Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

21 Cdo 2649/2015Usnesení NS ze dne 11.08.2015

HeslaPřípustnost dovolání
Dovolací důvody
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2015:21.CDO.2649.2015.1
Dotčené předpisy

§ 237 o. s. ř. ve znění od 01.01.2013

§ 241a odst. 1 o. s. ř. ve znění od 01.01.2013

Podána ústavní stížnost

IV. ÚS 3319/15 ze dne 19.01.2016 (odmítnuto)
soudce zpravodaj JUDr. Tomáš Lichovník


přidejte vlastní popisek

21 Cdo 2649/2015

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Mojmíra Putny a JUDr. Ljubomíra Drápala v právní věci žalobce Finančního úřadu pro Jihomoravský kraj v Brně, náměstí Svobody č. 98/4, proti žalovanému Ing. V. V., o neúčinnost darovací smlouvy, vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 7 C 306/2004, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 18. prosince 2014 č. j. 14 Co 207/2014-484, takto:

I. Dovolání žalovaného se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění(§ 243f odst. 3 o. s. ř.):

Dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 18. 12. 2014 č. j. 14 Co 207/2014-484 není přípustné podle ustanovení § 237 o. s. ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [k otázce vynaložení „náležité pečlivosti“ osoby dlužníkovi blízké k poznání dlužníkova úmyslu zkrátit odporovaným právním úkonem věřitele srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 5. 2001 sp. zn. 21 Cdo 1912/2000, který byl uveřejněn pod č. 35 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2002, odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2006 sp. zn. 30 Cdo 653/2006, rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2008 sp. zn. 21 Cdo 4250/2007 nebo rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 11. 9. 2012 sp. zn. 21 Cdo 3654/2011; k „transformaci“ bezpodílového spoluvlastnictví manželů k nemovitostem, nedošlo-li do tří let od zániku bezpodílového spoluvlastnictví k jeho vypořádání dohodou nebo nebylo-li bezpodílové spoluvlastnictví manželů na návrh podaný do tří let od jeho zániku vypořádáno rozhodnutím soudu, v jejich podílové spoluvlastnictví (§ 149 odst. 4 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 7. 1998) srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2. 8. 2005 sp. zn. 22 Cdo 2679/2004 (touto „transformací“ nedocházelo k nabytí spoluvlastnických podílů manželů na nemovitostech, nýbrž jen ke změně jejich spoluvlastnictví k nemovitostem z bezpodílového na podílové)] a není důvod, aby rozhodné právní otázky byly posouzeny jinak.

V části, v níž dovolatel uplatnil jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení § 241a odst. 1 o. s. ř. (zpochybňuje-li skutková zjištění odvolacího soudu o úmyslu dlužníka Viléma Vyhnálka zkrátit žalobce jako svého věřitele), dovolání trpí vadami, pro které nelze v dovolacím řízení pokračovat.

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalovaného podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 11. srpna 2015

JUDr. Jiří Doležílek

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru