Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

20 Cdo 2780/2007Usnesení NS ze dne 28.05.2008

KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2008:20.CDO.2780.2007.1
Dotčené předpisy

§ 243a odst. 1 předpisu č. 99/1963 Sb.

§ 243b odst. 5 předpisu č. 99/1963 Sb.

§ 218 odst. 5 písm. c) předpisu č. 99/1963 Sb.


přidejte vlastní popisek

20 Cdo 2780/2007

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Miroslavy Jirmanové v exekuční věci oprávněné P. C. C., a.s., proti povinné P. P., zastoupené advokátem pro částku 40.736,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Sokolově pod sp. zn. 17 Nc 5463/2005, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Plzni z 30. 8. 2006, č.j. 10 Co 457/2006-24, takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Shora označeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení z 2. 3. 2006, č. j. 17 Nc 5463/2005-8, kterým okresní soud nařídil exekuci, jejímž provedením pověřil navrženého soudního exekutora. Odvolací soud uzavřel, že k exekuci navržený směnečný platební rozkaz, jímž povinná byla zavázána k zaplacení vymáhané pohledávky společně a nerozdílně s tehdejším manželem, je pravomocný a vykonatelný; námitku povinné, že se s bývalým manželem dohodli, že „půjčku od P. (tak zněla tehdejší firma oprávněné) bude po rozvodu manželství splácet A. P.“, odvolací soud kvalifikoval pro nařízení exekuce jako nerozhodnou (§ 44 odst. 10 exekučního řádu).

V dovolání, jehož přípustnost dovozuje – pouze – z ustanovení § 238a odst. 1 písm. c/ o.s.ř. a z (ovšem neúplného a tedy nesprávného) poučení odvolacím soudem, a aniž se zabývá otázkou zásadního právního významu napadeného rozhodnutí, povinná namítá, že řízení je postiženo vadou, která má za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Naplnění dovolacího důvodu podle § 241a odst. 2 písm. a) o.s.ř., spatřuje v tom, že „směnečný rozkaz neobdržela a nebyly splněny ani podmínky fikce doručení“, neboť v době doručování již nebydlela s bývalým manželem, ale na ubytovně. Směnečný platební rozkaz tak vůči ní nemohl nabýt právní moci a tím ani vykonatelnosti. Bez jakéhokoli odůvodnění, kdo z účastníků a – proč – by neměl mít způsobilost být účastníkem řízení pak v závěru dovolání povinná namítá, že řízení před soudy obou stupňů trpí vadou podle ustanovení § 229 odst. 1 písm. b) o.s.ř.

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení § 236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Ve smyslu ustanovení § 237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř. – jež podle § 238a odst. 2 o.s.ř. platí obdobně a podle něhož je přípustnost dovolání nutno v předmětné věci posuzovat vedle ustanovení § 238a odst. 1 písm. c/ o.s.ř. – je dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu, jemuž nepředcházelo kasační rozhodnutí, přípustné jen, dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam; ten je dán zejména tehdy, řeší-li rozhodnutí odvolacího soudu právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy či dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li ji v rozporu s hmotným právem (§ 237 odst. 3 o.s.ř.).

Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu shora citovaných ustanovení spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí ve věci samé po právní stránce, vyplývá, že také dovolací přezkum se otevírá pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu. Způsobilým dovolacím důvodem je tudíž jen důvod podle § 241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř., jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Dovolatelka, aniž ovšem uvedla, v čem má spočívat zásadní právní význam napadeného rozhodnutí, zpochybnila závěr, že k výkonu navržený exekuční titul je vykonatelný. Tento závěr je sice závěrem právním, jehož přezkum je v dovolacím řízení možný v intencích dovolacího důvodu podle § 241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř., aby však mohl soud k takovému závěru dospět, musí učinit potřebná skutková zjištění. V projednávané věci šlo především o zjištění, zda k exekuci navržený platební rozkaz byl povinné řádně doručen. Nesprávnost, případně neúplnost těchto skutkových zjištění pak lze namítat prostřednictvím dovolacích důvodů podle § 241a odst. 3, resp. § 241a odst. 2 písm. a/ o.s.ř. Za výslovného použití druhého z uvedených důvodů dovolatelka uvádí, že se v předmětné době v místě doručování nezdržovala.

I když dovolatelka zpochybnila právní závěr odvolacího soudu o vykonatelnosti exekučního titulu, učinila tak způsobem neregulérním; závěr o jeho vykonatelnosti totiž založila na vlastních skutkových tvrzeních (jež ovšem navíc nemají oporu ve spise nalézacího soudu, konkrétně v jí vlastnoručně podepsané doručence, z níž plyne, že vykonávaný titul osobně převzala 8. 12. 2003). Vady řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (a povinná nedostatky v šetření okolností rozhodných pro posouzení, zda jí titul byl doručen, výslovně jako vadu řízení sama kvalifikuje) však způsobilým důvodem dovolání přípustného jen podle § 237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř. (§ 238a odst. 2 o.s.ř.) být nemohou.

Kromě toho je zde ovšem důvod pro odmítnutí dovolání zásadní; povinná totiž tvrzení o této skutečnosti (že jí titul nebyl doručen) přednesla teprve v dovolání, tedy jako skutkové novum. Uplatnění nových skutečností teprve v dovolání je však výslovně zapovězeno ustanovením § 241a odst. 4 o.s.ř. Podmínkou úspěšnosti dovolání odůvodněného podle § 241a odst. 2 písm. b) o.s.ř. je totiž to, aby na nesprávném právním posouzení napadené rozhodnutí spočívalo; krajský soud však své rozhodnutí založil na právním posouzení otázky jiné, vyplývající z jediné odvolací námitky povinné, že vymáhanou pohledávku měl na základě jejich dohody uhradit její bývalý manžel. Při hodnocení formální vykonatelnosti směnečného platebního rozkazu soud – bez dalšího, protože povinná námitku nedoručení titulu v odvolání nevznesla – vycházel z (nezpochybněné) doložky právní moci, jíž byl titul opatřen.

Poněvadž dovolání není přípustné podle žádného v úvahu přicházejícího ustanovení, Nejvyšší soud je bez jednání (§ 243a odst. 1 věta první o.s.ř.), aniž se mohl zabývat – ostatně zcela zjevně neopodstatněnou – námitkou existence vady řízení podle § 229 odst. 1 písm. b/ o.s.ř. (§ 242 odst. 3 o.s.ř.), jako nepřípustné odmítl (§ 243b odst. 5, věty první, a § 218 písm. c/ o.s.ř.).

O případných nákladech exekuce bude rozhodnuto podle ustanovení hlavy VI. exekučního řádu.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. května 2008

JUDr. Vladimír Mikušek,v. r.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru