Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

21 Cdo 3434/2012Usnesení NS ze dne 25.09.2013

HeslaPřípustnost dovolání
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2013:21.CDO.3434.2012.1
Dotčené předpisy

§ 243b odst. 5 o. s. ř. ve znění do 31.12.2012


přidejte vlastní popisek

21 Cdo 3434/2012

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Romana Fialy ve věci dědictví po B. Š., za účasti 1) České republiky - Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových v Praze 2, Rašínovo nábřeží č. 42, územního pracoviště Střední Čechy, Praha 1, náměstí Republiky č. 3, 2) JUDr. I. P., a 3) České republiky - Ministerstva obrany (Vojenského úřadu pro právní zastupování) v Praze 6, Náměstí Svobody č. 471, vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. D 1280/2003, o dovolání České republiky - Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 23. února 2012 č. j. 24 Co 437/2011-324, takto:

Dovolání České republiky - Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových se odmítá.

Stručné odůvodnění(§ 243c odst. 2 o.s.ř.):

Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 23.2.2012 č.j. 24 Co 437/2011-324 bylo usnesení Okresního soudu v Kladně ze dne 21.6.2011 č.j. D 1280/2003-285, jímž bylo rozhodnuto o rozvrhu výtěžku likvidace dědictví ve výši 33.000,- Kč, potvrzeno ve výroku o uspokojení pohledávky České republiky - Okresního soudu v Kladně částkou 2.100,- Kč, změněno ve výrocích o uspokojení pohledávky advokáta JUDr. I. P. (odvolací soud rozhodl, že pohledávka JUDr. P. se uspokojuje částkou 6.180,- Kč, zatímco soud prvního stupně tuto pohledávku do rozvrhu nezařadil) a pohledávky České republiky - Ministerstva obrany (odvolací soud rozhodl, že pohledávka se uspokojuje částkou 24.720,- Kč, zatímco soud prvního stupně tuto pohledávku do rozvrhu nezařadil), a zrušeno ve výroku, jímž soud prvního stupně rozhodl o tom, že pohledávka zůstavitele vůči společnosti JISTUZA, výrobně - obchodnímu družstvu ve výši 68,68 Kč "připadá" České republice, s tím, že věc se v tomto rozsahu vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Česká republika - Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových podala dovolání proti výrokům usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo usnesení soudu prvního stupně změněno a zrušeno.

Dovolání proti měnícímu výroku usnesení odvolacího soudu není vzhledem k ustanovení § 237 odst. 2 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů účinném do 31.12.2012 (dále jen "o.s.ř."), který je třeba při projednání tohoto dovolání a při rozhodnutí o něm použít i v současné době, neboť napadené usnesení odvolacího soudu bylo vydáno v době do 31.12.2012 (srov. Čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) přípustné, neboť dovoláním napadenými výroky usnesení odvolacího soudu bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč (Česká republika - Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových v dovolání zpochybňuje uspokojení pohledávek věřitelů ve výši 6.180,- Kč a ve výši 24.720,- Kč, tj. celkem 30.900,- Kč); okolnost, že usnesení odvolacího soudu obsahovalo nesprávné poučení o přípustnosti dovolání, je tu sama o sobě nerozhodná a nemůže mít vliv na závěr o nepřípustnosti dovolání (srov. též právní názor obsažený v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 5. 2003 sp. zn. 29 Odo 10/2003, které bylo uveřejněno pod č. 118 v časopise Soudní judikatura, roč. 2003).

Dovolání České republiky - Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových proti zrušovacímu výroku usnesení odvolacího soudu není přípustné ani podle ustanovení § 237 o.s.ř., neboť jím odvolací soud nerozhodl ve věci samé, ani podle ustanovení § 238, § 238a a § 239 o.s.ř., protože usnesením soudu prvního stupně nebylo rozhodnuto ve věcech, které jsou taxativně vyjmenovány v ustanoveních § 238 a § 238a o.s.ř., a nejde rovněž o žádný z případů procesních rozhodnutí uvedených v ustanovení § 239 o.s.ř. (srov. též právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 6.9.2007 sp. zn. 21 Cdo 1800/2006, které bylo uveřejněno pod č. 11 v časopise Soudní judikatura, roč. 2008).

Nejvyšší soud ČR proto dovolání České republiky - Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o.s.ř. odmítl.

Protože tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí, bude rozhodnuto i o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího (§ 243c, § 151 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř.).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 25. září 2013

JUDr. Ljubomír Drápal

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru