Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

21 Cdo 3668/2010Usnesení NS ze dne 14.10.2011

KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2011:21.CDO.3668.2010.1
Dotčené předpisy

§ 237 odst. 1 písm. b, c) o. s. ř.

§ 237 odst. 3 o. s. ř.

§ 243b odst. 5 věta první o. s. ř.

§ 218 písm. c) o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

21 Cdo 3668/2010

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Zdeňka Novotného v právní věci žalobce J. H., zastoupeného Mgr. Pavlem Szkanderou, advokátem se sídlem ve Frýdku-Místku, Na Poříčí č. 1199, proti žalované proti žalované Sochorové válcovně TŽ, a.s. se sídlem v Třinci – Starém Městě, Průmyslová č. 1000, IČ 25872940, zastoupené JUDr. Jiřím Slezákem, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Ulrichovo náměstí č. 737, o neplatnost výpovědi z pracovního poměru, vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 17 C 59/2007, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. března 2010, č. j. 16 Co 105/2008-143, takto:

I. Dovolání žalobce se odmítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 2.610,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Jiřího Slezáka, advokáta se sídlem v Hradci Králové, Ulrichovo náměstí č. 737.

Stručné odůvodnění(§ 243c odst. 2 o. s. ř.):

Dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. 3. 2010, č. j. 16 Co 105/2008-143, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 23. 10. 2007, č. j. 17 C 59/2007-72, ve věci samé (ve výroku, jímž byla zamítnuta žaloba na určení, že výpověď daná žalobci přípisem žalované ze dne 23. 11. 2006 je neplatná), není přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. b) o. s. ř. (ve věci nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí, které by odvolací soud zrušil) a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení § 237 odst. 3 o. s. ř.

Právní otázku platnosti výpovědi z pracovního poměru ze dne 23. 11. 2006 dané žalovanou žalobci podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. f) zákoníku práce (ve znění do 31. 12. 2006 - dále jen „zák. práce“), posoudil odvolací soud v souladu ze závazným právním názorem Nejvyššího soudu ČR vyjádřeným v této věci v rozsudku ze dne 8. 12. 2009, č. j. 21 Cdo 4421/2008-128 (srov. 243d odst. 1 část první věty za středníkem, § 226 odst. 1 o. s. ř.) a s ustálenou judikaturou.

I když žalobce v dovolání uvedl, že jeho přípustnost dovozuje z ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. a že uplatňuje – vedle dovolacího důvodu podle ustanovení § 241a odst. 2 písm. a) o. s. ř. – dovolací důvod podle ustanovení § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., právní závěry odvolacího soudu nezpochybňuje. Z obsahu samotného dovolání (z vylíčení důvodů dovolání – srov. § 41 odst. 2 o. s. ř.) totiž vyplývá, že žalobce podrobuje kritice pouze skutková zjištění odvolacího soudu, z nichž napadený rozsudek vychází [nesouhlasí zejména se skutkovým závěrem odvolacího soudu, podle kterého se „žalobce ve dnech 7., 9. a 10. 11. 2006 do zaměstnání nedostavil nikoli proto, že mu byla přidělována práce, kterou odmítl ze zdravotních důvodů vykonávat, nýbrž proto, že zcela bezdůvodně (pokud jde o dny 9. a 10. 11. 2006) předpokládal, že mu byla udělena dovolená“, s tím, ke kterým důkazům odvolací soud přihlédl a jak tyto důkazy hodnotil, a s tím, že odvolací soud nevzal v úvahu všechny skutkové okolnosti, které jsou podle jeho názoru významné], že tedy uplatňuje dovolací důvod podle ustanovení § 241a odst. 3 o. s. ř. K okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle ustanovení § 241a odst. 2 písm. a) o. s. ř. a § 241a odst. 3 o. s. ř. – jak je zřejmé již ze znění ustanovení § 237 odst. 3 o. s. ř. - však nemůže být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., přihlédnuto.

Protože dovolání žalobce směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, Nejvyšší soud České republiky je - aniž by se mohl věcí dále zabývat - podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.

V dovolacím řízení vznikly žalované náklady (spojené s vyjádřením k dovolání), které spočívají v odměně za zastupování advokátem ve výši 1.875,- Kč [srov. § 7 písm. c), § 10 odst. 3, § 14 odst. 1, § 15, § 16 odst. 1 a § 18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění vyhlášek č. 49/2001 Sb., č. 110/2004 Sb., č. 617/2004 Sb. a č. 277/2006 Sb.] a v paušální částce náhrad výdajů ve výši 300,- Kč (srov. § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění vyhlášek č. 235/1997 Sb., č. 484/2000 Sb., č. 68/2003 Sb., č. 618/2004 Sb., č. 276/2006 Sb. a č. 399/2010 Sb.), celkem ve výši 2.175,- Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalované advokát JUDr. Jiří Slezák osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží k nákladům řízení, které žalované za dovolacího řízení vznikly, vedle odměny za zastupování advokátem a paušální částky náhrad výdajů rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty určená z odměny za zastupování, z náhrad a z jejích hotových výdajů (srov. § 137 odst. 1 a 3 a § 151 odst. 2 větu druhou o. s. ř.) podle sazby daně z přidané hodnoty [20% - srov. § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty], tedy částka 435,- Kč. Protože dovolání žalobce bylo odmítnuto, dovolací soud mu podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. uložil, aby žalované tyto náklady nahradil. Žalobce je povinen náhradu nákladů řízení v celkové výši 2.610,- Kč zaplatit k rukám advokáta, který žalovanou v tomto řízení zastupoval (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 14. října 2011

JUDr. Mojmír Putna, v. r.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru