Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

20 Cdo 3575/2019Usnesení NS ze dne 24.10.2019

HeslaExekuce
Přípustnost dovolání
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2019:20.CDO.3575.2019.1
Dotčené předpisy

§ 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. ve znění od 30.09.2017


přidejte vlastní popisek

20 Cdo 3575/2019-222

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Aleše Zezuly a JUDr. Zbyňka Poledny v exekuční věci oprávněné Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky, se sídlem v Praze 3, Orlická 2020/4, identifikační číslo osoby 41197518, proti povinnému J. Ch., narozenému XY, bytem XY, zastoupenému JUDr. Danem Zwiebem, advokátem se sídlem v Praze 8, Březinova 524/31, pro 13 798 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 15 EXE 1492/2011, o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. května 2019, č. j. 25 Co 103/2019-174, takto:

Dovolání se odmítá.

Stručné odůvodnění(§ 243f odst. 3 o. s. ř.) :

Dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze (dále „odvolací soud“) ze dne 2. 5. 2019, č. j. 25 Co 103/2019-174, jenž potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 (dále „soud prvního stupně“) ze dne 6. 2. 2019, č. j. 15 EXE 1492/2011-130, o částečném zastavení exekuce, není přípustné podle ustanovení § 238 odst. 1 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), dále „o. s. ř.“, neboť dovoláním bylo napadeno usnesení vydané v řízení, jehož předmětem bylo v době vydání rozhodnutí obsahujícího napadený výrok peněžité plnění (tj. exekucí vymáhaná pohledávka) nepřevyšující 50 000 Kč [viz shora uvedená výše vymáhané částky, k jejímuž příslušenství se pro účely posouzení přípustnosti dovolání nepřihlíží – viz znění § 238 odst. 1 písm. c) část věty za středníkem o. s. ř., dále srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. října 2013, sp. zn. 20 Cdo 1977/2013, proti němuž podaná ústavní stížnost byla usnesením Ústavního soudu ze dne 27. února 2014, sp. zn. III. ÚS 346/14, odmítnuta, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. října 2015, sp. zn. 26 Cdo 4236/2015].

Nejvyšší soud proto dovolání povinného podle § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.

Přípustnost dovolání nezaloží ani nesprávné poučení odvolacího soudu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. ledna 2003, sp. zn. 29 Odo 937/2002, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. června 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněné pod číslem 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 24. 10. 2019

JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru