Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

21 Cdo 2225/2000Usnesení NS ze dne 27.02.2001

KategorieD
EcliECLI:CZ:NS:2001:21.CDO.2225.2000.1

přidejte vlastní popisek

21 Cdo 2225/2000

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné Okresní správy sociálního zabezpečení v Rokycanech, Masarykovo nám. č. 215/I, proti povinnému J. H., pro 3.178,- Kč prodejem movitých věcí povinného, vedené u Okresního soudu v Rokycanech pod sp.zn. E 354/98, o dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 15. dubna 1999, č. j. 13 Co 731/98-12, takto:

Usnesení krajského soudu se zrušuje a věc se vrací Krajskému soudu v Plzni k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Oprávněná se návrhem ze dne 5.5.1998 domáhala, aby byl nařízen podle "platebního výměru OSSZ v Rokycanech ze dne 29.10.1997 č. 13/OSVČ/97" k uspokojení její pohledávky ve výši 3.178,- Kč výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí povinného "nacházejících se v čp. 376, ul. N. a č.p. 1/274 B.".

Okresní soud v Rokycanech usnesením ze dne 15.5.1998, č.j. E 354/98-4, nařídil podle "platebního výměru ze dne 29.10.1997 č. 13/OSVČ/97" k uspokojení pohledávky oprávněné v částce 3.178,- Kč výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí povinného.

K odvolání povinného Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 15.4.1999, č. j. 13 Co 731/98-12, usnesení soudu prvního stupně zrušil a řízení zastavil; zároveň rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. Na rozdíl od soudu prvního stupně dospěl k závěru, že Okresní správa sociálního zabezpečení v Rokycanech je orgánem, který nemá způsobilost být účastníkem řízení ve smyslu § 19 o.s.ř. (nedostatek procesní způsobilosti považoval za neodstranitelný nedostatek podmínky řízení). Vycházel přitom z toho, že okresní správa sociálního zabezpečení je ze zákona oprávněna vydat platební výměr týkající se penále a je také oprávněna ve správním řízení takové rozhodnutí, je-li vykonatelné, vykonat. Jde-li však o občanskoprávní řízení, tedy řízení před soudem, může v něm vystupovat pouze ten, kdo má procesní způsobilost. Tuto procesní způsobilost zákon č. 582/1991 Sb., v platném znění, v § 5 odst. 2 přiznává pouze České správě sociálního zabezpečení, o níž uvádí, že je právnickou osobou. Obdobné postavení však nemají okresní správy sociálního zabezpečení, neboť jim zákon postavení právnických osob, tj. samostatných subjektů nadaných způsobilostí mít práva a povinnosti, nepřiznává.

V dovolání proti usnesení odvolacího soudu oprávněná namítá, že odvolací soud pochybil, když se zaměřil pouze na skutečnost, že okresní správa sociálního zabezpečení není právnickou osobou, a nezkoumal, zda způsobilost být nositelem práv a povinností v řízení před soudem jí není přiznána zákonem (podle ustanovení § 19 věty za středníkem o.s.ř.). Dovolatelka je přesvědčena, že Okresní správa sociálního zabezpečení v Rokycanech, která titul vydala, je ve smyslu ustanovení § 104h odst. 2 a § 108 zákona č. 582/1991 Sb., v platném znění, vymáhajícím správním orgánem a podle ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, je oprávněna podat návrh na soudní výkon rozhodnutí a být proto i účastníkem tohoto řízení. Navrhla, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a aby mu věc vrátil k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) věc projednal podle Občanského soudního řádu ve znění účinném do 31.12.2000 - dále jen o.s.ř. - (srov. Část dvanáctou, Hlavu I, bod 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).

Po zjištění, že dovolání bylo podáno proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu v zákonné lhůtě (§ 240 odst. 1 o.s.ř.) a že dovolání je přípustné podle § 238a odst. 1 písm. a) o. s. ř., dovolací soud přezkoumal věc bez nařízení jednání (§ 243a odst. 1 věta první o.s.ř.) a dospěl k závěru, že dovolání je opodstatněné.

V posuzovaném případě se výkonu platebního výměru ze dne 29.10.1997 č. 13/OSVČ/97, vydaného Okresní správou sociálního zabezpečení v Rokycanech, domáhá Okresní správa sociálního zabezpečení Rokycany, Masarykovo nám. č. 215/I. Se závěrem odvolacího soudu, že Okresní správa sociálního zabezpečení v Rokycanech je orgánem, který nemá způsobilost ve smyslu § 19 o.s.ř. být účastníkem řízení, dovolací soud nesouhlasí.

Podle ustanovení § 19 o.s.ř. způsobilost být účastníkem řízení má ten, kdo má způsobilost mít práva a povinnosti; jinak jen ten, komu ji zákon přiznává.

Podle ustanovení § 104c odst. 1 věty první zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění účinném do 30. 11. 1999 - před účinností zákona č. 225/1999 Sb., o pojistném, zálohách na pojistné, penále a o přirážce k pojistnému na sociální zabezpečení (dále též jen "zákon"), rozhoduje okresní správa sociálního zabezpečení formou platebního výměru, s výjimkou rozhodování o placení dlužného pojistného a penále ve splátkách, vrácení přeplatku na pojistném, přeplatku na zálohách na pojistné a o snížení záloh na pojistné.

Podle ustanovení § 104h odst. 1 zákona vykonatelná rozhodnutí ve věcech pojistného a vykonatelné výkazy nedoplatků jsou titulem pro soudní nebo správní výkon rozhodnutí.

Správní výkon rozhodnutí ve věcech pojistného provádí ten orgán, který rozhodnutí vydal v prvním stupni řízení; to platí obdobně pro výkazy nedoplatků (§ 104h odst. 2 zákona).

Podle ustanovení § 108 zákona pokud tento zákon nestanoví jinak, platí pro řízení ve věcech nemocenského pojištění a důchodového pojištění a pro řízení ve věcech pojistného na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti obecné předpisy o správním řízení. Ustanovení předchozí věty platí obdobně i pro řízení o pokutách ukládaných podle § 121 odst. 2, § 122 odst. 2 a § 122a odst. 2.

Z citovaných ustanovení zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, vyplývá, že okresní správa sociálního zabezpečení je ze zákona oprávněna (§ 104c odst. 1 zákona) rozhodovat formou platebního výměru mimo jiné o pojistném na sociální zabezpečení a o penále. Tyto platební výměry jsou zároveň titulem pro soudní nebo správní výkon rozhodnutí (§ 104h odst. 1 zákona). Zatímco zákon ve vztahu ke správnímu výkonu rozhodnutí stanoví, že jej provádí ten orgán, který rozhodnutí vydal v prvním stupni řízení (§ 104h odst. 2 zákona), ve vztahu k soudnímu výkonu rozhodnutí speciální ustanovení o tom, který orgán je provádí, zákon nemá. Z ustanovení § 108 zákona však vyplývá, že v těch případech, pokud zákon neobsahuje speciální úpravu, platí pro řízení ve věcech nemocenského pojištění a důchodového pojištění obecné předpisy o správním řízení.

Podle ustanovení § 72 odst. 1 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), výkon rozhodnutí se provádí na návrh účastníka řízení nebo z podnětu správního orgánu, který v prvním stupni vydal rozhodnutí, schválil smír nebo vyhotovil výkaz nedoplatků (vymáhající správní orgán). Pokud tento orgán není sám k výkonu rozhodnutí oprávněn, postoupí věc orgánu příslušnému podle § 73. Účastník řízení nebo vymáhající správní orgán mohou podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 72 odst. 2 správního řádu).

Jak vyplývá z citovaného ustanovení § 72 správního řádu, tento předpis rozlišuje na jedné straně "vymáhající správní orgán", jímž je orgán, který (kromě dalších případů uvedených v § 72 odst. 1 správního řádu) v prvním stupni vydal rozhodnutí, které má být vykonáno, a k jehož podnětu (vedle návrhu oprávněného účastníka řízení) může být výkon rozhodnutí proveden, a na straně druhé "správní orgán příslušný k provedení výkonu rozhodnutí" (§ 73 správního řádu), tj. orgán exekuční. Podle okolností přitom může jít o týž správní orgán nebo o orgány různé. Jde-li o orgán, který platební výměr podle ustanovení § 104c odst. 1 zákona vydal, z ustanovení § 104h odst. 2 zákona vyplývá, že jde o případ první, že tedy vymáhající správní orgán - nebude-li podán návrh na soudní výkon rozhodnutí - je zároveň orgánem exekučním. Jestliže naopak půjde o exekuci soudní, dostává se speciální aktivní legitimace vymáhajícímu správnímu orgánu, tedy orgánu, který v prvním stupni vydal rozhodnutí, jež má být vykonáno, právě ustanovením § 72 odst. 2 správního řádu. Může-li totiž podle tohoto ustanovení návrh na soudní výkon rozhodnutí podat vymáhající správní orgán, pak nutně musí mít způsobilost být účastníkem řízení. Protože okresní správa sociálního zabezpečení - na rozdíl od České správy sociálního zabezpečení (§ 5 odst. 2 zákona) - zákonem za právnickou osobu označena není, jde o případ upravený ustanovením § 19 věty za středníkem o.s.ř. Lze tedy uzavřít, že využije-li vymáhající správní orgán - zde okresní správa sociálního zabezpečení - svého oprávnění daného mu ustanovením § 72 odst. 2 správního řádu a podá-li návrh na soudní výkon rozhodnutí, má způsobilost být účastníkem řízení podle ustanovení § 19 věty za středníkem o.s.ř.

Nejvyšší soud proto dospěl k závěru, že jestliže se okresní správa sociálního zabezpečení domáhá soudního výkonu platebního výměru, který sama vydala, má způsobilost být účastníkem řízení (§ 19 věta za středníkem o.s.ř.) a tedy i oprávnění podat návrh na soudní výkon tohoto rozhodnutí (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21.6.2000, sp.zn. 21 Cdo 2458/99, uveřejněné pod č. 3 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2001).

Jestliže odvolací soud svůj závěr o nedostatku způsobilosti oprávněné být účastníkem řízení dovodil pouze ze skutečnosti, že ustanovení § 5 zákona označuje za právnickou osobu toliko Českou správu sociálního zabezpečení (a jestliže tak opominul druhou část ustanovení § 19 o.s.ř.), je jeho právní posouzení věci, ve smyslu ustanovení § 243b odst. 1 věty za středníkem o.s.ř., nesprávné. Nejvyšší soud proto usnesení odvolacího soudu zrušil a věc vrátil Krajskému soudu v Plzni k dalšímu řízení (§ 243b odst. 1 část věty za středníkem, § 243b odst. 2 věta první o.s.ř.).

Právní názor vyslovený v tomto usnesení je závazný; v novém rozhodnutí o věci rozhodne soud též o náhradě nákladů řízení včetně nákladů dovolacího řízení (§ 243d odst. 1 věta druhá a třetí).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 27. února 2001

JUDr. Mojmír Putna,v. r.

předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Dana Rozmahelová

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru