Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

20 Cdo 970/2000Usnesení NS ze dne 31.01.2001

KategorieD
EcliECLI:CZ:NS:2001:20.CDO.970.2000.1

přidejte vlastní popisek

20 Cdo 970/2000

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci žalobce P. P., státního podniku v likvidaci, (právního nástupce P. B. - v likvidaci, státního podniku), proti žalované S. Z., o 98.155,40 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 36 C 141/94, o dovolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 12. listopadu 1999, č.j. 28 Co 593/99-100, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Brně usnesením ze dne 12. listopadu 1999, č.j. 28 Co 593/99-100, potvrdil usnesení ze dne 24. srpna 1999, č.j. 36 C 141/94-74, jímž Městský soud v Brně neprominul zmeškání lhůty k podání odporu proti platebnímu rozkazu téhož soudu ze dne 3. prosince 1993, č.j. Ro 5675/93-7. Ztotožnil se se závěry soudu prvního stupně, podle nichž návrh na zmeškání lhůty podala žalovaná po uplynutí lhůty uvedené v ustanovení § 58 odst. 1 větě druhé zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen "o.s.ř."), aniž prokázala tvrzený důvod zmeškání úkonu - onemocnění dcery (dodatečně tvrzené okolnosti o problémech v manželství a podnikání pokládal za "účelové").

Rozhodnutí odvolacího soudu napadla žalovaná (zastoupena advokátem) včasným dovoláním, opírajíc - podle obsahu podání - jeho přípustnost o ustanovení § 237 odst. 1 písm. f/ o.s.ř.; odnětí možnosti jednat před soudem spatřuje ve vydání rozhodnutí soudů obou stupňů.

Po podání dovolání uplatnili žalovaná (podáním ze dne 5. září 2000), dosavadní žalobce, P. B. - v likvidaci, státní podnik se sídlem v B., L. 77 (podáním ze dne 8. prosince 2000), a žalobce (podáním ze dne 14. prosince 2000) procesní nástupnictví na straně žalující, doložené "smlouvou o převodu práva hospodaření k pohledávkám" (mimo jiné - podle předloženého seznamu postoupených pohledávek - k pohledávce, která je předmětem řízení), uzavřenou dne 22. června 2000 mezi dosavadním žalobcem (postupitelem) a žalobcem (postupníkem). Dovolací soud proto nadále jako s žalobcem jednal s postupníkem, který do dovolacího řízení - z titulu singulární sukcese - vstoupil bez dalšího namísto dosavadního žalobce.

Podle části dvanácté (Přechodná a závěrečná ustanovení), hlavy I (Přechodná ustanovení k části první), bodu 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Bylo-li napadené rozhodnutí vydáno dne 12. listopadu 1999, dovolací soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném před novelou provedenou zákonem č. 30/2000 Sb., tj. ke dni 31. prosince 2000.

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení § 236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení § 237, § 238a a § 239 o.s.ř.

Použitelnost ustanovení § 238a odst. 1 písm. a/ o.s.ř. není dána proto, že odvolací soud usnesení soudu prvního stupně nezměnil, nýbrž potvrdil, a napadené rozhodnutí nelze podřadit ani písmenům b/ až f/ tohoto ustanovení.

Podmínky stanovené v § 239 o.s.ř. daná věc rovněž nesplňuje, protože rozhodnutí, jímž se promíjí nebo nepromíjí zmeškání lhůty podle § 58 odst. 1 o.s.ř., včetně potvrzujícího rozhodnutí odvolacího soudu, nejsou usneseními, jimiž bylo rozhodnuto ve věci samé, k nimž se úprava přípustnosti v uvedeném ustanovení připíná; ostatně odvolací soud výrokem rozhodnutí přípustnost dovolání nevyslovil (odstavec 1) a žalovaná návrh na vyslovení přípustnosti dovolání nepodala (odstavec 2).

Zbývá posoudit přípustnost v intencích ustanovení § 237 odst. 1 písm. f/ o.s.ř., jehož se žalovaná výslovně dovolává (jiné vady vyjmenované v § 237 odst. 1 o.s.ř. dovolatelka ve vztahu k napadenému rozhodnutí neuplatňuje a jejich existence z obsahu spisu nevyplývá).

Podle uvedeného ustanovení je dovolání přípustné, jestliže účastníku řízení byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem.

Odnětím možnosti jednat před soudem je takový postup soudu, jímž byla účastníku řízení znemožněna realizace těch procesních práv, která mu zákon přiznává. O vadu ve smyslu § 237 odst. 1 písm. f/ o.s.ř. jde přitom jen tehdy, jestliže šlo o postup nesprávný (uvažováno z hlediska zachování postupu soudu určeného zákonem nebo dalšími obecně závaznými právními předpisy) a jestliže se tento postup projevil v průběhu řízení, tj. v činnosti, která vydání konečného soudního rozhodnutí předchází. Postupem soudu "v průběhu řízení" proto není vlastní rozhodovací akt, který má za úkol průběh řízení zhodnotit (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. června 1996, sp. zn. 2 Cdon 539/96, a ze dne 30. října 1997, sp. zn. 2 Cdon 953/96, uveřejněná ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 4/1998, resp. 6/1998, pod čísly 27, resp. 49). Hodnotící úsudek soudu projevený v rozhodnutí - o opožděnosti a nedůvodnosti návrhu na prominutí zmeškání lhůty - tedy ve smyslu výše řečeného není nesprávným postupem soudu "v průběhu řízení"; tvrzení dovolatelky, že soudy jí odňaly možnost jednat tím, že rozhodly, proto není způsobilé založit existenci vady uvedené v § 237 odst. 1 písm. f/ o.s.ř.

Protože dovolání není přípustné podle žádného z výše uvedených ustanovení, Nejvyšší soud je bez jednání (§ 243a odst. 1 o.s.ř.) podle ustanovení § 243b odst. 4, 5 a § 218 odst. 1 písm. c/ o.s.ř. odmítl.

Žalovaná z procesního hlediska odmítnutí dovolání zavinila, žalobci žádné prokazatelné náklady v dovolacím řízení (podle obsahu spisu) nevznikly; této procesní situaci odpovídá ve smyslu § 146 odst. 2 věty první (per analogiam), § 224 odst. 1 a § 243b odst. 4 o.s.ř. výrok o tom, že na náhradu nákladů tohoto řízení nemá žádný z účastníků právo.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 31. ledna 2001

JUDr. Pavel Krbek, v. r.

předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Romana Říčková

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru