Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

20 Cdo 2534/2020Usnesení NS ze dne 24.11.2020

HeslaExekuce
Notářský zápis
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2020:20.CDO.2534.2020.1
Dotčené předpisy

§ 43a odst. 6 předpisu č. 120/2001 Sb.


přidejte vlastní popisek

20 Cdo 2534/2020-204

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Aleše Zezuly a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Miroslavy Jirmanové Ph.D., v exekuční věci oprávněné INTERPAX Central Europe, s. r. o., se sídlem v Praze 10, Srbínská 1373/18, identifikační číslo osoby 29008191, zastoupené JUDr. Janem Szewczykem, advokátem se sídlem v Praze 1, Kaprova 15/11, proti povinné S. Š., narozené XY, bytem XY, pro 9 683 531,67 Kč s příslušenstvím, vedené u soudního exekutora Mgr. Jana Valenty, Exekutorský úřad Olomouc, pod sp. zn. 196 EX 3043/19, o dovolání oprávněné proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. května 2020, č. j. 68 Co 415/2019-35, takto:

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. května 2020, č. j. 68 Co 415/2019-35, a usnesení soudního exekutora Mgr. Jana Valenty, Exekutorský úřad Olomouc, ze dne 14. listopadu 2019, č. j. 196 EX 3043/19-29, se zrušují a věc se vrací soudnímu exekutorovi k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

1/ Ve shora označené věci soudní exekutor Mgr. Jan Valenta, Exekutorský úřad Olomouc (dále „soudní exekutor“), usnesením ze dne 14. 11. 2019, č. j. 196 EX 3043/19-29, zamítl návrh oprávněného na nařízení exekuce (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů exekuce resp. exekučního řízení (výroky II. A III.). Uzavřel, že notářský zápis sepsaný dne 26. 1. 2017 Petrem Oulíkem, notářem v Mělníku, sp. zn. N 46/2017, NZ 53/2017 (dále jen „notářský zápis“ nebo „exekuční titul“), není vykonatelným exekučním titulem především z důvodu nesrozumitelnosti ujednání o přistoupení k dluhu (s odkazem na znění čl. A bodu 1 notářského zápisu).

2/ Městský soud v Praze (dále „odvolací soud“) k odvolání oprávněné společnosti usnesením ze dne 15. 5. 2020, č. j. 68 Co 415/2019-35, usnesení soudního exekutora potvrdil a zároveň rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

3/ Odvolací soud upřesnil, že nevykonatelnost exekučního titulu zakládá uvedení maximální hranice poskytovaného úvěru, není-li samotná výše poskytnutého úvěru v části A notářského zápisu specifikována. Notářský zápis obsahuje dvě samostatná právní jednání, a to hmotněprávní dohodu o přistoupení k dluhu v části A a dohodu se svolením k vykonatelnosti všech tří dlužníků zavazujících se k solidárnímu splnění povinnosti v části B. Exekuční návrh směřuje pouze proti právní nástupkyni prvního povinného jakožto původního samostatně zavázaného dlužníka a v tomto směru byla koncipována i odvolací argumentace oprávněné. Hlediskem vykonatelnosti však nelze u původního dlužníka a jeho právní nástupkyně (povinné) vycházet z toho, že skutečností zakládající vymáhanou pohledávku je toliko úvěrová smlouva, neboť po této smlouvě následoval úkon, který založil solidaritu dlužníků; původní dlužník se sám v notářském zápisu k plnění podle úvěrové smlouvy nezavázal a svolení k vykonatelnosti svého samostatného závazku z úvěrové smlouvy nedal. Není-li notářský zápis „při solidaritě dlužníků materiálně vykonatelný pro povinné 2 a 3, nemůže být vykonatelný ani pro povinného 1“. Odvolací soud se za této situace nezabýval „další argumentací“ týkající se nevykonatelností exekučního titulu z důvodu jeho nesrozumitelnosti či „nedoložení poskytnutí úvěru 1. povinnému“.

4/ Proti usnesení odvolacího soudu oprávněná podala dovolání, jehož přípustnost spatřovala v tom, že rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení právních otázek, „které v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyly vyřešeny a zároveň se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu“. Dosud nevyřešené otázky dovolatelka předestřela takto:

a/ zda notářský zápis se svolením k vykonatelnosti jakožto jediný zápis o právním jednání je exekučním titulem „i v případě, že je v projevu vůle, jímž dlužník k vykonatelnosti svoluje, přímo označena osoba oprávněná, osoby povinné, předmět plnění a doba plnění, přičemž právní důvod (skutečnosti, na nichž se pohledávka zakládá) je označen odkazem na právní jednání, v němž je právní důvod specifikován“;

b) zda je uvedený notářský zápis „vymezen dostatečně určitě, je-li stanoven úvěrovým limitem v zápisu o právním jednání, ale přesnou částkou v zápisu se svolením k vykonatelnosti“.

5/ Odchýlení se od ustálené rozhodovací praxe dovolatelka v postupu soudního exekutora, který „nad rámec svých pravomocí“ ve fázi nařízení exekuce „hodnotil i hmotněprávní a věcnou správnost právního jednání“. Odvolací soud následně tento postup soudního exekutora „bez dalšího přijal“. Tím nerespektoval usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. května 2009, sp. zn. 20 Cdo 3326/2007, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. října 2001, sp. zn. 21 Cdo 1012/2000, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. dubna 2006, sp. zn. 20 Cdo 2214/2005.

6/ Ve zbývajícím obsahu dovolání oprávněná rekapitulovala argumentační důvody usnesení odvolacího soudu, zdůraznila, že exekuční titul – notářský zápis „netrpí v oblasti vykonatelnosti jakýmikoli vadami“, a navrhla, aby Nejvyšší soud usnesení odvolacího soudu a rovněž usnesení soudního exekutora změnil, případně obě rozhodnutí zrušil a věc vrátil soudnímu exekutorovi k dalšímu řízení.

7/ Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (viz § 10a o. s. ř.) o dovolání oprávněné rozhodl podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), dále opět „o. s. ř.“, a po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno k tomu legitimovanou účastnicí exekučního řízení (viz § 36 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „ex. řád“) ve lhůtě uvedené v ustanovení § 240 odst. 1 o. s. ř., dospěl k závěru, že v otázce vykonatelnosti notářského zápisu je dovolání přípustné (§ 237 o. s. ř.), protože se odvolací soud (a současně i soud prvního stupně) odchýlil od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu; dovolání je rovněž opodstatněné.

8/ Nejvyšší soud již v rámci své ustálené rozhodovací praxi vysvětlil, že exekuční soud je povinen při pověření exekutora a nařízení exekuce zkoumat, zda notářský zápis se svolením k vykonatelnosti splňuje právním předpisem stanovené formální náležitosti, zda obsahuje dohodu osoby oprávněné ze závazkového právního vztahu s osobou ze závazkového právního vztahu povinnou, v níž jsou přesně individualizovány oprávněná a povinná osoba a vyznačeny právní důvod plnění, předmět plnění (přesný obsah a rozsah plnění) a doba plnění (přesně a určitě určena doba, do které se povinná osoba zavazuje předmět plnění poskytnout oprávněné osobě), a zda osoba povinná v něm svolila k vykonatelnosti (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 4. 1999, sp. zn. 21 Cdo 2020/98, uveřejněné pod číslem 4/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 3. 2016, sp. zn. 20 Cdo 4357/2015).

9/ Právním důvodem plnění se rozumí rozhodné skutečnosti, na nichž se plnění zakládá; tyto skutečnosti nemusí být v dohodě vylíčeny do všech podrobností, ale postačuje takové vyznačení právního důvodu plnění, z něhož je zřejmé, na čem se plnění zakládá (tj. proč má povinná osoba poskytnout oprávněné osobě stanovené plnění) – k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. dubna 1999, sp. zn. 21 Cdo 2020/98, uveřejněné pod číslem 4/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. dubna 2001, sp. zn. 21 Cdo 2707/2000, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. června 2011, sp. zn. 20 Cdo 5068/2009.

10/ Dovolací soud v této souvislosti opakovaně a dlouhodobě vychází ze závěru, že při posouzení, zda určitý notářský zápis je titulem způsobilým k exekuci, je nutno rozlišovat mezi zápisem o hmotněprávním úkonu (zde o úvěrové smlouvě) a samotným zápisem se svolením k vykonatelnosti. I když totiž mohou být oba zápisy obsaženy ve stejné listině, titulem pro výkon rozhodnutí (exekuci) je pouze notářský zápis se svolením k vykonatelnosti, jenž ovšem musí mít předepsané formální a obsahové náležitosti. Při hodnocení obsahu notářského zápisu hlediskem esenciálních náležitosti je vždy nutno vycházet ze struktury a logiky celého zápisu i jeho jednotlivých částí, rovněž z judikaturní ustáleného závěru, že určité (právně významné) náležitosti mohou být obsaženy i v jiných částech (bodech, kapitolách) notářského zápisu, ne něž zápis se svolením k vykonatelnosti odkazuje, tudíž je tak možné k těmto částem při interpretaci obsahu notářského zápisu přihlédnout (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. března 2004, sp. zn. 20 Cdo 12/2003, uveřejněné pod číslem 40/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

11/ Nejvyšší soud již v obdobné věci účastníků řízení (viz níže) uzavřel, že se zřetelem k obsahu podkladového notářského zápisu, zahrnujícího část „A. Přistoupení k dluhu“ a část „B. Dohoda se svolením k vykonatelnosti podle § 71b notářského řádu“ byl určitým a pro účely nařízení exekuce dostačujícím způsobem vymezen předmět plnění vztahující se k dohodě se svolením k vykonatelnosti (část B odstavec 4 notářského zápisu, podle něhož jsou povinní povinni zaplatit společně a nerozdílně oprávněné jistinu ve výši 9 700 000 Kč spolu s úroky z jistiny ve výši 8% p. a. za období od 26. 1. 2017 do 28. 2. 2037 v blíže specifikovaných splátkách). S ohledem na tuto postačující specifikaci je proto nepodstatné, že v části A notářského zápisu je dluh, k němuž přistupují povinní 2 a 3 (tj. nikoli povinná v posuzované exekuci), označen jako „peněžní úvěr do výše 9 700 000 Kč“. Odkazem dohody v části B notářského zápisu na jeho část A je splněna zákonná náležitost týkající se skutečnosti, na níž se pohledávka zakládá (srov. část B odstavec 3 notářského zápisu); takovou skutečností je určitým způsobem vymezená Smlouva o spotřebitelském úvěru na bydlení č. 1437100025 ze dne 26. 1. 2017. Jakékoli jiné nepřesnosti, neurčitosti či písařské chyby obsažené v části A jsou již bez významu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. září 2020, sp. zn. 20 Cdo 1096/2020, zabývající se návrhem oprávněné na nařízení exekuce zřízením exekutorského zástavního práva na nemovitých věcech povinné podle téhož exekučního titulu - notářského zápisu).

12/ Ve fázi nařízení exekuce soudy nezkoumají věcnou správnost notářského zápisu ani platnost či neplatnost vlastního hmotněprávního jednání (zde smlouvy o spotřebitelském úvěru), neboť takové případný přezkum náleží do fáze zastavení exekuce (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. května 2018, sp. zn. 20 Cdo 1149/2018). Posuzovaný notářský zápis proto je pro účely nařízení exekuce materiálně a formálně vykonatelným titulem.

13/ Z vyslovených důvodů nesprávné usnesení odvolacího soudu a jemu předcházející usnesení soudního exekutora Nejvyšší soud podle § 243e odst. 2 věty první a druhé o. s. ř. bez jednání (viz § 243a odst. 1 o. s. ř.) ruší a věc vrací soudnímu exekutorovi k dalšímu řízení, v němž budou soudy nižších stupňů (na prvním stupni soudní exekutor) vysloveným právním názorem dovolacího soudu vázány (§ 243g odst. 1 věta první ve spojení s § 226 odst. 1 o. s. ř.).

14/ O náhradě nákladů řízení včetně nákladů dovolacího řízení soud rozhodne v novém rozhodnutí o věci (§ 243g odst. 1 věta druhá o. s. ř.), případně o ní bude rozhodnuto ve zvláštním režimu (viz ustanovení § 87 a násl. ex. řádu).

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 24. 11. 2020

JUDr. Aleš Zezula

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru