Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

21 Cdo 2031/2001Usnesení NS ze dne 11.09.2002

KategorieD
EcliECLI:CZ:NS:2002:21.CDO.2031.2001.1
Dotčené předpisy

§ 238a odst. 1 písm. e) předpisu č. 99/1963 Sb.

§ 218 odst. 1 písm. a) předpisu č. 99/1963 Sb.


přidejte vlastní popisek

21 Cdo 2031/2001

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobce Ing. L. Č. proti žalovanému S. O., a.s., o 36.507,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. 6 C 283/99, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 5. prosince 2000 č. j. 16 Co 415/2000-46, takto:

I. Dovolání žalobce se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení 10.280,- Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokátky.

Odůvodnění:

Žalobce se domáhal, aby mu žalovaný zaplatil 36.507,- Kč s 12% úrokem z prodlení od 1.6.1999 do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že mu žalovaný, u něhož pracoval od 2.5.1996 do 28.2.1999 jako referent pro realizaci investic, nevyplatil mimořádnou „cílovou odměnu“ ve výši 20% z vyplacených základních mezd a prémií za období, ve kterém tuto funkci vykonával, ačkoli podmínky pro její vyplacení stanovené v „Ekonomických pravidlech pro rok 1998“ byly splněny.

Okresní soud v Novém Jičíně rozsudkem ze dne 22.5.2000 č.j. 6 C 283/99-27 žalobu zamítl a rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalovanému na nákladech řízení 22.192,80 Kč k rukám advokáta. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že za situace, kdy žalovaný za rok 1998 „vykázal hospodářský výsledek mínus 65,381.000,- Kč“ a tedy nesplnil roční úkol v zisku, který je ve smyslu „bodu 3.2.5 ekonomických pravidel“ podmínkou pro vyplacení mimořádné odměny, „zcela důvodně žalobci cílovou odměnu za rok 1998 nevyplatil“.

Odvolání žalobce proti tomuto rozsudku Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 5.12.2000 č.j. 16 Co 415/2000-46 podle ustanovení § 218 odst. 1 písm. a) o.s ř. jako opožděné odmítl a rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalovanému na nákladech odvolacího řízení 1.750,- Kč k rukám advokáta. Odvolací soud vycházel ze zjištění, že rozsudek soudu prvního stupně byl po opakovaném bezvýsledném pokusu o doručení zástupkyni žalobce uložen na poště dne 28.7.2000 a ve smyslu ustanovení § 47 odst. 2 o.s.ř. se považuje za doručený třetím dnem ode dne uložení, tj. 31.8.2000 (správně 31.7.2000). Protože posledním dnem lhůty k podání odvolání byl 15.8.2000, avšak žalobce své odvolání podal až 24.8.2000, stalo se tak po uplynutí odvolací lhůty uvedené v ustanovení § 204 odst. 1 věta první o.s.ř.

Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání z důvodu uvedeného v ustanovení § 241 odst. 3 písm. d) o.s.ř. Namítal, že jeho právní zástupkyně JUDr. D. byla od 25.7.2000 do 8.8.2000 „mimo svou kancelář“ a trávila se svou nezletilou dcerou „několik prázdninových dní“ na chalupě své přítelkyně v D. Tato skutečnost byla „v rozhodné době“ známa poštovní doručovatelce, které byla nepřítomnost nahlášena a se kterou se jmenovaná dohodla na doručování obyčejné pošty a na uložení ostatních zásilek. Dne 9.8.2000 po návratu z dovolené si JUDr. D. vyzvedla na poště „asi 15 tam uložených zásilek“ (včetně rozsudku soudu prvního stupně), a proto „odvolání podané 14.8.2000 (správně 24.8.2000) bylo podáno ve lhůtě“. Žalobce navrhl, aby dovolací soud napadené usnesení zrušil a aby věc vrátil odvolacímu soudu „k projednání odvolání“.

Žalovaný navrhl, aby dovolání bylo zamítnuto, neboť žalobcem namítaná vada při doručování rozsudku soudu prvního stupně „není podložena jediným důkazem“. Stanovení dne doručení je proto „zcela s souladu v ustanovením § 47 občanského soudního řádu v tehdy platném znění“ a žalobce lhůtu k podání odvolání „v žádném případě“ nedodržel.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) věc projednal podle Občanského soudního řádu ve znění účinném do 31.12.2000 - dále jen „o.s.ř.” (srov. Část dvanáctou, Hlavu I, bod 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony); po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení § 240 odst. 1 o.s.ř. a že jde o usnesení, proti kterému je podle ustanovení § 238a odst. 1 písm. e) o.s.ř. dovolání přípustné, přezkoumal napadené usnesení ve smyslu ustanovení § 242 o.s.ř. a po doplnění dokazování k prokázání důvodu dovolání (§ 243a odst. 2 o.s.ř.) dospěl k závěru, že dovolání není opodstatněné.

Postup soudu v občanském soudním řízení (včetně řízení odvolacího) je upraven tak, aby byla zajištěna spravedlivá ochrana práv a oprávněných zájmů účastníků (§ 1 o.s.ř.) a aby ochrana práv byla rychlá a účinná (§ 6 o.s.ř.). Součástí práva na soudní ochranu (§ 3 o.s.ř.) je právo podat za stanovených podmínek proti rozhodnutí soudu prvního stupně odvolání a požadovat, aby odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně přezkoumal. Aniž by zkoumal věcnou stránku napadeného rozhodnutí, je odvolací soud oprávněn a povinen odvolání odmítnout v případech, které jsou taxativně uvedeny v ustanovení § 218 odst. 1 písm. a) až c) o.s.ř.

Odvolání proti rozhodnutí soudu je podáno včas, bylo-li podáno do 15-ti dnů od jeho doručení (srov. § 204 odst. 1 větu první o.s.ř.).

Stejnopis písemného vyhotovení rozsudku se doručuje účastníkům, popřípadě jejich zástupcům do vlastních rukou (srov. § 158 odst. 2 větu první o.s.ř.).

Podle ustanovení § 47 odst. 2 o.s.ř. nebyl-li adresát písemnosti, která má být doručena do vlastních rukou, zastižen, ačkoli se v místě doručení zdržuje, uvědomí jej doručovatel vhodným způsobem, že mu zásilku přijde doručit znovu v den a hodinu uvedenou na oznámení. Zůstane-li i nový pokus o doručení bezvýsledným, uloží doručovatel písemnost na poště nebo u orgánu obce a adresáta o tom vhodným způsobem vyrozumí. Nevyzvedne-li si adresát zásilku do 3 dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl.

Nebyl-li adresát písemnosti, která má být doručena do vlastních rukou, zastižen, z ustanovení § 47 odst. 2 o.s.ř. vyplývá, že písemnost mu může být doručena uložením na poště nebo u orgánu obce jen tehdy, jestliže se v místě doručování zdržuje; z tohoto hlediska je rozhodný den, kdy se doručovatel poprvé pokusil adresátu písemnost doručit (kdy jej nezastihl) a kdy mu proto zanechal uvědomění, že mu zásilku přijde doručit znovu v den a hodinu uvedenou na oznámení.

Z obsahu spisu vyplývá, že v dané věci žalobce zastupovala na základě plné moci ze dne 22.2.2000 advokátka. Podle záznamů uvedených na doručence byla zásilka obsahující rozsudek Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 22.5.2000 č.j. 6 C 283/99-27 doručována zástupkyni žalobce dne 27.7.2000 na adresu jejího sídla. Adresátka však nebyla v místě doručování zastižena, a proto ji doručovatel uvědomil, že jí zásilku přijde znovu doručit dne 28.7.2000. Protože ani dne 28.7.2000 nebyla zástupkyně žalobce v místě doručování zastižena, uložil doručovatel téhož dne zásilku na poště a adresátku o tom vyrozuměl; advokátka si písemnost vyzvedla dne 9.8.2000.

Žalobce namítá, že rozsudek soudu prvního stupně mu (jeho zástupkyni) nebyl ve smyslu ustanovení § 47 odst. 2 věty třetí o.s.ř. doručen, neboť v době doručování (tj. dne 27.7.2000) byla jeho zástupkyně „mimo svou kancelář“.

Advokátka uvedla (do protokolu před Okresním soudem v Olomouci dne 23.7.2001), že „v době kolem 27.7.2000“ se zdržovala se svou dcerou a vnuky na chalupě u své přítelkyně Ing. E. H. v D. Z výpovědi Ing. E. H. však bylo zjištěno, že tato svědkyně nemůže potvrdil, že se JUDr. D. v této době skutečně na její chalupě v D. zdržovala. Jmenovaná svědkyně uvedla, že „v létě 2000“ u ní byla JUDr. D. „určitě týden, možná ještě déle“, v době, kdy „byla pouť sv. Vavřince, kolem 10.srpna“; nepotvrdila však, že by zde jmenovaná pobývala „v době kolem 27.7.2000“, neboť „co bylo přesně dne 27.7.2000 si nevzpomíná“.

Po zhodnocení těchto důkazů dovolací soud dospěl k závěru, že zástupkyně žalobce neprokázala své tvrzení, že v době doručování rozsudku soudu prvního stupně v rozhodný den, kdy se jí doručovatel poprvé pokusil písemnost doručit – 27.7.2000 (kdy ji nezastihl a kdy jí proto zanechal uvědomění, že jí zásilku přijde doručit znovu v den a hodinu uvedenou na oznámení), se v místě doručování (t.j. v sídle její advokátní kanceláře v O.) nezdržovala. Z provedených důkazů vyplývá pouze to, že zástupkyně žalobce v létě 2000 trávila určitou dobu do 8. srpna (dne 9.8.2000 si vyzvedla na poště zásilku obsahující rozsudek soudu prvního stupně) na chalupě své přítelkyně v D. Svědkyně Ing. E. H. nemohla potvrdit, že právě dne 27.7.2000 se zástupkyně žalobce zdržovala u ní na chalupě v D.; její výpověď nevylučuje, že právě dne 27.7.2000 se zástupkyně žalobce zdržovala v sídle své advokátní kanceláře v O.

Z uvedeného vyplývá, že usnesení odvolacího soudu je správné. Protože z obsahu spisu nevyplývá (a ani to dovolatel netvrdí), že by usnesení odvolacího soudu bylo postiženo některou z vad uvedených v ustanovení § 237 odst. 1 o.s.ř. nebo jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, Nejvyšší soud České republiky dovolání žalobce podle ustanovení § 243b odst. 1 části věty před středníkem o.s.ř. zamítl.

Protože dovolání žalobce bylo zamítnuto, je žalobce povinen ve smyslu ustanovení § 243b odst.4 věty první, § 224 odst.1 a § 142 odst.1 věty první o.s.ř. nahradit žalovanému náklady, které v dovolacím řízení vynaložil k účelnému uplatňování práva.

Žalovaný byl v dovolacím řízení zastoupen advokátkou. Vzhledem k tomu, že dovolací řízení v této věci bylo zahájeno (dovolání bylo podáno) po 1.1.2001, řídí se rozhodování o odměně za zastupování advokátem právními předpisy účinnými ode dne 1.1.2001 (srov. část dvanáctou, Hlavu I, body 1. a 10. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), tj. vyhláškou č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení a kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, ve znění vyhlášky č. 49/2001 Sb. Z této vyhlášky (srov. její ustanovení § 3 odst.1 bod 5 a § 10 odst.3 vyplývá, že žalovanému přísluší odměna za zastupování advokátkou ve výši 9.980,- Kč. Vedle odměny za zastupování žalovanému náleží paušální částka náhrad za čtyři úkony právní služby ve výši 300,- Kč (srov. § 13 odst.3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění vyhlášek č. 235/1997 Sb. a č. 484/2000 Sb.). Celkovou částku 10.280,- Kč je žalobce povinen zaplatit k rukám advokátky, která žalovaného v tomto řízení zastupovala (§ 149 odst.1 o.s.ř.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 11. září 2002

JUDr. Zdeněk Novotný,v.r.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru