Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

20 Cdo 5328/2017Usnesení NS ze dne 01.12.2017

HeslaVady podání
Exekuce
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2017:20.CDO.5328.2017.1
Dotčené předpisy

§ 241a odst. 2 o. s. ř.

§ 237 o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

20 Cdo 5328/2017-631

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudkyň JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Ivany Kudrnové v exekuční věci oprávněného L. J., O.-K., proti povinnému L. M., B., zastoupenému Mgr. Michaelou Svozilovou, advokátkou se sídlem ve Zlíně, třída Tomáše Bati č. 180, pro 70 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. 23 Nc 867/2004, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 16. března 2017, č. j. 58 Co 451/2016-504, takto:

Dovolání povinného se odmítá.

Stručné odůvodnění(§ 243f odst. 3 o. s. ř.) :

Nejvyšší soud dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 16. března 2017, č. j. 58 Co 451/2016-504, podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. prosince 2013 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) – dále jen „o. s. ř.“, odmítl, neboť dovolání nesplňuje obligatorní náležitosti dovolání uvedené v ustanovení § 241a odst. 2 o. s. ř., když především neobsahuje údaj o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání.

Z obsahu dovolání je zřejmé, že dovolatel vymezuje přípustnost dovolání podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. prosince 2012. Patrně přehlédl, že vzhledem k datu vydání usnesení odvolacího soudu se uplatní pro dovolací řízení – v souladu s bodem 7. čl. II přechodných ustanovení části první zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a s bodem 2. čl. II přechodných ustanovení části první zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony - občanský soudní řád ve znění účinném od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2013.

Podle ustanovení § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle ustanovení § 241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi zdůrazňuje, že požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle ustanovení § 241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle ustanovení § 237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné. Jiný výklad by vedl ke zjevně nesprávnému (textu občanského soudního řádu odporujícímu) závěru, že dovolání je ve smyslu ustanovení § 237 o. s. ř. přípustné vždy, vymezí-li dovolatel dovolací důvod (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. května 2013, sp. zn. 26 Cdo 1115/2013, ze dne 23. července 2013, sp. zn. 25 Cdo 1559/2013, ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. 29 NSCR 55/2013, ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, ze dne 23. října 2013, sp. zn. 29 Cdo 2649/2013, ze dne 31. října 2013, sen. zn. 29 NSCR 97/2013, a ze dne 30. ledna 2014, sen. zn. 29 ICdo 7/2014).

Tomuto požadavku však dovolatel nedostál, odvozuje-li přípustnost dovolání z ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. platného před novelizací občanského soudního řádu provedenou zákonem č. 404/2012 Sb. s účinností od 1. ledna 2013, čímž nevymezuje žádný ze čtyř rozdílných předpokladů přípustnosti dovolání uvedených v ustanovení § 237 o. s. ř.

Vytčený nedostatek obligatorních náležitostí dovolání, pro který nelze zkoumat jeho přípustnost, nelze již odstranit, neboť lhůta pro podání dovolání, během níž tak bylo možno učinit (srov. § 241b odst. 3 větu první o. s. ř.), již uplynula.

Nejvyšší soud proto dovolání odmítl podle ustanovení § 243c odst. 1 o. s. ř.

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 1. 12. 2017

JUDr. Zbyněk Poledna

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru