Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

20 Cdo 3601/2017Usnesení NS ze dne 29.08.2017

HeslaExekuce
Výživné
Přípustnost dovolání
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2017:20.CDO.3601.2017.1
Dotčené předpisy

§ 30 předpisu č. 292/2013 Sb.


přidejte vlastní popisek

20 Cdo 3601/2017

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Vladimíra Kůrky v exekuční věci oprávněné nezletilé M. S., zastoupené Městskou částí Praha 4, se sídlem v Praze 4, Antala Staška č. 2059/80b, identifikační číslo osoby 00063584, proti povinnému JUDr. V. S., za účasti matky oprávněné E. M., zastoupené Mgr. Klárou Zemanovou, advokátkou se sídlem v Praze 8, Prosecká č. 527/24, pro 57 000 Kč, o návrhu povinného na zastavení exekuce, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10, pod sp. zn. 49 EXE 3093/2013, o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. listopadu 2016, č. j. 15 Co 410/2016-89, takto:

Dovolání povinného se odmítá.

Stručné odůvodnění(§ 243f odst. 3 o. s. ř.):

Městský soud v Praze usnesením ze dne 22. listopadu 2016, č. j. 15 Co 410/2016-89, potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 17. února 2016, č. j. 49 EXE 3093/2013-72, jímž byl zamítnut návrh povinného na zastavení exekuce.

Jelikož napadené rozhodnutí bylo vydáno dne 22. listopadu 2016, Nejvyšší soud jako soud dovolací dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ve znění účinném od 1. ledna 2014 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) ve spojení se zákonem č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“).

Podle ustanovení § 237 o. s. ř., není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle ustanovení § 30 odst. 1 z. ř. s. není dovolání přípustné proti rozhodnutí podle hlavy páté části druhé tohoto zákona, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovské odpovědnosti, pozastavení nebo omezení jejího výkonu, o určení nebo popření rodičovství nebo o nezrušitelné osvojení.

Dovolací soud dospěl k názoru, že dovolání v této věci není přípustné, neboť jde o řízení o výživném (o výkon rozhodnutí ve věcech výživného), tedy řízení ve věci rodinně právní upravené v hlavě páté části druhé ve smyslu ustanovení § 30 z. ř. s., a nejde o žádnou z taxativně vyjmenovaných výjimek. Není přitom rozhodné, že předmětné usnesení bylo vydáno podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. prosince 2013 a nikoliv podle zákona o zvláštních řízeních soudních. Ustanovení § 30 z. ř. s. je totiž třeba vykládat tak, že vylučuje dovolání ve všech věcech jmenovaných v hlavě páté části druhé zákona o zvláštních řízeních soudních nehledě na to, podle jakého procesního předpisu bylo napadené rozhodnutí vydáno. K takovému výkladu dospěl dovolací soud zejména s ohledem na fakt, že ustanovení § 30 z. ř. s. a ustanovení § 238 odst. 1 písm. a) o. s. ř. ve znění účinném od 1. ledna 2014 společně nahrazují původní ustanovení § 238 odst. 1 písm. a) o. s. ř. ve znění do 31. prosince 2013, kdy záměrem zákonodárce nebylo přípustnost dovolání v rodinně právních věcech ani zúžit, ani rozšířit, ale pouze v nové úpravě zohlednit změnu hmotně právní (zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník) i procesně právní (zákon o zvláštních řízeních soudních) úpravy rodinně právních institutů (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. listopadu 2014, sp. zn. 30 Cdo 4542/2014).

V projednávané věci tak nebyly shledány předpoklady přípustnosti dovolání. Nejvyšší soud proto toto dovolání, aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), jako nepřípustné odmítl (§ 243c odst. 1 věta první a odst. 2 o. s. ř.).

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. 8. 2017

JUDr. Zbyněk Poledna

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru