 Cdo 4274/2011Usnesení NS ze dne 08.11.2012

HeslaPodmínky řízení
Způsobilost být účastníkem řízení
KategorieD
EcliECLI:CZ:NS:2012:21.CDO.4274.2011.1
Dotčené předpisy

§ 19 o. s. ř.

§ 43 odst. 1 o. s. ř.

§ 103 o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

21 Cdo 4274/2011

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a Mgr. Davida Havlíka v právní věci žalobkyně Pražské plynárenské, a.s. se sídlem v Praze 1 - Novém Městě, Národní č. 37, IČO 60193492, zastoupené JUDr. Petrem Santarem, advokátem se sídlem v Praze 1, Hybernská č. 32, proti žalovanému označenému jako "Ing. P. V., zemřel dne 15.7.2008", o 35.148,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 26 C 290/2010, o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. ledna 2011 č.j. 29 Co 587/2010-27, takto:

Usnesení městského soudu a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 18. října 2010 č.j. 26 C 290/2010-17 (s výjimkou výroku o zamítnutí návrhu žalobkyně na přerušení řízení) se zrušují a věc se v tomto rozsahu vrací Obvodnímu soudu pro Prahu 5 k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Žalobkyně se žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 5 dne 23.9.2010 domáhala, aby jí "právní nástupce zůstavitele" Ing. P. V., zemřelého dne 15.7.2008, zaplatil 35.148,- Kč s úroky z prodlení. Žalobu zdůvodnila zejména tím, že zůstavitel Ing. P. V. byl na základě smlouvy o dodávce a odběru plynu ze dne 3.6.1999 odběratelem plynu a že za období od listopadu 2006 do října 2007 byl povinen zaplatit nedoplatek za dodávku plynu ve výši 35.148,- Kč, který "neuhradil, neboť dne 15.7.2008 zemřel". Protože se žalobkyni "dosud nepodařilo zjistit" zůstavitelova dědice, který by za tento dluh ve smyslu ustanovení § 470 občanského zákoníku odpovídal, "je nucena podat tuto žalobu tak, aby nedošlo k promlčení předmětné pohledávky". Za žalovaného označila "Ing. P. V., zemřel dne 15.7.2008", a navrhla, aby řízení bylo přerušeno do "doby, než se podaří vypátrat, který z dědiců odpovídá za zůstavitelovy dluhy".

Obvodní soud pro Prahu 5 usnesením ze dne 18.10.2010 č.j. 26 C 290/2010-17 zamítl návrh žalobkyně na přerušení řízení, řízení zastavil a rozhodl, že žalobkyni se vrací soudní poplatek ve výši 1.410,- Kč a že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Dospěl k závěru, že "neexistence osoby žalovaného, který dne 15.7.2008 zemřel", je nedostatkem podmínky řízení, který nelze odstranit, a že je proto nutno postupovat podle ustanovení § 104 odst. 1 věty první o.s.ř. a řízení zastavit.

K odvolání žalobkyně Městský soud v Praze usnesením ze dne 31.1.2011 č.j. 29 Co 587/2010-27 usnesení soudu prvního stupně (s výjimkou nenapadaného výroku o zamítnutí návrhu žalobkyně na přerušení řízení) potvrdil. Odvolací soud shledal rozhodnutí soudu prvního stupně správným, neboť, "zemřel-li žalovaný, označený v žalobě, dne 15.7.2008 a žaloba byla podána dne 23.9.2010, není možné pochybovat o tom, že smrtí žalovaného jako fyzické osoby jeho způsobilost mít práva a povinnosti zanikla". Za těchto okolností se žalobkyně podle názoru odvolacího soudu mýlí, jestliže se domnívá, že "by přešly podle § 470 obč. zák. dluhy zemřelého žalovaného na dědice".

Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání. Namítá, že z obsahu žaloby je "zcela nepochybné", že žalobce se nedomáhá zaplacení dluhu vůči zemřelé osobě, nýbrž vůči jejím právním nástupcům, které však ke dni podání žaloby nebylo možné konkrétně označit. Dne 23.12.2010 žalobkyně soudu doručila podání, kterým "upravila" označení žalovaného v souladu se sdělením notářky JUDr. Adély Matějkové o jménech právních nástupců zůstavitele. Dovolatelka poukazuje na judikaturu soudů, která již dříve připouštěla možnost věřitele podat žalobu proti "neznámým dědicům". Žalobkyně navrhla, aby dovolací soud usnesení soudů obou stupňů zrušil a aby věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v ustanovení § 240 o.s.ř. a že jde o usnesení, proti kterému je dovolání přípustné podle ustanovení § 239 odst. 2 písm. a) o.s.ř., přezkoumal napadené usnesení ve smyslu ustanovení § 242 o.s.ř. bez nařízení jednání (§ 243a odst. 1 věta první o.s.ř.) a dospěl k závěru, že dovolání je opodstatněné.

Podle ustanovení § 19 o.s.ř. způsobilost být účastníkem řízení má ten, kdo má způsobilost mít práva a povinnosti; jinak jen ten, komu ji zákon přiznává.

Způsobilostí být účastníkem řízení (tzv. procesní subjektivitou) se rozumí způsobilost být nositelem procesních práv a povinností, které zákon přiznává a ukládá účastníkům. Jde o způsobilost být subjektem procesněprávního vztahu jakožto jednoho ze základních předpokladů pro vznik procesněprávního vztahu v zahájeném občanském soudním řízení. Způsobilost být účastníkem řízení má zásadně ten, kdo má podle hmotného práva způsobilost mít práva a povinnosti (procesní subjektivita tak splývá se subjektivitou hmotněprávní); ten, kdo nemá způsobilost mít práva a povinnosti podle hmotného práva (tzv. právní subjektivitu), může být účastníkem řízení, jen jestliže mu to přiznává zákon.

Způsobilým účastníkem řízení jsou podle ustanovení § 19 části věty před středníkem o.s.ř. (mimo jiné) fyzické osoby. Způsobilost fyzické osoby mít práva a povinnosti, a tedy i její způsobilost být účastníkem řízení, zaniká smrtí, popřípadě prohlášením za mrtvou.

Způsobilost být účastníkem řízení patří k podmínkám řízení. Soud je proto povinen nejen po zahájení řízení (§ 114 odst. 1 o.s.ř.), ale kdykoliv za řízení (§ 103 o.s.ř.) zkoumat, zda ten, kdo v řízení vystupuje jako účastník řízení, má skutečně způsobilost být účastníkem řízení. Nedostatek je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, pro který je třeba řízení zastavit (§ 104 odst. 1 o.s.ř.); ten, kdo nemá způsobilost být účastníkem řízení, totiž nemůže v občanském soudním řízení vstoupit do procesních vztahů a v takto vadném řízení nemůže vzniknout nebo pokračovat procesněprávní vztah, neboť zde chybí jeden z jeho základních prvků - jeden ze subjektů procesněprávního vztahu (způsobilá strana sporu) -av řízení není možné pokračovat.

O nedostatek způsobilosti být účastníkem řízení jde nejen tehdy, jestliže označený účastník řízení nikdy neměl podle hmotného práva způsobilost mít práva a povinnosti, popřípadě mu zákon nikdy nepřiznával, ale i v případě, že fyzická osoba jinak způsobilá být účastníkem řízení ještě před zahájením řízení zemřela (zanikla). Podle ustanovení § 104 odst. 1 o.s.ř. lze ovšem postupovat jen tehdy, byl-li účastník v žalobě řádně označen, takže není důvod k postupu podle ustanovení § 43 o.s.ř. Jestliže žaloba neobsahuje označení účastníků řízení nebo všechny údaje potřebné k označení účastníků řízení anebo je-li žaloba v označení účastníků řízení neurčitá nebo nesrozumitelná (tj. obsahuje-li takové označení účastníků řízení, které neumožňuje jejich přesnou identifikaci, nebo je-li zjevný logický rozpor mezi označením účastníka řízení a jinými údaji o tomto účastníku obsaženými v žalobě), je soud povinen pokusit se takovéto vady podání odstranit - neučinil-li tak žalobce dříve sám (z vlastní iniciativy) - postupem podle ustanovení § 43 o.s.ř.

V posuzovaném případě žalobkyně - jak vyplývá z obsahu spisu - v záhlaví žaloby označila za žalovaného Ing. P. V., zemřelého dne 15.7.2008, o kterém v dalším textu žaloby hovořila jako o "zůstaviteli", v žalobním návrhu (petitu) se však domáhala, aby jí zaplatil 35.148,- Kč s úroky z prodlení "právní nástupce zůstavitele" Ing. P. V. Tento zjevný logický rozpor mezi označením žalovaného v záhlaví a dalšími údaji v žalobě měl vést soud prvního stupně k tomu, aby podle ustanovení § 43 odst. 1 o.s.ř. vyzval žalobkyni k opravě žaloby, která byla v označení žalovaného neurčitá, tak, aby bylo nepochybné, zda za žalovaného vskutku označuje zemřelého Ing. P. V. (který již v době zahájení řízení dne 23.9.2010 neměl způsobilost být účastníkem řízení), nebo jeho dědice, kteří dosud nejsou známi. V případě smrti dlužníka totiž může věřitel uplatnit svou pohledávku u soudu nejen žalobou podanou proti jeho dědicům, kteří již byli zjištěni v řízení o dědictví, ale i proti dosud "neznámým dědicům" zemřelého dlužníka, jestliže za řízení o dědictví nebo jinak dosud nebylo objasněno, zda zůstavitel zanechal dědice, popřípadě proti tomu, o kom lze mít důvodně (zejména podle poznatků z probíhajícího dědického řízení) za to, že je zůstavitelovým dědicem (srov. například usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 10.12.2008 sp. zn. 21 Cdo 5145/2007, které bylo uveřejněno pod č. 70 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2009). Protože soud prvního stupně podle ustanovení § 43 odst. 1 o.s.ř. nepostupoval a protože tento nedostatek neodstranil ani odvolací soud, je závěr soudů, že řízení trpí nedostatkem podmínky řízení spočívající ve způsobilosti žalovaného být účastníkem řízení, pro který je třeba řízení podle ustanovení § 104 odst. 1 o.s.ř. zastavit, předčasný, a tudíž nesprávný.

Z uvedeného vyplývá, že usnesení odvolacího soudu není správné; Nejvyšší soud České republiky je proto zrušil (§ 243b odst. 2 část věty za středníkem o.s.ř.). Vzhledem k tomu, že důvody, pro které bylo zrušeno usnesení odvolacího soudu, platí i na usnesení soudu prvního stupně, zrušil Nejvyšší soud České republiky (s výjimkou výroku o zamítnutí návrhu žalobkyně na přerušení řízení) také toto rozhodnutí a věc v tomto rozsahu vrátil Obvodnímu soudu pro Prahu 5 k dalšímu řízení (§ 243b odst. 3 věta druhá o.s.ř.).

Právní názor vyslovený v tomto usnesení je závazný (§ 226, § 243d odst. 1 část první věty za středníkem o.s.ř.).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 8. listopadu 2012

JUDr. Ljubomír Drápal, v. r.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru