Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

21 Cdo 3414/2017Usnesení NS ze dne 19.10.2017

HeslaPřípustnost dovolání
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2017:21.CDO.3414.2017.1
Dotčené předpisy

§ 243c odst. 1 o. s. ř.

§ 237 o. s. ř.

§ 164 o. s. ř.

§ 229 odst. 3 o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

21 Cdo 3414/2017-255

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Romana Fialy v právní věci žalobce A. S., zastoupeného Mgr. Markem Čechovským, advokátem se sídlem v Praze 1, Opletalova č. 1417/25, proti žalovanému GAVLAS, spol. s r. o. se sídlem v Praze 1, Politických vězňů č. 1272/21, IČO 60472049, zastoupenému JUDr. Viktorem Pakem, advokátem se sídlem v Praze 1, Francouzská č. 171/28, o zaplacení 298.443,50 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 23 C 210/2013, o dovolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. února 2015, č. j. 19 Co 41/2015-56, takto:

Dovolání žalovaného se odmítá.

Stručné odůvodnění(§ 243f odst. 3 o. s. ř.):

Dovolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. 2. 2015, č. j. 19 Co 41/2015-56, není přípustné podle ustanovení § 237 o. s. ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [k otázce nepřípustnosti změny obsahu jinak bezchybného rozsudku postupem podle § 164 o. s. ř. a možnosti tohoto postupu pouze při opravě chyb v psaní a počtech a jiných zřejmých nesprávností srov. např. právní názor vyjádřený v odůvodnění rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSSR ze dne 27. 9. 1968, sp. zn. 2 Cz 57/68, uveřejněného pod č. 37/1969 Sbírky rozhodnutí a sdělení soudů ČSSR, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 5. 2000, sp. zn. 20 Cdo 1238/99, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2016, sp. zn. 22 Cdo 4943/2015, nebo rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 16. 11. 2006, sp. zn. 21 Cdo 385/2006, podle něhož je nepřípustné, aby soud postupem podle § 164 o. s. ř. měnil obsah výroku rozhodnutí, ledaže se jedná o chyby v psaní a v počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti podobného původu jako chyby v psaní a počtech, tj. k nimž došlo jen zjevným a okamžitým selháním v duševní či mechanické činnosti osoby, za jejíž účasti došlo k vyhlášení anebo vyhotovení rozsudku, a které jsou každému zřejmé] a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.

Přípustnost dovolání podle ustanovení § 237 o. s. ř. nemůže založit ani námitka dovolatele, kterou uplatňuje zmatečnostní vadu podle § 229 odst. 3 o. s. ř., (namítá-li, že „mu byla nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem, když mu nebylo doručeno odvolání žalobce proti opravnému usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 9. 7. 2014, č. j. 23 C 210/2013-46, a neměl tedy možnost se k němu vyjádřit“), neboť tím uplatnil jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení § 241a odst. 1 o. s. ř.; zmatečnosti nejsou způsobilým dovolacím důvodem. Dovolací soud sice smí ke zmatečnostem podle ustanovení § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a) a b) a § 229 odst. 3 o. s. ř. přihlédnout (a to i když nebyly v dovolání uplatněny), avšak - jak vyplývá z ustanovení § 242 odst. 3 věty druhé o. s. ř. - jen tehdy, je-li dovolání přípustné (srov. - při obsahově shodné dřívější právní úpravě - právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2005, sp. zn. 21 Cdo 496/2005, uveřejněném pod č. 82/2006 v časopise Soudní judikatura). Uvedený předpoklad však v projednávané věci – jak uvedeno výše - naplněn není.

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalovaného podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.

Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí, bude rozhodnuto i o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 19. října 2017

JUDr. Mojmír Putna

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru