Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

20 Cdo 420/2006Usnesení NS ze dne 26.04.2006

HeslaExekuce
Náklady řízení
Výkon rozhodnutí
KategorieA
Publikováno35/2008 Sb. rozh. civ.
EcliECLI:CZ:NS:2006:20.CDO.420.2006.1
Dotčené předpisy

§ 270 odst. 1 předpisu č. 99/1963 Sb.

§ 268 odst. 1 předpisu č. 99/1963 Sb.

§ 268 odst. 4 předpisu č. 99/1963 Sb.


přidejte vlastní popisek

20 Cdo 420/2006

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Ištvánka a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Pavla Krbka ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné zdravotní pojišťovny ČR, zastoupené advokátkou, proti povinnému J. M., za účasti manželky povinného P. M., prodejem movitých věcí povinného, pro 403.415,- Kč, vedené u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. E 3777/98, o dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 30. září 2005, č. j. 40 Co 1188/2005-105, takto:

Usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 30. září 2005, č. j. 40 Co 1188/2005-105 se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Odvolací soud změnil rozhodnutí soudu prvního stupně tak, že výkon rozhodnutí v celém rozsahu zastavil. Dle názoru odvolacího soudu je předmětem vykonávacího řízení vykonatelný výkaz nedoplatků, kterým byl povinný zavázán zaplatit oprávněné částku 403.415,- Kč. Pokud byla tato částka (po nařízení výkonu rozhodnutí) povinným oprávněné mimo rámec vykonávacího řízení zcela uhrazena, je zde dán důvod pro zastavení výkonu rozhodnutí ve smyslu ustanovení § 268 odst. 1 písm. g/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „o.s.ř.“), a to v celém rozsahu. Tato skutečnost se nikterak nedotýká rozhodnutí, kterým byla povinnému uložena povinnost zaplatit oprávněné náklady nařízení výkonu rozhodnutí, resp. náklady vzniklé jeho částečným zastavením; tato rozhodnutí tvoří samostatné exekuční tituly, na jejichž základě může oprávněná vést samostatné vykonávací (exekuční) řízení.

Oprávněná ve svém dovolání namítla, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§ 241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř.). Odvolací soud při svém rozhodování pominul ustanovení § 270 odst. 1 věta druhá o.s.ř., podle kterého se nařízení výkonu rozhodnutí vztahuje také na náhradu nákladů výkonu rozhodnutí, když tyto nebyly povinným oprávněné uhrazeny. Vymáhání souvisejících nákladů exekučního řízení je součástí předmětu vykonávacího řízení, a není tedy důvod k celkovému zastavení výkonu rozhodnutí. Pokud odvolací soud dovolatelce naznačuje možnost samostatného vymáhání pravomocně přiznaných nákladů vykonávacího řízení novým nuceným výkonem rozhodnutí, je tento postup v rozporu s procesní ekonomií a vede toliko k nadbytečnému řetězení exekucí.

Dovolání je přípustné (§ 236 odst. 1 o.s.ř.), jelikož směřuje proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo změněno usnesení soudu prvního stupně ve věci samé, kterým bylo rozhodnuto o návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí (§ 237 odst. 1 písm. a/, § 238a odst. 1 písm. d/ o.s.ř.) a je také i důvodné.

Dovolací přezkum, předjímaný tímto ustanovením, je tím předpokládán zásadně pro posouzení otázek právních, pročež způsobilý dovolací důvod představuje ten, jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§ 241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř.); vzhledem k tomu, že uplatněným důvodem je dovolací soud vázán (§ 242 odst. 3, věta první, o.s.ř.), lze to, zda rozhodnutí je zásadního právního významu, posuzovat jen z hlediska těch námitek obsažených v dovolání, jež jsou tomuto dovolacímu důvodu podřaditelné.

Předmětem přezkumu dovolacím soudem tedy budou právní závěry odvolacího soudu, vedoucí k celkovému zastavení výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí povinného.

V předmětné věci byl výkon rozhodnutí nařízen na základě pravomocného a vykonatelného exekučního titulu, kterým je platební výměr oprávněné č. 4140106135 ze dne 16. listopadu 1998, jímž byla povinnému uložena povinnost zaplatit oprávněné částku ve výši 403.415,- Kč. Z předloženého spisového materiálu se dále podává, že oprávněná svým podáním ze dne 11. ledna 2002 (č. l. 28 spisu) navrhla, aby byl výkon rozhodnutí částečně zastaven, neboť povinný dne 28. prosince 2001 částku ve výši 403.415,- Kč oprávněné uhradil; soud prvního stupně následně svým rozhodnutím ze dne 18. ledna 2002, č. j. E 3777/98-30 výkon rozhodnutí v částce 403.415,- Kč- ve skutečnosti jen částečně, byť bez výslovného slovního vyjádření - zastavil a rozhodl současně o nákladech soudního řízení. Povinný následně soudu navrhl zastavení výkonu rozhodnutí v celém rozsahu, neboť – dle jeho názoru – celou vymáhanou pohledávku již oprávněné uhradil; návrhu povinného bylo vyhověno dovoláním napadeným rozhodnutím, které změnilo zamítavé rozhodnutí soudu prvního stupně. Odvolací soud tak zastavil výkon z rozhodnutí z důvodu, pro nějž byl již před tím částečně zastaven. Takový postup ovšem nemá v právní úpravě oporu.

Podle ustanovení § 270 odst. 1 o.s.ř. platí, že spolu s nařízením výkonu rozhodnutí uloží soud povinnému také povinnost k náhradě nákladů výkonu rozhodnutí, aniž stanoví lhůtu k jejich zaplacení; nařízení výkonu rozhodnutí se vztahuje i na tyto náklady. Dopad těchto „nákladových“ zásad vykonávacího řízení do procesní fáze posuzování návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí odvolací soud při svém rozhodování o návrhu povinného na zastavení výkonu rozhodnutí zcela zjevně pominul. Je nesprávný jeho závěr, že uhrazením částky přiznané oprávněné exekučním titulem mimo rámec vykonávacího řízení povinným, aniž by zároveň došlo z jeho strany k uhrazení soudem uložených nákladů výkonu rozhodnutí, jsou splněny podmínky pro zastavení výkonu rozhodnutí. Tento názor je nepřípadným proto, že náklady výkonu rozhodnutí (se zohledněním dikce § 270 odst. 1, věta za středníkem o.s.ř.) představují – spolu s vymáhaným nárokem plynoucím z exekučního titulu – jeho rovněž vymáhanou součást a nebyly-li povinným mimo exekuční rámec oprávněné uhrazeny, není zde důvod k zastavení výkonu rozhodnutí (exekuce).

S argumentem vzneseným odvolacím soudem, dle něhož lze rozhodnutí vydané v rámci vykonávacího řízení použít jakožto samostatný exekuční titul a na jeho základě může ten, v jehož prospěch přiznané právo vyznívá, vést nucený výkon rozhodnutí (exekuci), se lze ztotožnit pouze potud, má-li předmětné rozhodnutí svůj základ až v procesní fázi rozhodování o celkovém zastavení výkonu rozhodnutí (§ 271 o.s.ř.) a nikoliv již v samotném rozhodování o jeho nařízení. Nelze totiž přehlížet ani to, že nařízení výkonu rozhodnutí se nevztahuje pouze na náklady přiznané (a vyčíslené) oprávněnému usnesením o jeho nařízení, ale také na náklady, jež mu jsou přiznány v jeho dalším průběhu (srov. Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z., Mazanec, M. Občanský soudní řád. Komentář. II. díl. 6. vydání. Praha : C.H.Beck, 2003, str. 1268). Jak ostatně naznačuje sama dovolatelka ve svém podání, účelnost uvedené zákonné konstrukce nákladového výroku spočívá v procesně-ekonomické snaze počet vykonávacích (exekučních) řízení (z tohoto úseku vzešlých) minimalizovat.

Právní názory odvolacího soudu, které uplatnil při svém rozhodování, tedy správné nejsou, a dovolací důvod podle § 241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř. dovolatelka uplatnil právem.

Dovoláním napadené rozhodnutí proto Nejvyšší soud zrušil, a odvolacímu soudu věc vrátil k dalšímu řízení (§243b odst. 2, 3 o.s.ř).

Právní názor dovolacího soudu je pro další řízení závazný (§ 243d odst. 1, věta první za středníkem, o.s.ř.).

O náhradě nákladů řízení včetně nákladů řízení dovolacího rozhodne soud v novém rozhodnutí ve věci (§ 243d odst. 1, věta druhá, o.s.ř.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26.dubna 2006

JUDr. František Ištvánek, v.r.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru