Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

21 Cdo 1468/2012Usnesení NS ze dne 06.03.2013

KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2013:21.CDO.1468.2012.1
Dotčené předpisy

§ 237 odst. 1 písm. b, c) o. s. ř. ve znění do 31.12.2012

§ 241a odst. 3 o. s. ř. ve znění do 31.12.2012

§ 243b odst. 5 věta první o. s. ř. ve znění do ...

více
Podána ústavní stížnost

I. ÚS 1482/13 ze dne 06.09.2013 (odmítnuto)
soudce zpravodaj JUDr. Jaroslav Fenyk


přidejte vlastní popisek

21 Cdo 1468/2012

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Zdeňka Novotného v právní věci žalobkyně M. M., zastoupené JUDr. Ladislavem Piterkou, advokátem se sídlem v Ostravě - Vítkovicích, Ruská č. 2887/101, proti žalované Základní škole logopedické s. r. o. se sídlem v Ostravě - Hrabové, Paskovská č. 65/92, IČO 25369474, zastoupené Mgr. Jakubem Vepřekem, advokátem se sídlem v Ostravě - Moravské Ostravě, Tyršova č. 1714/27, o odškodnění pracovního úrazu, za účasti Kooperativa pojišťovny, a. s., Vienna Insurance Group, se sídlem v Praze 8, Pobřežní č. 665/21, IČO 47116617, jako vedlejšího účastníka na straně žalované, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 85 C 1/2008, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. listopadu 2011, č. j. 16 Co 341/2011 - 277, takto:

I. Dovolání žalobkyně se odmítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 12.463,- Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Jakuba Vepřeka, advokáta se sídlem v Ostravě - Moravské Ostravě, Tyršova č. 1714/27.

Stručné odůvodnění(§ 243c odst. 2 o. s. ř.):

Dovolání žalobkyně proti výroku rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 11. 2011, č. j. 16 Co 341/2011 - 277, kterým byl rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 26. 5. 2011, č. j. 85 C 1/2008-229, ve výroku, jímž byla zamítnuta žaloba žalobkyně na zaplacení náhrady za ztrátu na výdělku 334.041,20 Kč s úroky z prodlení a za ztížení společenského uplatnění a náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčbou 90.200,- Kč s úroky z prodlení a ve výrocích, že žalobkyně a vedlejší účastník na straně žalovaného nemají navzájem právo na náhradu nákladů řízení a že České republice se náhrada nákladů řízení nepřiznává, potvrzen a kterým byl „v odstavci III.“ (ve výroku o povinnosti žalobkyně nahradit žalované náklady řízení) změněn tak, že žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně 58.188,- Kč k rukám advokáta Mgr. Jakuba Vepřeka, a jímž bylo rozhodnuto, že žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení 56.388,- Kč k rukám advokáta Mgr. Jakuba Vepřeka, že žalobkyně a vedlejší účastník nemají navzájem právo na náhradu nákladů odvolacího řízení a že Česká republika nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, není přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád [ve znění do 31. 12. 2012 (dále jen „o. s. ř.“), když dovoláním je napaden rozsudek odvolacího soudu, který byl vydán před 1. 1. 2013 (srov. Čl. II bod 7. zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů a další související zákony)], a to již proto, že ve věci samé nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí, které by bylo odvolacím soudem zrušeno, a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.

I když žalobkyně v dovolání uvedla, že dovozuje jeho přípustnost proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu z ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. a že uplatňuje dovolací důvod podle ustanovení § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., z obsahu samotného dovolání (z vylíčení důvodů dovolání) vyplývá, že podstatou jejích námitek je nesouhlas s tím, ke kterým důkazům odvolací soud (i soud prvního stupně) přihlížel a jak tyto důkazy hodnotil, když dovolatelka na rozdíl od skutkových zjištění soudů obou stupňů v dovolání předestírá vlastní skutkové závěry (že výuku v tělocvičně, kde se jí pracovní úraz stal, vykonávala se souhlasem zaměstnavatele), na nichž pak buduje své vlastní a od odvolacího soudu odlišné právní posouzení věci. Námitky žalobkyně v tomto směru nepředstavují uplatnění dovolacího důvodu podle ustanovení § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., ale dovolacího důvodu podle ustanovení § 241a odst. 3 o. s. ř.

K okolnostem uplatněným dovolacím důvodem podle ustanovení § 241a odst. 3 o. s. ř. nemůže být - jak je zřejmé již ze znění ustanovení § 237 odst. 3 o. s. ř. - při posouzení, zda je dovolání přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., přihlédnuto.

Přípustnost dovolání pro zásadní právní význam napadeného rozhodnutí (oproti názoru dovolatelky) nemůže založit ani tvrzení dovolatelky, že „s ohledem na právní úpravu zákoníku práce, zej. § 133c z. č. 65/1965 Sb., zákoníku práce, ve znění k 11. 10. 2005, nemůže zaměstnavatel s odstupem dvou let změnit svůj názor na to, zda je úraz pracovní či nikoliv“, neboť posouzení, zda se jedná o pracovní úraz či nikoli, vyplývá z ustanovení § 190 a násl. zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce, a nijak nesouvisí s tím, co si o zdravotní újmě zaměstnance v tomto směru myslí zaměstnavatel.

Nejvyšší soud ČR proto dovolání žalobkyně - aniž by se mohl věcí dále zabývat - podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.

V dovolacím řízení vznikly žalované v souvislosti se zastoupením advokátem náklady, které spočívají v odměně ve výši 10.000,- Kč [srov. § 3 odst. 1 bod 8., § 10 odst. 3, § 14 odst. 1, § 15, § 16 odst. 2 a § 18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění vyhlášek č. 49/2001 Sb., č. 110/2004 Sb., č. 617/2004 Sb., č. 277/2006 Sb. a č. 64/2012 Sb.] a v paušální částce náhrady výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 300,- Kč (srov. § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění vyhlášek č. 235/1997 Sb., č. 484/2000 Sb., č. 68/2003 Sb., č. 618/2004 Sb., č. 276/2006 Sb. a č. 399/2010 Sb.), celkem ve výši 10.300,- Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalované advokát Mgr. Jakub Vepřek osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží k nákladům řízení, které žalované za dovolacího řízení vznikly, vedle odměny za zastupování advokátem a paušální částky náhrad výdajů rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty určená z odměny za zastupování, z náhrad a z jejích hotových výdajů (srov. § 137 odst. 1 a 3 a § 151 odst. 2 větu druhou o. s. ř.) podle sazby daně z přidané hodnoty [21% - srov. § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty], tedy částka 2.163,- Kč. Protože dovolání žalobkyně bylo odmítnuto, dovolací soud jí ve smyslu ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. uložil, aby žalované tyto náklady nahradila. Žalobkyně je povinna náhradu nákladů řízení v celkové výši 12.463,- Kč zaplatit k rukám advokáta, který žalovanou v tomto řízení zastupoval (§ 149 odst. 1 o. s. ř.), ve lhůtě tří dnů od právní moci usnesení (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 6. března 2013

JUDr. Mojmír Putna, v. r.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru