Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

20 Cdo 878/99Usnesení NS ze dne 26.04.2001

KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2001:20.CDO.878.99.1

přidejte vlastní popisek

20 Cdo 878/99

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci žalobce J. J., zemřelého dne 24. února 2000, proti žalované I. J., o zrušení společného nájmu bytu, vedené u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. 5 C 54/98, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 26. ledna 1999, č.j. 23 Co 738/98-57, takto:

Dovolací řízení se zastavuje.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 26. ledna 1999, č.j. 23 Co 738/98-57 potvrdil rozsudek ze dne 30. září 1998, č.j. 5 C 54/98-31, kterým Okresní soud v Příbrami zrušil právo společného nájmu účastníků ke specifikovanému bytu, výlučným nájemcem určil žalobce a žalované uložil povinnost byt vyklidit do patnácti dnů po zajištění náhradního bytu.

Po té, co žalovaná (zastoupená advokátkou) podala proti rozhodnutí odvolacího soudu včasné dovolání, žalobce - dne 24. února 2000 - zemřel.

Nejvyšší soud věc projednal podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. prosince 2000 - dále jen „o.s.ř.\" (srov. část dvanáctou, hlavu I, bod 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).

Podle ustanovení § 107 odst. 1 o.s.ř., které se uplatní i v dovolacím řízení (§ 243c o.s.ř.), jestliže účastník ztratí způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení pravomocně skončí, posoudí soud podle povahy věci, zda má řízení zastavit nebo přerušit, anebo zda v něm může pokračovat. Zastavení řízení - vedle případu výslovně zmíněného v § 107 odst. 2 o.s.ř. - přichází v úvahu tam, kde určení právního vztahu je spojeno s existencí určitého účastníka, jehož lze charakterizovat hmotněprávně, takže bez jeho existence by řízení nejen ztratilo jakýkoli význam, ale nebylo by vůbec možno je vést.

Rozhodnutí soudu o zrušení práva společného nájmu bytu a o tom, kdo z rozvedených manželů bude byt dále užívat jako nájemce (srov. § 705 odst. 1 a 3 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „obč. zák.\"), předpokládá existenci účastníků řízení, jejichž vymezení je dáno hmotným právem (zákonem č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů, a občanským zákoníkem). Účastníky jsou fyzické osoby, jejichž manželství bylo pravomocně rozvedeno a které se za podmínek uvedených v § 703 odst. 1, 3 nebo § 704 odst. 1 obč. zák. staly subjekty právního vztahu společného nájmu bytu. V tomto právním vztahu nemá žádný z jeho subjektů právního nástupce, neboť zemře-li jeden z nich, stává se jediným nájemcem bytu pozůstalý manžel (§ 707 odst. 1 obč. zák.).

Důsledkem smrti (ztráty způsobilosti být účastníkem řízení ve smyslu § 19 o.s.ř.) účastníka řízení o zrušení práva společného nájmu bytu podle § 705 odst. 1 obč. zák. je proto zastavení řízení (zemře-li účastník v průběhu řízení před soudem prvního stupně nebo v průběhu řízení odvolacího, platí, že pozůstalý /bývalý/ manžel se stane jediným nájemcem bytu /§ 707 odst. 1 ve spojení s 853 obč. zák./, zemře-li účastník po podání dovolání, úprava původního právního vztahu se odvíjí od /pravomocného/ rozhodnutí odvolacího soudu).

Nejvyšší soud proto, aniž ve věci nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 o.s.ř.), dovolací řízení zastavil (§ 243c, § 107 odst. 1 o.s.ř.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 26. dubna 2001

JUDr. Pavel Krbek, v. r

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru