Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

20 Cdo 449/2021Usnesení NS ze dne 06.04.2021

HeslaPřípustnost dovolání
Exekuce
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2021:20.CDO.449.2021.1
Dotčené předpisy

§ 237 o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

20 Cdo 449/2021

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Karla Svobody, Ph.D., v exekuční věci oprávněné BRASCHI – CONSULTADORIA E SERVICOS, SOCIEDADE UNIPESSOAL, LDA, se sídlem Edifício D. Mécia e Solar D. Mécia, Rua Ivens e dos Aranhas, 3˚, O, Sé Funchal, Madeira, Portugalská republika, NIPC: 511156995, zastoupené JUDr. Marcelou Lechnerovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Karlovo nám. č. 24, proti povinnému V. M., narozenému dne XY, bytem XY, za účasti bývalé manželky povinného J. M., narozené dne XY, bytem tamtéž, oba zastoupeni Mgr. Petrem Burzanovským, advokátem se sídlem v Praze 2, Vinohradská č. 938/37, o exekuci prodejem nemovitých věcí, vedené u soudní exekutorky JUDr. Jany Jarkové, Exekutorský úřad Zlín pod sp. zn. 207 Ex 706/05, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 31. prosince 2020, sp. zn. 20 Co 231/2020, takto:

Dovolání povinného se odmítá.

Stručné odůvodnění(§ 243f odst. 3 o. s. ř.):

Krajský soud v Praze k odvolání povinného usnesením ze dne 31. prosince 2020, sp. zn. 20 Co 231/2020, potvrdil usnesení o příklepu vydané soudní exekutorkou JUDr. Janou Jarkovou, Exekutorský úřad Zlín, ze dne 1. července 2020, č. j. 207 Ex 706/05-1238.

Usnesení odvolacího soudu napadl povinný dovoláním, jehož přípustnost spatřuje v tom, že podle jeho názoru napadené rozhodnutí závisí na vyřešení tří otázek hmotného nebo procesního práva, které v rozhodovací praxi dovolacího soudu dosud nebyly vyřešeny. Dovolatel formuloval tyto otázky následovně:

1) Je odvolací soud povinen se v řízení o odvolání proti usnesení o příklepu meritorně zabývat námitkami povinného o důvodech pro zastavení exekuce, které mohly vést k porušení zákona při dražebním jednání v případě, že v době rozhodování odvolacího soudu bylo rozhodnuto o návrhu povinného na zastavení exekuce?

2) Musí odvolací soud do svého rozhodování v rámci řízení o odvolání proti příklepu mechanicky převzít závěry, k nimž dospěl odvolací soud v řízení o návrhu na zastavení exekuce, aniž by se sám zabýval tím, zda povinným namítané skutečnosti jsou důvodné pro zastavení exekuce a tedy došlo při dražebním jednání k porušení zákona?

3) Může odvolací soud změnit napadené usnesení o příklepu tak, že se příklep neuděluje, pokud sám posoudí dříve podaný návrh na zastavení exekuce a dospěje k závěru, že je návrh na zastavení exekuce důvodný, byť by byl v rozporu s dřívějším rozhodnutím odvolacího soudu, který rozhodoval o návrhu na zastavení exekuce?

Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. září 2017 (srov. část první čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.) – dále též jen „o. s. ř.“, a dospěl k závěru, že dovolání není přípustné.

Podstata dovolacích námitek povinného spočívá v tom, že i přes jím podaný návrh na odklad a zastavení exekuce proběhla dražba nemovitých věcí a vydražiteli byl udělen příklep. Ze spisu se podává, že soudní exekutorka k dražbě a k udělení příklepu přistoupila, neboť vyhodnotila návrh povinného na odklad a zastavení exekuce jako svévolné a zřejmě bezúspěšné uplatňování, resp. bránění práva, který byl podán za účelem zmaření nařízené dražby. Odvolací soud uvedl, že takovému postupu soudní exekutorky nelze nic vytknout a námitku povinného, že došlo k porušení zákona při nařízení dražebního jednání, shledal nedůvodnou, k čemuž odkázal na relevantní judikaturu Nejvyššího soudu. Odvolací soud uvedl, že vyhodnotila-li soudní exekutorka podání návrhu na odklad a zastavení exekuce jako svévolné a zřejmě bezúspěšné uplatňování, resp. bránění práva, tento její názor se ukázal v řízení o návrhu na odklad a zastavení exekuce jako zcela správný a podložený, neboť v době rozhodování odvolacího soudu již byl návrh povinného na odklad exekuce jako nedůvodný pravomocně zamítnut a řízení o návrhu na zastavení exekuce bylo pro nedostatek procesní podmínky pravomocně zastaveno.

Nejvyšší soud k tomu uvádí, že daný závěr, tak jak jej odůvodnil odvolací soud, je (i v kontextu dovolatelem formulovaných otázek) zcela v souladu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. srpna 2011, sp. zn. 20 Cdo 108/2010, a ze dne 30. září 2014, sp. zn. 30 Cdo 511/2014), kterou odvolací soud řádně citoval. Nejvyšší soud proto dovolání povinného podle ustanovení § 243c odst. 1 o. s. ř. jako nepřípustné odmítl.

Pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že podle jeho názoru nebylo postupem odvolacího soudu, který ve věci nenařídil jednání, porušeno právo povinného na spravedlivý proces. Odvolací soud totiž v odůvodnění svého rozhodnutí mimo jiné uvedl, že ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť o udělení příklepu bylo rozhodnuto v rámci elektronické dražby a věc bylo možno přezkoumat jen na podkladě zjištění z obsahu spisu exekučního soudu a exekutorského spisu, bez nutnosti provádět dokazování či šetření přesahující tento rámec (§ 254 odst. 8 o. s. ř.).

Dovolatel v dovolání dále navrhuje odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného usnesení odvolacího soudu. Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 23. srpna 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16, dospěl k závěru, že jsou-li splněny důvody pro odmítnutí dovolání či pro zastavení dovolacího řízení (§ 243c o. s. ř.), není „projednatelný“ ani návrh na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, protože jde o návrh akcesorický. S ohledem na výše uvedené se proto Nejvyšší soud nezabýval návrhem povinné na odklad vykonatelnosti rozhodnutí odvolacího soudu.

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 6. 4. 2021

JUDr. Zbyněk Poledna

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru