Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

20 Cdo 539/2021Usnesení NS ze dne 17.03.2021

HeslaPřípustnost dovolání
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2021:20.CDO.539.2021.1
Dotčené předpisy

§ 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

20 Cdo 539/2021

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Aleše Zezuly a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Zbyňka Poledny v exekuční věci oprávněné E. Š., narozené XY, bytem XY, proti povinnému P. M., narozenému XY, bytem XY, pro 3 943 000 Kč s příslušenstvím, vedené u soudního exekutora JUDr. Lukáše Jíchy, Exekutorský úřad Přerov, pod sp. zn. 203 EX 49455/18, o dovolání soudního exekutora proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. září 2020, č. j. 10 Co 109/2020-121, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Soudní exekutor je povinen zaplatit oprávněné na náhradě nákladů dovolacího řízení 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Stručné odůvodnění(§ 243f odst. 3 o. s. ř.) :

Soudní exekutor JUDr. Lukáš Jícha, Exekutorský úřad Přerov (dále jen „soudní exekutor“), usnesením ze dne 15. 12. 2019, č. j. 203 EX 49455/18-101, zastavil exekuci na majetek povinného (výrok I.), žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.), uložil povinnému, aby soudnímu exekutorovi uhradil „zbylé náklady exekuce“ ve výši 4 836 Kč (výrok III.) a současně uložil oprávněné, aby soudnímu exekutorovi zaplatila „zbylé náklady exekuce“ ve výši 711 577 Kč (výrok IV.).

Krajský soud v Ostravě (dále „odvolací soud“) k odvolání oprávněné v záhlaví označeným rozhodnutím změnil usnesení soudního exekutora ve výrocích III. a IV. tak, že povinný je povinen zaplatit soudnímu exekutorovi na náhradě nákladů exekuce částku 4 836 Kč (výrok I.) a že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II.).

Soudní exekutor napadl usnesení odvolacího soudu dovoláním, o němž Nejvyšší soud rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. část první čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.

Dovoláním soudního exekutora jsou napadeny výhradně výroky o nákladech exekuce, proti nimž však ve znění § 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř. dovolání přípustné není, jak ostatně účastníky poučil v napadeném usnesení odvolací soud.

Nejvyšší soud proto dovolání soudního exekutora bez jednání (viz § 243a odst. 1 věta první o. s. ř.) odmítl podle § 243c odst. 1 o. s. ř. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. dubna 2019, sp. zn. 20 Cdo 1210/2019, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. června 2020, sp. zn. 20 Cdo 1020/2020, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. července 2020, sp. zn. 20 Cdo 1912/2020).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 17. 3. 2021

JUDr. Aleš Zezula

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru