Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

21 Cdo 1085/2000Usnesení NS ze dne 18.04.2001

KategorieD
EcliECLI:CZ:NS:2001:21.CDO.1085.2000.1

přidejte vlastní popisek

21 Cdo 1085/2000

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobce F. F. proti žalovanému D., s. p., o 38.500,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. 9 C 1287/99, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 16. února 2000 č. j. 35 Co 5/2000-54 takto:

Usnesení krajského soudu se zrušuje a věc se vrací Krajskému soudu v Ústí nad Labem k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Žalobce se domáhal, aby mu žalovaný zaplatil na náhradě za ztrátu na výdělku za dobu po skončení pracovní neschopnosti za období od 1. 12. 1998 do 30. 6. 1999 částku 38.500,- Kč. Žalobu odůvodnil tím, že onemocněl nemocí z povolání - onemocněním horních končetin z vibrací a že za škodu vzniklou touto nemocí odpovídá ve smyslu ustanovení § 190 odst. 3 zák. práce žalovaný.

Okresní soud v České Lípě rozsudkem ze dne 12. 10. 1999 č. j. 9 C 1287/99-33 žalobu zamítl a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Dospěl k závěru, že příčinou poklesu výdělku žalobce nebyla nemoc z povolání, nýbrž okolnost, že u dosavadního zaměstnavatele nemohl dále pracovat z důvodu realizace útlumového programu.

Odvolání žalobce proti tomuto rozsudku Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci usnesením ze dne 16. 2. 2000 č. j. 35 Co 5/2000-54 podle ustanovení § 218 odst. 1 písm. a) o. s. ř. jako opožděné odmítl a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud vycházel ze zjištění, že rozsudek soudu prvního stupně byl po opakovaném bezvýsledném pokusu o doručení zástupci žalobce uložen na poště dne 16. 11. 1999 a ve smyslu ustanovení § 47 odst. 2 o. s. ř. se považuje za doručený třetím dnem ode dne uložení, tj. dnem 19. 11. 1999. Protože vzhledem k ustanovení § 57 odst. 2 věta druhá o. s. ř. posledním dnem lhůty k podání odvolání bylo pondělí dne 6. 12. 1999, avšak žalobce své podání podal až 8. 12. 1999, stalo se tak až po uplynutí odvolací lhůty uvedené v ustanovení § 204 odst. 1 věta první o. s. ř.

Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Namítal, že se ve dnech 15. 11. a 16. 11 1999 v místě doručování rozsudku soudu prvního stupně jeho zástupce nezdržoval. Jako advokát má sice „ve smyslu zákona o advokacii\" zřízeno sídlo na adrese „C., s. r. o. B.\", avšak jako zahraniční občan se na této adrese nezdržuje, na území ČR nemá ani přechodný pobyt, neboť jeho trvalé bydliště i sídlo jeho advokátní kanceláře se nachází ve S. N. V. na území Slovenské republiky. Protože poštovní zásilku s rozsudkem soudu prvního stupně převzal až 25. 11. 1999 a odvolání bylo podáno dne 8. 12. 1999, stalo se tak včas. Žalobce navrhl, aby dovolací soud napadené usnesení zrušil a aby věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) věc projednal podle Občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2000 - dále jen „o.s.ř.\" (srov. Část dvanáctou, Hlavu I, bod 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony); po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení § 240 odst. 1 o.s.ř. a že jde o usnesení, proti kterému je podle ustanovení § 238a odst. 1 písm. e) o.s.ř. dovolání přípustné, přezkoumal napadené usnesení ve smyslu ustanovení § 242 o.s.ř. a po doplnění dokazování k prokázání důvodu dovolání (§ 243a odst. 2 o.s.ř.) dospěl k závěru, že dovolání je opodstatněné.

Postup soudu v občanském soudním řízení (včetně řízení odvolacího) je upraven tak, aby byla zajištěna spravedlivá ochrana práv a oprávněných zájmů účastníků (§ 1 o.s.ř.) a aby ochrana práv byla rychlá a účinná (§ 6 o.s.ř.). Součástí práva na soudní ochranu (§ 3 o.s.ř.) je právo podat za stanovených podmínek proti rozhodnutí soudu prvního stupně odvolání a požadovat, aby odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně přezkoumal. Aniž by zkoumal věcnou stránku napadeného rozhodnutí, je odvolací soud oprávněn a povinen odvolání odmítnout v případech, které jsou taxativně uvedeny v ustanovení § 218 odst. 1 písm. a) až c) o.s.ř.

Odvolání proti rozhodnutí soudu je podáno včas, bylo-li podáno do 15-ti dnů od jeho doručení (srov. § 204 odst. 1 větu první o.s.ř.).

Stejnopis písemného vyhotovení rozsudku se doručuje účastníkům, popřípadě jejich zástupcům do vlastních rukou (srov. § 158 odst. 2 větu první o.s.ř.).

Podle ustanovení § 47 odst. 2 o.s.ř. nebyl-li adresát písemnosti, která má být doručena do vlastních rukou, zastižen, ačkoli se v místě doručení zdržuje, uvědomí jej doručovatel vhodným způsobem, že mu zásilku přijde doručit znovu v den a hodinu uvedenou na oznámení. Zůstane-li i nový pokus o doručení bezvýsledným, uloží doručovatel písemnost na poště nebo u orgánu obce a adresáta o tom vhodným způsobem vyrozumí. Nevyzvedne-li si adresát zásilku do 3 dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl.

Nebyl-li adresát písemnosti, která má být doručena do vlastních rukou, zastižen, z ustanovení § 47 odst. 2 o.s.ř. vyplývá, že písemnost mu může být doručena uložením na poště nebo u orgánu obce jen tehdy, jestliže se v místě doručování zdržuje; z tohoto hlediska je rozhodný den, kdy se doručovatel poprvé pokusil adresátu písemnost doručit (kdy jej nezastihl) a kdy mu proto zanechal uvědomění, že mu zásilku přijde doručit znovu v den a hodinu uvedenou na oznámení.

Podle ustanovení § 48 odst. 3 o.s.ř. písemnosti určené advokátu mohou být doručovány také advokátním koncipientům a jiným pracovníkům, kteří jsou u advokáta pracovně činní a byli jím pověření přijímáním zásilek.

V posuzovaném případě z obsahu spisu vyplývá, že podle záznamů uvedených na doručence byla zásilka obsahující rozsudek Okresního soudu v České Lípě ze dne 12. 10. 1999 č.j. 9 C 1287/99-33 doručována zástupci žalobce (s uvedením údaje „advokát\") dne 15. 11. 1999 na adresu jeho sídla v České republice. Adresát však nebyl v místě doručování zastižen, a proto jej doručovatel uvědomil, že mu zásilku přijde znovu doručit dne 16. 11. 1999. Protože ani dne 16.11.1999 nebyl zástupce žalobce v místě doručování zastižen, uložil v tento den doručovatel zásilku na poště a adresáta o tom vyrozuměl; advokát JUDr. L. S. si písemnost vyzvedl dne 25. 11. 1999.

Žalobce namítá, že rozsudek soudu prvního stupně mu (jeho zástupci) nebyl ve smyslu ustanovení § 47 odst. 2 věty třetí o.s.ř. doručen, neboť v době doručování (tj. dne 15. 11. 1999) se jeho zástupce nezdržoval v místě doručování (tj. v místě sídla advokátní kanceláře), protože se zdržoval ve svém působišti ve Slovenské republice.

Při dovolacím jednání, které bylo k prokázání důvodů dovolání nařízeno (§ 243a odst. 2 o.s.ř) bylo zjištěno, že JUDr. L. S., který je advokátem i podle předpisů Slovenské republiky a má svou advokátní kancelář ve S. N. V., se dne 15. 11. 1999 účastnil jednání ve věci sp. zn. 12 C 804/99 u Okresního soudu v Popradě a dne 16. 11. 1999 ve věci sp. zn. 10 Co 17706/92 u Krajského soudu v Košicích. Z výpovědi svědkyně E. S. pak bylo zjištěno, že není k zástupci žalobce v žádné formě pracovního vztahu, že je zaměstnána ve společnosti C., s.r.o. se sídlem shodným jako je sídlo zástupce žalobce, a že na pokyn svého nadřízeného přebírala v rozsahu zmocnění zástupce žalobce pro něj určenou poštu. Výjimkou byly zásilky určené „do vlastních rukou\"; oznámení o uložení těchto zásilek zasílala zástupci žalobce a ten si je posléze vyzvedával osobně.

Z uvedených důkazů má odvolací soud za prokázané, že advokát JUDr. L. S. se ve dnech 15. 11. a 16. 11. 1999 nezdržoval v místě, kde mu byl poštou doručován rozsudek soudu prvního stupně. Nebyly proto splněny předpoklady vyžadované ustanovením § 47 odst. 2 o.s.ř. pro uložení této písemnosti na poště a pro její doručení tímto náhradním způsobem. Na uvedeném závěru ničeho nemění okolnost, že zástupce žalobce nebyl zastižen - jak na to poukazuje žalovaný - v místě podnikání zapsaném v seznamu advokátů (§ 13 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii), neboť předtím, než od 1. 1. 2001 nabylo účinnosti ustanovení § 48b odst. 3 o.s.ř. ve znění zákona č. 30/2000 Sb., zákon s touto skutečností žádné účinky z hlediska doručování písemností advokátům nespojoval. Protože účinky doručení podle ustanovení § 48 odst. 3 o.s.ř. nemohly nastat již z toho důvodu, že svědkyně E. S. nebyla zaměstnancem, který je u advokáta pracovně činný, závěr odvolacího soudu o tom, že se den 19. 11. 1999 považuje za den doručení, není správný.

Protože usnesení odvolacího soudu není správné, Nejvyšší soud České republiky je zrušil a věc vrátil Krajskému soudu v Ústí nad Labem k dalšímu řízení (§ 243b odst. 1 část věty za středníkem, § 243b odst. 2 věta první o.s.ř.).

Právní názor vyslovený v tomto usnesení je závazný; v novém rozhodnutí o věci soud znovu rozhodne též o náhradě nákladů řízení, včetně nákladů dovolacího řízení (§ 243d odst. 1 věta druhá a třetí o.s.ř.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 18. dubna 2001

JUDr. Zdeněk Novotný

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru