Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

20 Cdo 477/2002Usnesení NS ze dne 16.09.2002

KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2002:20.CDO.477.2002.1
Dotčené předpisy

§ 237 odst. 1 písm. f) předpisu č. 99/1963 Sb.


přidejte vlastní popisek

20 Cdo 477/2002

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné R., a. s., proti povinné P. – T., spol. s r. o., pro 6 409 913 Kč prodejem nemovitostí, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 27 E 757/2000, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 31. 5. 2001, č.j. 18 Co 87/2001-20, takto:

Dovolání se zamítá.

Odůvodnění:

Městský soud v Brně usnesením ze dne 30. 11. 2000, č.j. 27 E 757/2000-14, s odkazem na ustanovení § 164 a § 167 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o.s.ř.“), v záhlaví svého usnesení ze dne 22. 9. 2000, č.j. 27 E 757/2000-10, chybné slovo „T.“ v názvu povinné opravil na „TYPIA.“

Usnesením ze dne 31. 5. 2001, č.j. 18 Co 87/2001-20, krajský soud rozhodl, že „záhlaví usnesení Městského soudu v Brně ze dne 22. 9. 2000, č.j. 27 E 757/2000-10, se opravuje tak, že označení povinného správně zní : P. – T., spol. s r. o.,“ Protože soud prvního stupně opomenul odstranit také nesprávnost v adrese sídla povinné, jak je zachycena v záhlaví opravovaného rozhodnutí, změnil odvolací soud napadené usnesení tak, že jako sídlo povinné (ve shodě s výpisem z obchodního rejstříku) uvedl.

Rozhodnutí odvolacího soudu napadla povinná, za niž jednal zaměstnanec vybavený právnickým vzděláním, včas dovoláním, namítajíc, že řízení trpí vadou ve smyslu ustanovení § 237 odst. 1 písm. f/ o.s.ř. (důvod uvedený v § 241 odst. 3 písm. a/ o.s.ř.); podle dovolatelky „ … mělo být vydáno opravné usnesení, které by nám bylo řádným způsobem doručeno a vůči kterému jsme chtěli a stále hodláme podat odvolání proti obsahovým skutečnostem s naším vyjádřením ke skutkovému stavu.“

Podle části dvanácté, hlavy I, bodu 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2000). O takový případ v souzené věci jde, jelikož odvolací soud – ač rozhodoval po 1. 1. 2001 – odvolání proti usnesení soudu prvního stupně vydanému dne 30. 11. 2000 projednal a rozhodl o něm podle dosavadních právních předpisů (srov. část dvanáctou, hlavu I., bod 15. zákona č. 30/2000 Sb.).

Dovolání – přípustné podle § 238a odst. 1 písm. a/ o.s.ř. – důvodné není.

Z úřední povinnosti posuzuje dovolací soud pouze vady vyjmenované v ustanovení § 237 odst. 1 o.s.ř. (tzv. zmatečnosti) a – je-li dovolání přípustné – jiné vady řízení, pokud mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§ 241 odst. 3 písm. b/ o.s.ř.); jinak je ve smyslu ustanovení § 242 odst. 3 o.s.ř. vázán uplatněným dovolacím důvodem, tedy v souzené věci důvodem podle § 241 odst. 3 písm. a/ o.s.ř.; ohlášenému důvodu podle ustanovení § 241 odst. 3 písm. c/ o.s.ř. (rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování) dovolatelka žádnou argumentaci nepřipíná.

Jelikož vady uvedené v § 237 odst. 1 pod písmeny a/ až e/ a g/ o.s.ř. a jiné vady ve smyslu § 241 odst. 3 písm. b/ o.s.ř. dovolatelka nenamítá a z obsahu spisu se nepodávají, je pro důvodnost dovolání rozhodující posouzení, zda řízení je postiženo zmatečnostní vadou výslovně v dovolání tvrzenou.

Podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. f/ o.s.ř. trpí rozhodnutí zmatečností, jestliže soud v průběhu řízení nesprávným postupem odejme účastníkovi možnost jednat před soudem.

Odnětí možnosti jednat před soudem ve smyslu citovaného ustanovení se rozumí takový postup soudu v průběhu řízení, jímž znemožnil účastníku řízení realizaci těch procesních práv, která mu občanský soudní řád poskytuje. O vadu podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. f/ o.s.ř. jde přitom jen tehdy, jestliže šlo o postup nesprávný (uvažováno z hlediska zachování postupu určeného zákonem nebo obecně závaznými právními předpisy) a jestliže se postup soudu projevil v průběhu řízení a nikoli při vlastním rozhodování soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 1996, sp. zn. 2 Cdon 539/96, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 4/1998, pod č. 27, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 1997, sp. zn. 2 Cdon 953/96, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 6/1998, pod č. 49).

Tím, že soud prvního stupně vydal usnesení, kterým opravil písařskou chybu v záhlaví usnesení ze dne 22. 9. 2000, č.j. 27 E 757/2000-10, a odvolací soud jej – k odvolání povinné – změnil, nezatížily soudy obou stupňů řízení zmatečností. Povinná – jak vyplývá z dovolání – takový postup za vadný nepovažuje; věcné námitky proti usnesení, kterým byl nařízen výkon rozhodnutí, může uplatnit v odvolání proti tomuto usnesení, které ostatně bylo podáno.

Lze uzavřít, že se dovolatelce správnost napadeného rozhodnutí zpochybnit nepodařilo; Nejvyšší soud proto bez jednání (§ 243a odst. 1 věta první o.s.ř.) dovolání jako neopodstatněné zamítl (§ 243b odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 16. září 2002

JUDr. Pavel Krbek, v.r.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru