Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

21 Cdo 1265/2020Usnesení NS ze dne 28.12.2020

HeslaPřípustnost dovolání
Dovolací důvody
Exekuce
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2020:21.CDO.1265.2020.1
Dotčené předpisy

§ 237 předpisu č. 99/1963 Sb.

§ 241a odst. 1 předpisu č. 99/1963 Sb.

§ 218 písm. b) předpisu č. 99/1963 Sb.

§ 243c odst. 3 předpisu č. 99/1963 Sb.

§ 241a ...

více

přidejte vlastní popisek

21 Cdo 1265/2020-

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Pavla Malého a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Marka Cigánka v exekuční věci oprávněného M. F., narozeného dne XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Liborem Hubáčkem, advokátem se sídlem v Benešově, Malé náměstí č. 73, proti povinnému J. K., narozenému dne XY, bytem XY, zastoupenému JUDr. Janou Pernicovou, advokátkou se sídlem v Praze 7, Varhulíkové č. 1580/18, pro 800 000 Kč s příslušenstvím, prodejem zástavy, o určení ceny nemovitých věcí, vedené soudním exekutorem JUDr. Ondřejem Hanákem, Ph.D., se sídlem exekutorského úřadu v Praze 5, pod sp. zn. 147 EX 699/2018, o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. října 2019 č. j. 16 Co 340/2019-49, takto:

Dovolání povinného se odmítá.

Odůvodnění:

Dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. 10. 2019 č. j. 16 Co 340/2019-49 neobsahuje údaje o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ve smyslu ustanovení § 241a odst. 2 o. s. ř. [může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o. s. ř. (jako je tomu v projednávané věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013 sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod č. 4 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2014, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013 sen. zn. 29 NSČR 55/2013, uveřejněné pod č. 116 v časopise Soudní judikatura, roč. 2014, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2013 sp. zn. 29 Cdo 2488/2013); způsobilé vymezení předpokladu přípustnosti dovolání, podle kterého „dovolacím soudem vyřešená otázka má být posouzena jinak“, předpokládá uvedení údajů, ze kterých vyplývá, od kterého svého řešení (nikoli tedy řešení odvolacího soudu v napadeném rozhodnutí) otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit (srov. například již uvedená usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013 sen. zn. 29 NSČR 55/2013 a ze dne 29. 8. 2013 sp. zn. 29 Cdo 2488/2013)], a v dovolacím řízení proto nelze pokračovat.

V kontextu podaného výkladu dovolání v nyní projednávané věci uvedeným požadavkům na vymezení předpokladů přípustnosti dovolání nevyhovuje. Dovolatel pouze obecně uvedl, že „vyřešená právní otázka má být dovolacím soudem vyřešena jinak“, aniž by – vytýká-li odvolacímu soudu, že znalecký posudek, kterým byla stanovena cena nemovitých věcí, nehodnotil v souladu s ustanovením § 132 o. s. ř. a nezohlednil, že „nemovitosti mají ideální možnosti ke zbudování malé vodní elektrárny“ – vymezil otázku hmotného nebo procesního práva, od jejíhož řešení se má dovolací soud odchýlit. Za této situace dovolací námitky mají jen povahu výhrad směřujících proti skutkovému stavu (hodnocení důkazů), z něhož odvolací soud při rozhodování o určení ceny nemovitých věcí vycházel; uvedenými námitkami tak dovolatel uplatnil jiný dovolací důvod než ten, který je – jako jediný přípustný – uveden v ustanovení § 241a odst. 1 o. s. ř., a nevyplývají z nich žádné rozhodné právní otázky ve smyslu ustanovení § 237 o. s. ř.

Při posuzování přípustnosti dovolání povinného není možno přehlédnout, že soudní exekutor a odvolací soud podle dovoláním napadeného usnesení určujícího výslednou cenu nemovitých věcí postupovali při rozhodování o příklepu, neboť usnesením soudního exekutora JUDr. Ondřeje Hanáka, Ph.D., ze dne 6. 2. 2020 č. j. 147 EX 699/18-96 byl ohledně oceňovaných nemovitých věcí udělen příklep vydražiteli O. C. a usnesením soudního exekutora JUDr. Ondřeje Hanáka, Ph.D., ze dne 4. 3. 2020 č. j. 147 EX 699/18-111 bylo usnesení o příklepu zrušeno a bylo rozhodnuto, že nemovité věci nabude předražitel R. N.; uvedená usnesení byla potvrzena usnesením Městského soudu v Praze ze dne 6. 4. 2020 č. j. 16 Co 117/2020-120 a dovolání povinného proti němu podané bylo odmítnuto usnesením Nejvyššího soudu ze dne 28. 12. 2020 sp. zn. 21 Cdo 1885/2020. Je tedy zřejmé, že za této situace se otázka správnosti určené výsledné ceny nemovitých věcí stala bezpředmětnou a dovolací soud již nemůže přivodit procesnímu zájmu povinného (uskutečnění prodeje zástavy za vyšší cenu, než jak ji stanovilo napadené rozhodnutí odvolacího soudu) příznivější rozhodnutí, neboť – i kdyby shledal jeho dovolání přípustným podle ustanovení § 237 o. s. ř. a rozhodnutí odvolacího soudu zrušil, popř. změnil – nemohlo by nové určení výsledné ceny nemovitých věcí na účincích usnesení o příklepu nic změnit. V této specifické procesní situaci není splněna podmínka odstranitelnosti újmy dovolacím soudem a na dovolání povinného proto nelze v době rozhodování dovolacího soudu hledět ani jako na subjektivně přípustné.

Nejvyšší soud proto dovolání povinného podle ustanovení § 243c odst. 1 a § 243c odst. 3 věty první a § 218 písm. b) o. s. ř. odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (srov. § 87 a násl. exekučního řádu).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. 12. 2020

JUDr. Pavel Malý

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru