Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

20 Cdo 2685/2003Usnesení NS ze dne 25.11.2004

KategorieD
EcliECLI:CZ:NS:2004:20.CDO.2685.2003.1
Dotčené předpisy

§ 274 písm. e) předpisu č. 99/1963 Sb.


přidejte vlastní popisek

20 Cdo 2685/2003

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Vladimíra Kůrky a JUDr. Františka Ištvánka ve věci výkonu rozhodnutí F. M., správce konkursní podstaty oprávněné R. z., spořitelního a úvěrového družstva, proti povinnému V. M., za účasti manželky J. M., zastoupeným advokátem, pro 70.559.478,50 Kč s příslušenstvím, prodejem nemovitostí, vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. E 1675/2000, o dovolání povinného a MUDr. Jolany Markové proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 26. 2. 2003, č.j. 29 Co 65/2003-65, takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 26. 2. 2003, č.j. 29 Co 65/2003-65, a usnesení Okresního soudu v Kladně ze dne 22. 6. 2001, č.j. E 1675/2000-27, ve znění usnesení téhož soudu ze dne 15. 5. 2002, č.j. E 1675/2000-54, se zrušují a věc se okresnímu soudu vrací k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze dne 22. 6. 2001, č.j. E 1675/2000-27 (ve znění opravného usnesení ze dne 15. 5. 2002, č.j. E 1675/2000-54), kterým Okresní soud v Kladně nařídil podle notářského zápisu ze dne 7. 4. 1999, NZ 152/99, k uspokojení pohledávky 70.559.478,50 Kč a nákladů řízení ve výši 43.700,- Kč výkon rozhodnutí prodejem označených nemovitostí ve společném jmění povinného a jeho manželky. Odvolací soud uzavřel, že notářský zápis je vykonatelný, neboť obsahuje náležitosti stanovené v § 274 písm. e/ občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2000 (tedy mimo jiné i předmět plnění), a že úpadkyně je věcně legitimována (od smlouvy o postoupení pohledávky odstoupila).

Rozhodnutí odvolacího soudu napadli povinný a J. M. dovoláním, jímž namítají, že spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§ 241a odst. 2 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „o.s.ř.“) a že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§ 241a odst. 2 písm. a/ o.s.ř.). První z uvedených důvodů spatřují v tom, že notářský zápis „nesplňuje podmínky přímé vykonatelnosti,“ protože výše poskytnutého úvěru je určena jen maximální částkou, a že úpadkyně, která pohledávku postoupila třetí osobě (a od smlouvy neodstoupila), není aktivně legitimována. Nařízení výkonu je, argumentují dovolatelé, i v rozporu s dobrými mravy. Řízení o výkon rozhodnutí mělo být zastaveno, neboť na majetek oprávněné byl prohlášen konkurs (tím je řízení podle dovolatelů zatíženo vadou ve smyslu § 241a odst. 2 písm. a/ o.s.ř.).

Protože odvolací soud otázku (materiální) vykonatelnosti exekučního titulu vyřešil v rozporu s konstantní soudní praxí a jelikož dovolatelé toto řešení způsobilým dovolacím důvodem zpochybnili, je dovolání ve smyslu § 238a odst. 1 písm. c/, odst. 2, § 237 odst. 1 písm. c/, odst. 3 o.s.ř. přípustné (a současně důvodné).

Právní posouzení je nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu – sice správně určenou – nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

Podle ustanovení § 251 o.s.ř. nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

Podle části dvanácté, hlavy I, bodu 29. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, jsou i nadále notářské zápisy sepsané ve smyslu dosavadního § 274 písm. e/ do dne nabytí účinnosti tohoto zákona titulem pro výkon rozhodnutí, mají-li náležitosti stanovené dosavadními právními předpisy.

Podle ustanovení § 274 písm. e/ občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2000 byly exekučními tituly notářské zápisy, které obsahovaly závazek a v nichž byly vyznačeny osoba oprávněná a povinná, právní důvod, předmět a doba plnění, jestliže osoba povinná k vykonatelnosti v notářském zápise svolila. Citované ustanovení reflektuje obsahovou stránku notářského zápisu jako titulu pro výkon rozhodnutí tím, že vymezuje předpoklady jeho materiální vykonatelnosti.

V projednávaném případě je podkladovým titulem notářský zápis ze dne 7. 4. 1999, NZ 152/99, sepsaný JUDr. M. M., notářem v T.; jeho účastníky byla oprávněná (věřitelka) a povinný (dlužník). Obsahem zápisu byl hmotněprávní úkon účastníků, a to smlouva o kontokorentním úvěru, podle níž se oprávněná (za sjednané úrokové sazby) zavázala poskytnout povinnému úvěr „do celoroční maximální výše 60.000.000,- Kč,“ a současně také svolení povinného k vykonatelnosti „co do povinnosti zaplatit věřiteli pohledávku z kontokorentního úvěru dle této smlouvy ve výši jistiny a příslušenství ve lhůtě stanovené v této smlouvě.“

K obsahovým náležitostem notářského zápisu podle § 274 písm. e/ občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2000 nepatří – jak správně zdůraznil odvolací soud – hmotněprávní úkon, z něhož závazek vznikl. Je proto třeba v exekučních věcech rozlišovat mezi notářským zápisem o právním úkonu (jehož formální náležitosti stanovil zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti /notářský řád/, ve znění zákona č. 82/1998 Sb.) a notářským zápisem se svolením k vykonatelnosti, který – při splnění týchž formálních náležitostí – „obsahoval“ závazek, jestliže směřoval k vymožení povinnosti vyplývající ze závazkového právního vztahu vzniklého na základě smlouvy nebo jiné právní skutečnosti; pouze tento notářský zápis byl (vyhovoval-li co do obsahu ustanovení § 274 písm. e/ občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2000) exekučním titulem (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 4. 1999, sp. zn. 21 Cdo 2020/98, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 1/2000 pod č. 4).

Sepsal-li notář zápis současně jak o právním úkonu, tak o svolení povinné osoby k vykonatelnosti závazku z něho plynoucího, jde o exekuční titul samozřejmě tehdy, pokud (bez zřetele na tu jeho část, která se vztahuje k právnímu úkonu) obsahuje náležitosti stanovené v § 274 písm. e/ občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2000. Judikatura dospěla k závěru, že – jsou-li oba zápisy obsaženy v téže listině, popř. představují-li formálně zápis jediný – je notářský zápis titulem pro soudní výkon rozhodnutí ve smyslu shora uvedeného ustanovení i tehdy, jestliže v projevu vůle, jímž dlužník k vykonatelnosti svoluje, jsou závazek, oprávněná a povinná osoba, právní důvod, předmět a doba plnění označeny jen odkazem na vlastní právní úkon (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 3. 2004, sp. zn. 20 Cdo 12/2003, uveřejněné v časopise Soudní judikatura 4/2004 pod č. 82). Předpokladem vykonatelnosti takového notářského zápisu však je, aby samotný právní úkon obsahoval náležitosti požadované ustanovením § 274 písm. e/ občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2000 a aby se svolení k vykonatelnosti vztahovalo právě k povinnostem z tohoto právního úkonu vyplývajícím. Jinak vyjádřeno, nepřesné či neurčité vymezení předmětu (obsahu a rozsahu) plnění a doby plnění v právním úkonu se v důsledku zmíněného odkazu přenáší do části vztahující se ke svolení k vykonatelnosti a způsobuje, že notářský zápis z materiálního hlediska postrádá vlastnosti přímé vykonatelnosti (oprávněná osoba tak přichází o výhodu vymoci splnění povinnosti bez předcházejícího nalézacího soudního řízení).

Se závěrem odvolacího soudu, podle něhož předmětný notářský zápis splňuje podmínku materiální (obsahové) vykonatelnosti, a to stanovení předmětu plnění, se dovolací soud ztotožnit nemůže.

Předmět plnění byl v notářském zápise o hmotněprávním úkonu vymezen toliko (obsahově) tak, že jde o plnění peněžité; co do rozsahu však byla určena jen horní mez plnění daná maximální výší, v níž se oprávněná zavázala poskytnout povinnému úvěr. Jestliže povinný svolil k vykonatelnosti odkazem na smlouvu, v níž výše pohledávky (jistiny a tím i příslušenství z ní se odvíjející) byla vymezena peněžitou částkou do 60.000.000,- Kč, tedy neurčitě, není notářský zápis způsobilým exekučním titulem.

Ostatní otázky, jejichž řešení odvolacím soudem dovolatelé napadli (včetně vytýkané vady týkající se vztahu exekučního a konkursního řízení), dovolací soud přezkumu nepodrobil; zásadní právní význam ve smyslu § 237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř. nemají, nehledě na to, že ve světle shora přijatého závěru (o nevykonatelnosti titulu) se staly pro rozhodnutí o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí nepodstatnými.

Protože právní závěr o (materiální) vykonatelnosti titulu, na němž odvolací soud vybudoval své rozhodnutí, není správný, Nejvyšší soud (bez jednání, § 243a odst. 1, věta první, o.s.ř.) je zrušil; jelikož důvody, pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, platí i na rozhodnutí soudu prvního stupně, zrušil Nejvyšší soud i toto rozhodnutí a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (§ 243b odst. 2, část věty za středníkem, odst. 3, věta druhá, o.s.ř.).

Soudy obou stupňů jsou vázány právním názorem dovolacího soudu (§ 243d odst. 1, věta první, § 226 odst. 1 o.s.ř.).

O náhradě nákladů řízení včetně nákladů dovolacího řízení rozhodne soud v novém rozhodnutí o věci (§ 243d odst. 1, věta druhá, o.s.ř.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. listopadu 2004

JUDr. Pavel Krbek, v.r.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru