Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

20 Cdo 735/2020Usnesení NS ze dne 19.05.2020

HeslaPřípustnost dovolání
KategorieD
EcliECLI:CZ:NS:2020:20.CDO.735.2020.1
Dotčené předpisy

§ 241a odst. 2 o. s. ř. ve znění od 01.01.2013

§ 237 o. s. ř. ve znění od 01.01.2013


přidejte vlastní popisek

20 Cdo 735/2020

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněného M. V., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Radkem Foralem, advokátem se sídlem v Napajedlech, Masarykovo náměstí 220, proti povinnému J. P., narozenému XY, bytem XY, zastoupenému JUDr. Milanem Hulíkem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1, Bolzanova 1, pro 500 000 Kč s příslušenstvím, vedené u soudního exekutora Exekutorského úřadu Přerov JUDr. Lukáše Jíchy pod sp. zn. 203 EX 55002/13, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Brně, pobočky ve Zlíně, ze dne 4. 3. 2019, č. j. 60 Co 66/2019-511, ve znění opravného usnesení Krajského soudu v Brně, pobočky ve Zlíně, ze dne 2. 1. 2020, č. j. 60 Co 66/2019-593, takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

1. Krajský soud v záhlaví uvedeným rozhodnutím, ve znění opravného usnesení, potvrdil usnesení ze dne 10. 12. 2018, č. j. 203 EX 55002/13-477, kterým Exekutorský úřad Přerov, soudní exekutor JUDr. Lukáš Jícha, zrušil usnesení o udělení příklepu ze dne 24. 10. 2018, č. j. 203 EX 55002/13-449, prohlásil předražitelem nemovitých věcí předražitele Tomáše Pospíšila, uložil povinnému lhůtu pro vyklizení a rozhodl o vrácení předražku neúspěšným navrhovatelům. Odvolací soud uzavřel, že důvodem změny usnesení o předražku nemůže být nesouhlas povinného se znaleckým posudkem, na jehož základě byla určena cena nemovitých věcí (usnesením ze dne 1. 3. 2018, č. j. 203 EX 5502/13-352, v právní moci 22. 3. 2018). Soud současně zjistil, že povinným označovaná „přednostní“ exekuce byla zastavena usnesením soudního exekutora Mgr. Davida Chaloupky ze dne 31. 7. 2015, č. j. 122 EX 1083/13-87, s právní mocí k 5. 9. 2015. Jelikož k prodeji předmětných nemovitostí v uvedené exekuci nedošlo, nebrání podle pravidel pro souběh probíhajících exekucí (§ 14 zákona č. 119/2001 Sb.) provedení nynější exekuce žádná překážka.

2. Proti usnesení odvolacího soudu podal povinný dovolání. Aniž by jakkoli vymezil okolnosti, v nichž spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, popírá správnost zjištění soudu, že přednostní exekuce již byla pravomocně zastavena. Je přesvědčen, že v projednávané věci byl porušen zákon, a nesouhlasí s oceněním nemovitých věcí. Navrhl, aby dovolací soud zrušil usnesení odvolacího soudu i soudního exekutora a celou exekuci zastavil.

3. Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. část první čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“. Dospěl přitom k závěru, že dovolání není přípustné.

4. Podle § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

5. Podle § 241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až § 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

6. Nejvyšší soud opakovaně zdůraznil, že požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle § 241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o. s. ř. (jako je tomu v projednávané věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení § 237 o. s. ř. nebo jeho části (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013, a ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013).

7. Tomuto požadavku dovolatel nedostál, nezvolil-li konkrétní ze čtyř různých předpokladů přípustnosti dovolání uvedených v § 237 o. s. ř. Nedostatek vymezení přípustnosti dovolání již nelze odstranit, poněvadž lhůta pro podání dovolání, během níž tak bylo možno učinit (§ 241 b odst. 3 o. s. ř.), uplynula. Jedná se přitom o takovou vadu, jež brání pokračování v dovolacím řízení, neboť v důsledku absence uvedené náležitosti nelze přípustnost dovolání posoudit.

8. Nejvyšší soud dovolání odmítl podle § 243c odst. 1 o. s. ř., neboť nesplňuje obligatorní náležitosti uvedené v § 241a odst. 2 o. s. ř. O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. ex. řádu).

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 19. 5. 2020

JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru