Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

20 Cdo 4084/2011Usnesení NS ze dne 26.06.2013

HeslaExekuce
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2013:20.CDO.4084.2011.1
Dotčené předpisy

§ 218 písm. c) o. s. ř.

§ 243a odst. 1 o. s. ř.

§ 243b odst. 4 o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

20 Cdo 4084/2011

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudkyň JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D. v exekuční věci oprávněného Dipl. Ing. J. M., zastoupeného Mgr. Jakubem Joskou, advokátem se sídlem v Praze 1, Na Příkopě 22, proti PhDr. J. K., zastoupenému JUDr. Janem Pavlokem, advokátem se sídlem v Praze 6, Hradčanech, K Brusce 124/6, pro částky 5.219,09 € a 1.385,07 €, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 33 Nc 7686/2004, o dovolání oprávněného proti usnesení Městského soudu v Praze z 5. října 2009, č. j. 19 Co 337/2007-126, 19 Co 245, 246/2009, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Proti shora označenému rozhodnutí, jímž městský soud ve výroku I. potvrdil usnesení z 3. června 2005, č. j. 33Nc 7686/2004-58, kterým obvodní soud zamítl návrh na nařízení exekuce, a nákladový výrok (II.) tohoto usnesení změnil, podal oprávněný dovolání.

Povinný navrhl zamítnutí dovolání.

Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. července 2009 do 31. prosince 2012 (čl. II Přechodných ustanovení, bod 12, zákona č. 7/2009 Sb., a čl. II Přechodných ustanovení, bod 7, zákona č. 404/2012 Sb.).

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení § 236 odst. l o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Z ustanovení § 238a odst. 1 o. s. ř. plyne, že od 1. července 2009 není dovolání přípustné proti usnesením odvolacího soudu, jimiž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce).

Jestliže v souzené věci městský soud o odvolání rozhodl 5. října 2009, dovolání proti jeho rozhodnutí přípustné není. Přípustnost dovolání nezakládá ani nesprávné poučení odvolacího soudu, že dovolání „lze podat“ (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. ledna 2003, sp. zn. 29 Odo 937/2002).

Nejvyšší soud proto, aniž ve věci nařizoval jednání (§ 243a odst. l věta první o. s. ř.), dovolání podle § 243b odst. 5, § 218 písm. c/ o. s. ř. odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto, jak uvedeno ve výroku, proto, že povinnému, jenž by jinak měl právo na jejich náhradu podle § 243b odst. 4, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 2 věty první per analogiam o. s. ř., takové náklady nevznikly; za náklady potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva (§ 142 odst. 1 věta první o. s. ř.) totiž nelze považovat náklady spojené s vyjádřením k dovolání, jelikož to k výsledku dovolacího řízení – dovolání nebylo, jak navrhl povinný, zamítnuto, nýbrž odmítnuto – nevedlo.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. června 2013

JUDr. Vladimír Mikušek

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru