Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

21 Cdo 2948/2012Usnesení NS ze dne 13.11.2013

KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2013:21.CDO.2948.2012.1
Dotčené předpisy

§ 237 odst. 1 písm. b) o. s. ř. ve znění do 31.12.2012

§ 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. ve znění do 31.12.2012

§ 243b odst. 5 věta první o. s. ř. ve zněn...

více

přidejte vlastní popisek

21 Cdo 2948/2012

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Zdeňka Novotného v právní věci žalobce Bc. J. K., zastoupeného JUDr. Jaromírem Richterem, advokátem se sídlem v Karviné - Mizerově, Studentská č. 941/10, proti žalované Obci Těrlicko se sídlem obecního úřadu v Těrlicku, Horním Těrlicku č. 474, IČO 00297666, zastoupené Mgr. Danou Galuszkovou, advokátkou se sídlem v Českém Těšíně, Masarykovy sady č. 27, o neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru, vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 24 C 11/2011, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. dubna 2012, č. j. 16 Co 94/2012-51, takto:

I. Dovolání žalované se odmítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 2.800,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Jaromíra Richtera, advokáta se sídlem v Karviné - Mizerově, Studentská č. 941/10.

Stručné odůvodnění(§ 243c odst. 2 o. s. ř.):

Dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 4. 2012, č. j. 16 Co 94/2012-51, jímž byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Karviné ze dne 1. 11. 2011, č. j. 24 C 11/2011-34, kterým bylo určeno, že okamžité zrušení pracovního poměru žalobce písemností žalované ze dne 10. 1. 2011, je neplatné, a kterým bylo rozhodnuto, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce na nákladech řízení 8.500,-Kč, a jímž bylo rozhodnuto, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů odvolacího řízení 10.368,- Kč k rukám advokáta JUDr. Jaromíra Richtera, není přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů účinném do 31. 12. 2012 (dále jen „o. s. ř.“), který je třeba při projednání tohoto dovolání a při rozhodnutí o něm použít i v současné době, neboť napadený rozsudek odvolacího soudu byl vydán v době do 31. 12. 2012 (srov. Čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), protože ve věci samé nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí, které by odvolací soud zrušil, a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou (konstantní) judikaturou soudů (k otázce intenzity porušení povinností vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci srov. rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 6. 1995, sp. zn. 6 Cdo 53/94 uveřejněný v časopise Práce a mzda č. 7-8, roč. 1996, popřípadě rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 1. 2000, sp. zn. 21 Cdo 1228/99, uveřejněný pod č. 21 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2001, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 2. 2001, sp. zn. 21 Cdo 379/2000, a k otázce běhu lhůty pro okamžité zrušení pracovního poměru srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 4. 1997, sp. zn. 2 Cdon 725/96, uveřejněný pod č. 6 v časopise Soudní judikatura, ročník 1997, rozsudek ze dne 26. 3. 1998, sp. zn. 2 Cdon 600/97, uveřejněný pod č. 75 v časopise Soudní judikatura, ročník 1998 a rozsudek ze dne 17. 1. 2008, sp. zn. 21 Cdo 743/2007, uveřejněný pod č. 83 v časopise Soudní judikatura, ročník 2008, vztahující se k obsahově shodné dřívější právní úpravě).

Další námitky dovolatelky (že příkaz k platbě za realizaci dle smlouvy podepisoval tehdejší místostarosta Ing. Fojtík, který vyslechnut nebyl a není tak jasné, zda při podpisu znal obsah předmětné smlouvy ze dne 16. 3. 2010, že žalobce nepověřil žádnou osobu svým zastupováním v době pracovní neschopnosti, a polemika s tím, co vyplývá nebo nevyplývá z výpovědi bývalé starostky žalované Mgr. Vaškové) představují nesouhlas dovolatelky s tím, ke kterým důkazům odvolací soud přihlížel a jak provedené důkazy hodnotil. Takové námitky nepředstavují uplatnění dovolacího důvodu podle ustanovení § 241 a odst. 2 písm. b) o. s. ř., ale dovolacího důvodu podle ustanovení § 241 a odst. 3 o. s. ř. Ani skutečnost, že rozsudek odvolacího soudu eventuálně vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování, však nezakládá přípustnost dovolání podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. (srov. § 237 odst. 3 část věty za středníkem o. s. ř.).

Nejvyšší soud ČR proto dovolání žalované podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. a) o. s. ř. odmítl.

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., neboť dovolání žalované bylo odmítnuto a žalovaná je proto povinna nahradit žalobci náklady potřebné k uplatňování práva.

Při rozhodování o výši náhrady nákladů řízení dovolací soud přihlédl k tomu, že výše odměny má být určena podle sazeb stanovených paušálně pro řízení v jednom stupni zvláštním právním předpisem (§ 151 odst. 2 část věty první před středníkem o. s. ř.), neboť nejde o přiznání náhrady nákladů řízení podle ustanovení § 147 nebo § 149 odst. 2 o. s. ř. a ani okolnosti případu v projednávané věci neodůvodňují, aby bylo postupováno podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně (§ 151 odst. 2 část věty první za středníkem o. s. ř.). Vyhláška č. 484/2000 Sb. (ve znění pozdějších předpisů), která upravovala sazby odměny advokáta stanovené paušálně pro řízení v jednom stupni, však byla nálezem Ústavního soudu ze dne 17. 4. 2013, č. 116/2013 Sb. dnem 7. 5. 2013 zrušena. Nejvyšší soud za této situace určil pro účely náhrady nákladů dovolacího řízení paušální sazbu odměny pro řízení v jednom stupni s přihlédnutím k povaze a okolnostem projednávané věci a ke složitosti (obtížnosti) právní služby poskytnuté advokátem ve výši 2.500,- Kč. Kromě této paušální sazby odměny advokáta vznikly žalobci náklady spočívající v paušální částce náhrad ve výši 300,- Kč (srov. § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Žalovaná je povinna náhradu nákladů řízení v celkové výši 2.800,- Kč žalobci zaplatit k rukám advokáta, který žalobce v tomto řízení zastupoval (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) do 3 dnů od právní moci usnesení (§ 160 odst. 1 a § 167 odst. 2 o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 13. listopadu 2013

JUDr. Mojmír Putna

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru