Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

21 Cdo 3637/2012Usnesení NS ze dne 04.09.2013

HeslaPřípustnost dovolání
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2013:21.CDO.3637.2012.1
Dotčené předpisy

§ 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. ve znění do 31.12.2012


přidejte vlastní popisek

21 Cdo 3637/2012

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Mojmíra Putny a JUDr. Ljubomíra Drápala v právní věci žalobkyně České republiky – Státního pozemkového úřadu se sídlem v Praze 3 – Žižkově, Husinecká č. 1024/11a, IČO 01312774 (dříve Pozemkového fondu České republiky se sídlem v Praze 3 - Žižkově, Husinecká č. 1024/11a, IČO 45797072), proti žalované Československé obchodní bance, a. s. se sídlem v Praze 5, Radlická č. 333/150, IČO 0001350, o určení, že nemovitosti nejsou zatíženy zástavním právem, vedené u Okresního soudu ve Vsetíně pod sp. zn. 11 C 119/2007, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. července 2012 č. j. 57 Co 395/2012-426, takto:

I. Dovolání žalované se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění(§ 243c odst. 2 o. s. ř.):

Dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. 7. 2012 č. j. 57 Co 395/2012-426, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 20. 3. 2012 č. j. 11 C 119/2007-392 ve výroku, jímž bylo určeno, že na pozemku parc. č. 3302, pozemku parc. a pozemku parc., vše v katastrálním území V., obec V., nevázne zástavní právo k zajištění „pohledávek zástavního věřitele včetně jejich příslušenství, které existují či v budoucnu vzniknou z rámcové smlouvy o úpravě vzájemných vztahů vyplývajících z poskytnutých záruk a úvěru uzavřené mezi zástavním věřitelem a zástavcem ve výši 488.000.000,- Kč“ zřízené na základě zástavní smlouvy uzavřené dne 1. 3. 1996 mezi společností Československá obchodní banka, a. s. jako zástavním věřitelem a společností Zbrojovka Vsetín, akciová společnost jako zástavním dlužníkem s právními účinky vkladu práva do katastru nemovitostí ke dni 10. 4. 1996, kterým byl rozsudek Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 20. 3. 2012 č. j. 11 C 119/2007-392 změněn ve výroku o nákladech řízení tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 26.000,- Kč, a kterým bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů odvolacího řízení 1.333,- Kč, není přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád [ve znění účinném do 31. 12. 2012 (dále jen „o. s. ř“), neboť dovoláním je napaden rozsudek odvolacího soudu, který byl vydán před 1. 1. 2013 (srov. Čl. II bod 7. zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony)], protože soud prvního stupně nerozhodl ve věci samé jinak než ve svém dřívějším rozsudku proto, že by byl vázán právním názorem odvolacího soudu, a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť závěr odvolacího soudu, že žalovaná nebyla při uzavírání zástavní smlouvy ze dne 1. 3. 1996 v dobré víře, že zástavce je oprávněn zastavit předmětné nemovitosti, který dovolatelka podrobuje kritice, vychází z předchozího rozhodnutí dovolacího soudu vydaného v této věci (z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2011 č. j. 21 Cdo 648/2011-367) a odpovídá ustálené judikatuře soudů (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 7. 2008 sp. zn. 21 Cdo 3089/2007 nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 12. 2012 sp. zn. 21 Cdo 656/2012), a rozsudek odvolacího soudu proto nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení § 237 odst. 3 o. s. ř.

Protože dovolání žalované proti rozsudku odvolacího soudu není přípustné, Nejvyšší soud České republiky je - aniž by se mohl věcí dále zabývat - podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 151 odst. 1 věty první o. s. ř., neboť žalovaná s ohledem na výsledek řízení na náhradu svých nákladů nemá právo a žalobkyni v dovolacím řízení žádné účelně vynaložené náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 4. září 2013

JUDr. Jiří Doležílek

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru