Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

20 Cdo 2636/2013Usnesení NS ze dne 23.10.2013

HeslaExekuce
Přípustnost dovolání
KategorieD
EcliECLI:CZ:NS:2013:20.CDO.2636.2013.1
Dotčené předpisy

§ 243c odst. 1 o. s. ř. ve znění od 01.01.2013


přidejte vlastní popisek

20 Cdo 2636/2013

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D. a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněného Credit Broker s. r. o. se sídlem v Klimkovicích, Husova 291, identifikační číslo osoby 26792079, zastoupeného Mgr. Ladislavem Popkem, advokátem se sídlem v Ostravě – Moravská Ostrava, Sokolská tř. 22, proti povinnému R. S., zastoupenému JUDr. Pavlem Kolínským, advokátem se sídlem v České Lípě, Arbesova 409/6, za účasti vydražitele Ing. M. B., zastoupeného JUDr. Alexandrem Šoljakem, advokátem se sídlem v Liberci II, U Soudu 363/10, pro 30 000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. 19 Nc 4752/2005, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 14. 2. 2013, č. j. 36 Co 552/2006-206, takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Soudní exekutorka usnesením ze dne 29. 5. 2006, č. j. 4 EX 0793/05-18, udělila příklep k nemovitostem ve výroku uvedeným Ing. M. B.

Krajský soud napadeným rozhodnutím usnesení soudního exekutora potvrdil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Krajský soud ve věci rozhodoval potřetí, když jeho dvě předchozí rozhodnutí byla usneseními Nejvyššího soudu zrušena. Poprvé odvolací soud usnesením ze dne 2. 4. 2007, č. j. 36 Co 552/2006-37, změnil usnesení soudní exekutorky tak, že se příklep neuděluje, přičemž mimo jiné dospěl k závěru, že dražební vyhláška nebyla řádně doručena povinnému. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 27. 10. 2009, č. j. 20 Cdo 3709/2007-55, uzavřel, že rozhodnutí odvolacího soudu je nepřezkoumatelné, neboť v odůvodnění svého rozhodnutí neuvedl, na základě jakých skutečností k uvedenému závěru dospěl. Rovněž dalším usnesením ze dne 5. 3. 2010, č. j. 36 Co 552/2006-151, odvolací soud usnesení soudní exekutorky o udělení příklepu změnil tak, že se příklep neuděluje. Dospěl k závěru, že dražební vyhláška byla povinnému řádně doručena, ale že při provádění dražby došlo k porušení zákona, neboť soudní exekutorka „zajistila zveřejnění dražební vyhlášky“ pouze na úřední desce Městského úřadu v České Lípě a katastrálního úřadu, nikoliv alespoň v regionálním tisku, aby se dražby mohl zúčastnit co nejširší okruh dražitelů. V daném případě se však dražby zúčastnil pouze znalec, který ve věci vyhotovil znalecký posudek o ceně dražených nemovitostí. Nejvyšší soud usnesením ze dne 21. 6. 2012, č. j. 20 Cdo 4284/2010-188 (ve znění opravného usnesení ze dne 13. 11. 2012, č. j. 20 Cdo 4284/2010-199), opět usnesení odvolacího soudu zrušil s tím, že odvolací soud zatížil řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§ 214a odst. 2 písm. a/ o. s. ř. ve znění účinném do 31. 12. 2012), jestliže při svém rozhodování zohlednil skutečnosti či důkazy, jichž se v průběhu odvolacího řízení žádný z účastníků nedovolal. V napadeném rozhodnutí odvolací soud konstatoval, že v důsledku závazného právního názoru Nejvyššího soudu mu nezbylo než usnesení soudní exekutorky o udělení příklepu potvrdit.

Povinný v dovolání, jehož přípustnost opírá o § 237 odst. 1 písm. b) o. s. ř. a rovněž o § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. (podle jeho názoru měla být vyřešená právní otázka posouzena odvolacím soudem jinak), namítá, „že vykonávací řízení, jež předcházelo rozhodnutí o udělení příklepu, je postiženo vadami, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci“. Uvedl, že soudní exekutorka nevyrozuměla o prodeji spoluvlastnického podílu ostatní spoluvlastníky, takže se dražby nemohli zúčastnit, čímž byl omezen počet případných dražitelů. Tím byla porušena jedna ze základních zásad exekučního řízení, a to zásada hospodárnosti řízení. V rozporu s touto zásadou je i další postup soudní exekutorky, která o konání dražby neinformovala tzv. širší veřejnost. Pochybnosti rovněž vzbuzuje skutečnost, že nemovitosti vydražil znalec, který je předtím ocenil (dražby se zúčastnil sám). Postupem soudní exekutorky byla rovněž porušena zásada ochrany povinného. Navrhl proto, aby dovolací soud usnesení soudu odvolacího zrušil a věc tomuto soudu vrátil k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. ledna 2013 (srovnej čl. II bod 7. zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony - dále jen „o. s. ř.“), neboť odvolací soud ve věci rozhodl dne 14. 2. 2013.

Podle § 241a odst. 1 o. s. ř. dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Podle § 241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Podle § 241a odst. 3 o. s. ř. důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.

Podle § 241b odst. 3 o. s. ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v § 241, běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§ 30), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto.

Podle § 243c odst. 1 o. s. ř. dovolání podané proti rozhodnutí odvolacího soudu, které není přípustné nebo které trpí vadami, jež nebyly ve lhůtě (§ 241b odst. 3) odstraněny a pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, dovolací soud odmítne. Usnesení o tom dovolací soud vydá do 6 měsíců ode dne, kdy mu věc byla předložena (§ 241b).

Z obsahu dovolání je zřejmé, že povinný dovozuje přípustnost dovolání z citovaných ustanovení o. s. ř. ve znění účinném do 31. 12. 2012. Proto také nevymezuje zákonem stanovený dovolací důvod, stejně tak nevymezuje, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a o. s. ř.).

Protože dovolání trpí vadami, pro které nelze v dovolacím řízení pokračovat, Nejvyšší soud postupoval podle § 243c odst. 1 o. s. ř. a dovolání odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 zákona č. 120/2001 Sb.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 23. října 2013

JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru