Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

21 Cdo 1571/2018Usnesení NS ze dne 19.07.2018

HeslaPřípustnost dovolání
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2018:21.CDO.1571.2018.1
Dotčené předpisy

§ 243c odst. 1 o. s. ř. ve znění od 30.09.2017

§ 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř. ve znění od 30.09.2017


přidejte vlastní popisek

21 Cdo 1571/2018-282

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Pavla Malého v právní věci žalobce J. F., zastoupeného JUDr. Josefem Podhorským, advokátem se sídlem v Benešově, Masarykovo náměstí č. 102, proti žalovanému R. Š. zastoupenému JUDr. Adamem Batunou, advokátem se sídlem v Praze 1, Václavské náměstí č. 846/1, o zaplacení 102.927,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Benešově pod sp. zn. 6 C 66/2016, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 31. října 2017, č. j. 23 Co 308/2017-235, takto:

I. Dovolání žalovaného se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění(§ 243f odst. 3 o. s. ř.):

Nejvyšší soud České republiky dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 31. 10. 2017, č. j. 23 Co 308/2017-235 (podaného do měnícího výroku o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně a do výroku o náhradě nákladů odvolacího řízení), podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. (ve znění účinném od 30. 9. 2017) odmítl, neboť není přípustné podle ustanovení § 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř., protože směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, kterým bylo rozhodnuto o nákladech řízení.

Rozhodnutí odvolacího soudu je ostatně (v otázce aplikace a interpretace ustanovení § 150 o. s. ř.) v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (k důvodům zvláštního zřetele hodných pro nepřiznání náhrady nákladů řízení žalovanému srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2014, sp. zn. 21 Cdo 2811/2013, uveřejněný pod č. 24/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 11. 2013, sp. zn. 30 Cdo 2880/2013, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 2. 2016, sp. zn. 21 Cdo 1404/2015, a v nich vyjádřený právní názor, že úvaha soudu o tom, zda jde o výjimečný případ a zda tu jsou důvody hodné zvláštního zřetele, pro které soud nemusí zcela nebo zčásti přiznat náhradu nákladů řízení, musí vycházet z posouzení všech okolností konkrétní věci; soud přitom přihlíží zejména k majetkovým, sociálním, osobním a dalším poměrům účastníků řízení, a to nejen u účastníka, který by měl náklady řízení hradit, ale také z pohledu poměrů oprávněného účastníka, k okolnostem, které vedly k uplatnění nároku u soudu prvního stupně nebo k podání odvolání, k postojům účastníků v průběhu řízení apod.; závěr soudu o výjimečnosti případu a důvodech hodných zvláštního zřetele pro nepřiznání náhrady nákladů řízení se musí opírat o takové zjištěné okolnosti, pro které by v konkrétním případě bylo nespravedlivé ukládat náhradu nákladů řízení tomu účastníku, který by měl náklady řízení podle jeho výsledku hradit, a za kterých by zároveň bylo možné spravedlivě požadovat na oprávněném účastníku, aby náklady řízení jím vynaložené nesl ze svého) a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 19. 7. 2018

JUDr. Mojmír Putna

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru