Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

21 Cdo 4031/2019Usnesení NS ze dne 16.01.2020

HeslaPřípustnost dovolání
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2020:21.CDO.4031.2019.1
Dotčené předpisy

§ 243c odst. 1 o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

21 Cdo 4031/2019-382

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Pavla Malého v právní věci žalobkyně J. S., narozené dne XY, bytem ve XY, proti žalované Správě železnic, státní organizaci, se sídlem v Praze 1, Dlážděná č. 1003/7, IČO 70994234, zastoupené prof. JUDr. Miroslavem Bělinou, CSc., advokátem se sídlem v Praze 8, Pobřežní č. 370/4, o neplatnost výpovědi z pracovního poměru, vedené u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. 15 C 80/2015, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 21. června 2019 č.j. 30 Co 371/2016-337, takto:

I. Dovolání žalované se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění(§ 243f odst. 3 o.s.ř.):

Nejvyšší soud České republiky dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 21.6.2019 č.j. 30 Co 371/2016-337 ve výroku o věci samé podle ustanovení § 243c odst. 1 o.s.ř. odmítl, neboť v něm byl uplatněn jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení § 241a odst. 1 o.s.ř. [dovolatelka polemizuje se skutkovým zjištěním odvolacího soudu (a soudu prvního stupně) o tom, že provedenými důkazy nebylo prokázáno, že žalobkyně byla v době doručení výpovědi psychicky nezpůsobilá pro výkon práce výpravčí, a zpochybňuje způsob, jakým k němu odvolací soud dospěl], a v dovolacím řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat.

Namítá-li dovolatelka, že soudy obou stupňů ve vztahu ke skutkové otázce, zda žalobkyně byla či nebyla ke dni dání výpovědi psychicky způsobilá pro výkon práce výpravčí, „neučinily odpovídající skutková zjištění“ a zamítly její návrh na ustanovení jiného znalce, potom přehlíží, že znalecký ústav, který byl soudem ustanoven za účelem přezkoumání správnosti závěrů psychologických vyšetření provedených A. V., J. P. a R. R., vycházel (mohl vycházet) jen z těch skutkových podkladů, jakými disponovali jmenovaní psychologové, neboť okruh těchto relevantních podkladů (důkazů), na jejichž základě by bylo možno usuzovat na psychický stav žalobkyně v době dání výpovědi, se v průběhu řízení nerozšířil (srov. sdělení praktických lékařů G. R. a M. P., ze kterých se podává absence jakýchkoli zdravotních záznamů vztahujících se k psychickému stavu žalobkyně v době výpovědi), a současně ani nelze tyto podklady doplnit jinak (srov. vyjádření znaleckého ústavu o tom, že z popisu současného psychického stavu žalobkyně nelze usuzovat na její psychický stav v době dání výpovědi). Závěr znaleckého ústavu o tom, že „z předložených posudků nelze učinit závěr o způsobilosti žalobkyně (ke dni dání výpovědi) vykonávat práci výpravčí“, proto za dané situace znamená, že žalovaná neprokázala své tvrzení o tom, že žalobkyně byla ke dni dání výpovědi psychicky nezpůsobilá pro výkon práce výpravčí. Jedná se přitom o výsledek dokazování, kdy podstatou tohoto procesu je hodnocení důkazů soudem (opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení § 132 o.s.ř.), které ovšem nelze v režimu dovolacího řízení podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. ledna 2013 úspěšně napadnout dovolacím důvodem podle ustanovení § 241a odst. 1 o.s.ř.

Z vyjádření žalované, že „nad rámec uvádí, že považuje za nesprávný též právní názor odvolacího soudu, který výrokem III. rozsudku uložil žalované povinnost hradit též náhradu nákladů řízení o žalobě pro zmatečnost“, je zřejmé, že dovolatelka – i když to výslovně nezmiňuje – napadá dovoláním rozsudek odvolacího soudu rovněž v části, v níž bylo rozhodnuto o nákladech řízení účastníků. Ani v tomto směru však není dovolání žalované přípustné [srov. § 238 odst. 1 písm. h) o.s.ř.], a proto i v této části Nejvyšší soud České republiky dovolání žalované podle ustanovení § 243c odst. 1 o.s.ř. odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 16. 1. 2020

JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru