Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

21 Cdo 1052/2015Usnesení NS ze dne 23.04.2015

HeslaPřípustnost dovolání
Dovolací důvody
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2015:21.CDO.1052.2015.1
Dotčené předpisy

§ 237 o. s. ř. ve znění od 01.01.2013

§ 241a odst. 1 o. s. ř. ve znění od 01.01.2013

Podána ústavní stížnost

II. ÚS 1840/15 ze dne 10.05.2017 (odmítnuto)
soudce zpravodaj JUDr. Radovan Suchánek


přidejte vlastní popisek

21 Cdo 1052/2015

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Mojmíra Putny a JUDr. Ljubomíra Drápala v právní věci žalobce J. S., zastoupeného JUDr. Tomášem Těmínem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 2 – Novém Městě, Karlovo nám. č. 559/28, proti žalovanému I. M., zastoupenému JUDr. Lubomírem Rokytou, advokátem se sídlem v Bílovci, Slezské náměstí č. 14/37, o neúčinnost darovací smlouvy, vedené u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. 13 C 50/2011, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. července 2014 č. j. 8 Co 695/2013-263, takto:

I. Dovolání žalobce se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění(§ 243f odst. 3 o. s. ř.):

Dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 7. 2014 č. j. 8 Co 695/2013-263 není přípustné podle ustanovení § 237 o. s. ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2012 sp. zn. 21 Cdo 2975/2011, který byl uveřejněn pod č. 25 v časopise Soudní judikatura, roč. 2013, nebo odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 11. 7. 2013 sp. zn. 21 Cdo 2905/2012 a v nich vyslovený právní názor, že pro závěr, zda dlužníkův právní úkon zkracuje uspokojení pohledávky věřitele (§ 42a zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, účinného do 31. 12. 2013), je rozhodný stav, jaký tu byl v době, kdy dlužník právní úkon učinil, a že, je-li předmětem dlužníkova právního úkonu nemovitost evidovaná v katastru nemovitostí, je rozhodnou dobou den, k němuž nastaly účinky vkladu práva do katastru nemovitostí; k tomuto dni je proto třeba posuzovat též výši pohledávky věřitele a hodnotu případného jiného majetku dlužníka, z něhož by mohla být pohledávka věřitele uspokojena] a není důvod, aby rozhodné právní otázky byly posouzeny jinak.

V části, v níž dovolatel uplatnil jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení § 241a odst. 1 o. s. ř. (zpochybňuje-li skutková zjištění soudů týkající se tržní ceny nemovitostí uvedené v dodatku č. 1 znaleckého posudku znalce Ing. Martina Hanzelky, Ph.D., č. 4121-106/12 ze dne 30. 4. 2014), dovolání trpí vadami, pro které nelze v dovolacím řízení pokračovat.

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobce podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 23. dubna 2015

JUDr. Jiří Doležílek

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru