Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

20 Cdo 676/2020Usnesení NS ze dne 02.09.2020

HeslaZastavení exekuce
Notářský zápis
KategorieD
EcliECLI:CZ:NS:2020:20.CDO.676.2020.3
Dotčené předpisy

§ 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

20 Cdo 676/2020-329

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněného J. T., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Irenou Jonákovou, advokátkou se sídlem v Havlíčkově Brodě, Horní 14, proti povinnému V. V., narozenému XY, bytem XY, zastoupenému JUDr. Květoslavou Vítkovou, advokátkou se sídlem v Olomouci, Dobrovského 1157/25, pro 25 000 000 Kč, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 51 EXE 4626/2012, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 29. 8. 2019, č. j. 40 Co 165/2019-141, takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

1. Okresní soud v Olomouci usnesením ze dne 19. 2. 2019 zastavil částečně exekuci nařízenou týmž soudem usnesením ze dne 30. 4. 2012, č. j. 51 EXE 4626/2012-16, ohledně částky 15 000 000 Kč. Ve zbytku návrh povinného na zastavení exekuce zamítl a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů této fáze řízení.

2. Vyšel ze zjištění, že v notářském zápise sp. zn. N 540/2011, NZ 468/2011, sepsaném notářem JUDr. Ladislavem Vondrákem, notářem v Havlíčkově Brodě, dne 20. 12. 2011 uzavřeli J. T. a V. V. dohodu o úhradě závazků a dohodu podle § 71a zákona č. 358/1992, o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění účinném do 31. 12. 2012, dále též jen „not. řád“, v níž prohlásili, že povinný dluží na základě šesti titulů oprávněnému 25 mil. Kč, přičemž částku 20 mil. Kč, kterou oprávněnému J. T. dlužil na základě smluv o půjčkách, se povinný zavázal vrátit do 31. 12. 2011, do stejného data se zavázal zaplatit i částku 5 mil. Kč, kterou oprávněnému dlužil z titulu převzatých ručitelských závazků zajišťujících dluhy společnosti Maddison Marketing Limited se sídlem na Gibraltaru.

3. Dále okresní soud zjistil, že v notářském zápisu ze dne 23. 11. 2015, sp. zn. N 1071/2015, Nz 1032/2015, sepsaném Mgr. Ondřejem Krejčovským, notářem v Prostějově, uzavřeli J. T. a M. T., J. V. a V. M. dohodu o narovnání se svolením k přímé vykonatelnosti osob povinných. V části I. v dohodě o narovnání je uvedeno: Za prvé sporné závazky: Účastníci shodně prohlásili, že touto smlouvou upravují své vzájemné vztahy související s vypořádáním závazkových vztahů a pohledávek z následujících závazků a skutečností:

a) J. T., narozený XY, jako věřitel a V. V., narozený XY, jako dlužník uzavřeli smlouvu o půjčce dne 3. 11. 2006 včetně dodatku číslo 1 ze dne 26. 3. 2007, číslo 2 ze dne 20. 5. 2007, číslo 3 ze dne 31. 7. 2009, číslo 4 ze dne 31. 7. 2010, na základě které věřitel půjčil dlužníkovi částku 15 000 000 Kč, přičemž dlužník se zavázal částku vrátit do 30. 6. 2010.

b) Notářským zápisem č. NZ 468/2011 sepsaným notářem JUDr. Ladislavem Vondrákem, notářem v Havlíčkově Brodě dne 20. 12. 2011, svolil dlužník k přímé vykonatelnosti zápisu.

c) Vystavením vlastní směnky dne 31. 07. 2010 se výstavce V. V., nar. dne XY, bydliště XY, bezpodmínečně zavázal, že zaplatí na řad remitenta J. T., nar. dne XY, bydliště XY, dne 31. 08. 2011 směnečnou pohledávku ve výši 22 799 964 Kč, přičemž místem placení je na směnce uveden domicil;

d) Směnka byla avalována na rubu směnky (slovy „Jako rukojmí za výstavce“) V. M. a. J. V.;

e) Indosamentem vyznačeným na líci směnky (slovy „Zaplaťte za mne na M. T., narozeného dne XY, trvale bytem XY“) převedl remitent J. T. práva ze směnky podle § 11 odst. 1 zákona číslo 191/1950 Sb. na M. T.;

f) M. T. podal návrh na směnečný platební rozkaz pro částku ve výši 22 799 964 Kč (slovy: dvacet dva milionů sedm set devadesát devět tisíc devět set šedesát čtyři korun českých) s postižnými právy u Krajského soudu v Ostravě, pobočka Olomouc, věc sp. zn. 6 Cm 568/2013. Soud prvního stupně rozhodl dne 02. 04. 2014 pod č. j. 6 Cm 568/2013-50 tak, že uložil V. M. a.J. V. společně a nerozdílně uhradit částku 22 799 964 Kč (slovy: dvacet dva milionů sedm set devadesát devět tisíc devět set šedesát čtyři korun českých), úrok z prodlení, směnečnou odměnu a náhradu nákladů řízení ve výši 180 099,20 Kč (slovy: jedno sto osmdesát tisíc devadesát devět korun českých a dvacet haléřů) k rukám advokáta. Dosud nepravomocným rozsudkem Krajského soudu v Ostravě, pobočka Olomouc č. j. 6 Cm 568/2013-124 bylo rozhodnuto tak, že se směnečný platební rozkaz ponechává v platnosti a V. M. a J. V. jsou povinni uhradit na nákladech řízení částku ve výši 208 903 Kč (slovy: dvě stě osm tisíc devět set tři koruny české). V. M. a J. V. napadli vydaný rozsudek odvoláním, o kterém dosud nebylo rozhodnuto.

V části druhé je uvedeno: Prohlášení o spornosti. Přítomní účastníci shodně prohlašují, že jejich vzájemná práva a povinnosti ze závazkových vztahů uvedených v článku Za prvé tohoto notářského zápisu jsou mezi nimi sporná a pochybná, a to co do důvodu jejich vzniku tak i výše.

V části třetí je uvedeno: Nově sjednaný závazek. Přítomní účastníci shodným projevem vůle nahrazují mezi nimi dosud sporné nároky vyplývající ze závazkových vztahů uvedených v článku Za prvé, tj. závazky ze smluv o půjčkách a směnky se ruší a nahrazují novým ujednáním, podle něhož se na úplné vyrovnání sporných nároků účastníci vzájemně zavazují takto: V. M. a J. V. jako dlužníci se zavazují uhradit společně a nerozdílně J. T. jako věřiteli na uhrazení dluhu ze Smlouvy o půjčce, peněžní částku ve výši 15 000 000 Kč (slovy: patnáct miliónů korun českých) v celkem jedenácti splátkách (blíže v notářském zápise uvedených, a to včetně podmínek, za kterých dojde ke ztrátě výhody splátek, k prominutí části dluhu ve výši 3 mil. Kč a k vymáhání i úroků z prodlení).

Dále se účastníci dohodli na nákladech právního zastoupení, že věřitel vezme zpět žalobu vedenou u Krajského soudu v Ostravě ve věci sp. zn. 6 Cm 568/2013 a vzdá se práva na náhradu nákladů řízení. Zároveň věřitel vydá směnku M. nebo V. V. M. .a J. V. jsou oprávněni a povinni ze všech uvedených práv společně a nerozdílně. Účastníci prohlásili, že tato dohoda byla uzavřena po vzájemném projednání podle jejich pravé a svobodné vůle, určitě, vážně a srozumitelně, nikoliv v tísni a za nápadně nevýhodných podmínek, a že si jsou vědomi jejích právních následků a že podmínky v dohodě jsou vzájemně výhodné a odpovídají jejich zájmům.

V části II. nazvané Svolení k přímé vykonatelnosti se účastníci dohodli na přímé vykonatelnosti tohoto notářského zápisu dle § 71a odst. 1 not. řádu v případě prodlení.

4. Okresní soud poté uzavřel, že závazek povinného vyplývající ze smlouvy o půjčce ze dne 3. 11. 2006 (ve znění dodatku číslo 1 ze dne 26. 3. 2007, číslo 2 ze dne 20. 5. 2007, číslo 3 ze dne 31. 7. 2009, číslo 4 ze dne 31. 7. 2010) vrátit oprávněnému 15 mil. Kč byl nahrazen závazkem novým, a to na základě uvedené dohody o narovnání. Proto v tomto rozsahu exekuci podle § 268 odst. 1 písm. g) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též jen „o. s. ř.“), zastavil. Pokud povinný tvrdil, že mu zanikly i závazky vyplývající z titulu vystavení směnky vlastní ze dne 31. 7. 2010, okresní soud uvedl, že tato směnečná pohledávka není předmětem exekučního titulu.

5. Odvolací soud napadeným rozhodnutím usnesení okresního soudu potvrdil a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Po doplněném dokazování listinami (obsahem smlouvy o půjčce ze dne 3. 11. 2006, včetně jejího dodatku č. 1 ze dne 26. 3. 2007, dodatku č. 2 ze dne 20. 5. 2007, dodatku č. 3 ze dne 31. 7. 2009, dodatku č. 4 ze dne 31. 7. 2010, obsahem smlouvy o půjčce č. 1704/2008 ze dne 16. 4. 2008, včetně jejího dodatku č. 1 ze dne 30. 4. 2009, dodatku č. 2 ze dne 30. 4. 2010, dodatku č. 3 ze dne 30. 4. 2011, obsahem smlouvy o půjčce č. 1006/2009 ze dne 10. 6. 2009, včetně jejího dodatku č. 1 ze dne 30. 9. 2009 a dodatku č. 2 ze dne 2. 1. 2011) dospěl k závěru, že argumentace povinného koncentrovaná do tvrzení, že vymezením provedeným v (novém) notářském zápisu notáře Mgr. Krejčovského ze dne 23. 11. 2015, č. NZ 1032/2015, účastníci dohody o narovnání měli zájem narovnat a nahradit veškeré závazky povinného, neobstojí. Povinný účastníkem výše uvedeného (nového) notářského zápisu nebyl. Obsahem tohoto notářského zápisu je dohoda se svolením k přímé vykonatelnost, přičemž předmětem dohody o narovnání účastníků J. T., M. T., J. V., V. M. a E. M. bylo nepochybně vyřešit dluh, jenž se upínal k osobě dlužníka V. V. z titulu jím uzavřené smlouvy o půjčce ze dne 3. 11. 2006 (včetně jejího dodatku č. 1 ze dne 26. 3. 2007, dodatku č. 2 ze dne 20. 5. 2007, dodatku č. 3 ze dne 31. 7. 2009, dodatku č. 4 ze dne 31. 7. 2010), na základě které věřitel J. T. poskytl dlužníku V. V. finanční hotovost v úhrnu ve výši 15 000 000 Kč.

6. V poměrech dané věci je významné, že smluvní stranou smlouvy o půjčce ze dne 3. 11. 2006 ve znění jejích dodatků byl J. T. (věřitel), V. V. (dlužník), J. V. (ručitel) a V. M. (ručitel). Uvedenou smlouvou o půjčce poskytl věřitel J. T. V. V. peněžitou půjčku v celkové výši 15 000 000 Kč s ručitelským závazkem výše jmenovaných ručitelů. Ujednání obsažená v dohodě o narovnání se upínají výlučně k vyřešení práv a povinností vyplývajících ze závazkového vztahu z titulu smlouvy o půjčce ze dne 3. 11. 2006 ve znění jejích dodatků s tím, že na místo původního dlužníka V. V. vstoupili do postavení dlužníků V. M. a J. V., kteří původně ručili za závazek povinného vyplývající z výše uvedené smlouvy o půjčce. Uvedenému je třeba rozumět tak, že ujednání dohody o narovnání vtělené do notářského zápisu NZ 1032/2015 sepsaného dne 23. 11. 2015 ve vztahu k vyjádřenému závazku M. a V. zaplatit věřiteli na uhrazení dluhu ze smlouvy o půjčce peněžní částku 15 000 000 Kč není ničím jiným než vyjádřením, že M. a V. si byli vědomi své povinnosti založené někdejším ručitelským závazkem, a to výlučně ve vztahu ke smlouvě o půjčce ze dne 3. 11. 2006 ve znění jejích dodatků. Protože povinný jako dlužník neplnil, byli si oba jmenovaní vědomi, že nastoupila jejich povinnost k plnění z ručitelského závazku, proto si nově sjednali podmínky splatnosti dluhu. Není rozumný důvod, aby oba jmenovaní přebírali povinnosti k plnění dalších závazků povinného, neboť s dalšími závazky povinného neměli nic společného. Odvolací soud proto potvrdil usnesení okresního soudu jako věcně správné.

7. Povinný v dovolání uvedl, že „se jedná o věc, která dosud nebyla v rozhodovací praxi dovolacího soudu řešena, a povinný se domáhá toho, aby dovolací soud rozhodl o meritu věci jinak, než věc posoudil odvolací soud“. Povinný má současně za to, že „dovolání je ve smyslu § 237 přípustné, protože napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázek hmotného a procesního práva, které doposud nebyly v rozhodování dovolacího soudu vyřešeny“. Uvedl dále, že již v odvolání namítal, že rozhodnutí soudu prvního stupně je nepřezkoumatelné, v rozhodnutích soudů obou stupňů je řada skutečností, které jsou ve vzájemném evidentním rozporu (č. l. 2 dovolání). Zdůraznil, že předmětem sporu je právní posouzení dopadu notářského zápisu ze dne 23. 11. 2015, NZ 1032/2015, sepsaného notářem Mgr. Ondřejem Krejčovským, na účinnost a vykonatelnost exekučního titulu, kterým je notářský zápis ze dne 20. 12. 2011, NZ 468/2011, sepsaný notářem JUDr. Ladislavem Vondrákem. Tvrdí, že dohodou o narovnání uzavřenou formou zmiňovaného notářského zápisu ze dne 23. 11. 2015 účastníci tohoto zápisu měli zájem a záměr vyřešit všechny svoje závazky, které vznikly ze smluvních vztahů mezi nimi a mezi oprávněným a povinným. Notářský zápis ze dne 20. 12. 2011 obsahuje celkem šest závazků povinného ze smluv o půjčkách v celkové výši 20 000 000 Kč; vůli stran notářského zápisu ze dne 23. 11. 2015 nelze vykládat jinak než tak, že strany považovaly za sporné všechny závazky a skutečnosti, jak jsou označeny a dostatečně jasně a nezaměnitelně specifikovány v notářském zápise Za prvé v bodech a) až f). Pokud by účastníci notářského zápisu chtěli skutečně narovnat a nahradit jen závazek ve výši 15 000 000 Kč, pak by byl takový zužující či omezující projev vůle v notářském zápisu srozumitelně vyjádřen. Pokud jde o závazky ze smluv, v notářském zápisu se naopak používá množného čísla. Podle povinného se jeví i nelogické, aby účastníci měnili závazek z titulu ručení ve výši 15 000 000 Kč za závazek z titulu dlužnictví. Napadené rozhodnutí považuje za nesrozumitelné a nejasné, není z něho zřejmé, jak má být posuzováno dosud uhrazené plnění (8 mil. Kč) ve vztahu k dosud dle názoru soudu nezrušenému a nenahrazenému exekučnímu titulu NZ 468/2011. Povinný má za to, že odvolací soud nastolil následující otázky, ale nevyřešil je. „Dle slovního vyjádření NZ 1032/2015 bylo v části Za třetí konstatováno, že závazky a skutečnosti uvedené v části Za prvé se ruší a nahrazují – tedy mimo jiné i celý NZ 468/2011, avšak dle odůvodnění soudu se tento neruší. Má být tedy v celém rozsahu platný? Jaký konkrétní závazek z původního NZ 468/2011 má být dobrovolným plněním dle NZ 1032/2015 hrazen? V případě plnění v rámci exekuce exekučního titulu NZ 468/2011 na jaké z v tomto exekučním titulu zajišťovaných závazků bude či bylo plnění započteno? A kdo o tom rozhodne? Nastává zde tedy situace, kdy může být na jeden závazek plněno dvakrát?“ Povinný se domnívá, že napadené rozhodnutí „je v rozporu s platnou právní úpravou novace, převzetí závazku a uznání dluhu a je namístě, aby mu byla v tomto směru poskytnuta právní ochrana“. Povinný má za to, že „se jedná o otázku, která v tomto rozsahu nebyla v právní praxi doposud řešena a vyřešena a navrhuje tedy, aby o otázkách uvedených v tomto dovolání dovolací soud rozhodl a posoudil věc v souladu s tím, jaká vyplývá vůle účastníků“.

8. Oprávněný ve vyjádření k dovolání uvedl, že s v dovolání vznesenou argumentací se již odvolací soud vypořádal. Povinný opomíjí, že účastníci druhého notářského zápisu nebyli s výjimkou oprávněného vůbec účastníci předchozích „ostatních právních titulů, resp. ostatních smluvních vztahů citovaných v exekučním titulu“. Navrhl, aby dovolací soud dovolání povinného odmítl, popř. zamítl.

9. Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. část první čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.

10. Dovolání není přípustné.

11. Podle § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

12. Podle § 241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

13. Za právně nesprávně vyřešenou považuje dovolatel otázku rozsahu práv a povinností, které byly předmětem dohody o narovnání uzavřené v notářském zápisu sp. zn. N 1071/2015, NZ 1032/2015, sepsaném Mgr. Ondřejem Krejčovským dne 23. 11. 2015, resp. které závazky obsaženy v notářském zápisu sp. zn. N 540/2011, NZ 468/2011, sepsaném notářem JUDr. Ladislavem Vondrákem dne 20. 12. 2011, v důsledku „nového“ notářského zápisu zanikly. Zdůrazňuje, že vůli stran notářského zápisu ze dne 23. 11. 2015 nelze vykládat jinak než tak, že strany považovaly za sporné všechny závazky a skutečnosti, jak jsou označeny a dostatečně jasně a nezaměnitelně specifikovány v notářském zápise. Soud prvního stupně však na základě výše uvedeného dospěl k opačnému skutkovému zjištění, jež odvolací soud po doplnění dokazování převzal.

14. Výše uvedenými námitkami obsaženými v dovolání, kterými dovolatel shledává nesprávné posouzení otázky, co si strany dohody o narovnání vtělené do notářského zápisu sp. zn. N 1071/2015, NZ 1032/2015, sepsaného Mgr. Ondřejem Krejčovským dne 23. 11. 2015, ujednali, tedy na jaké veškeré práva a povinnosti se předmětná dohoda o narovnání vztahuje (zda měli účastníci notářského zápisu záměr vyřešit všechny závazky povinného uvedené v notářském zápisu sp. zn. N 540/2011, NZ 468/2011 nebo jen ty, co vyplývají se smlouvy o půjčce ze dne 3. 11. 2006), pouze zpochybňuje skutková zjištění okresního a krajského soudu.

15. Nesprávně zjištěný skutkový stav nelze v dovolacím řízení úspěšně zpochybnit, neboť není přípustným dovolacím důvodem (dovolání lze podat pouze z důvodu nesprávného právního posouzení věci – viz § 241a odst. 1 o. s. ř., dále také usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2018, sp. zn. 20 Cdo 3268/2018, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 7. 2014, sp. zn. 22 Cdo 752/2014, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2014, sp. zn. 28 Cdo 4295/2013).

16. Dovolací soud proto dovolání odmítl (§ 243c odst. 1 o. s. ř.).

17. O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 2. 9. 2020

JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru