Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

20 Cdo 2506/2004Usnesení NS ze dne 23.02.2005

KategorieD
EcliECLI:CZ:NS:2005:20.CDO.2506.2004.1
Dotčené předpisy

§ 261a odst. 1 předpisu č. 99/1963 Sb.


přidejte vlastní popisek

20 Cdo 2506/2004

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Kůrky a soudců JUDr. Františka Ištvánka a JUDr. Vladimíra Mikuška ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného M. B., zastoupeného advokátem, proti povinnému J. S., prodejem movitých věcí, pro 23.800.-Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 27 E 1441/99, o dovolání oprávněného proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 6.5.2004 , č.j. 20 Co 132/2004-32, takto:

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 6.5.2004, č.j. 20 Co 132/2004-32, a usnesení Městského soudu v Brně ze dne 14.11.2003, č.j. 27 E 1441/99-28, se zrušují a věc se vrací Městskému soudu v Brně k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Odvolací soud potvrdil usnesení, jímž soud prvního stupně zamítl návrh na nařízení výkonu rozhodnutí, pokud oprávněný požadoval nařízení výkonu i pro úroky z prodlení z nákladů nalézacího řízení. Odvolací soud se ohledně této části návrhu ztotožnil se soudem I.stupně v jeho závěru o nejasnosti, neurčitosti a absolutní nevykonatelnosti exekučního titulu.

Oprávněný ve včasném dovolání namítl, že řízení bylo postiženo vadou, která měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§ 241a odst. 2 písm. a/ o.s.ř.), kterou spatřuje v tom že odvolací soud měl předchozím řízením již za pravomocně rozhodnutou otázku přiznání nákladů vykonávacího řízení, což je v rozporu s obsahem odvolání oprávněného. Zejména však oprávněný spatřuje zásadní význam napadeného rozhodnutí v nesprávném hodnocení vykonatelnosti vykonávaného titulu, pokud mu ten přiznává úroky z prodlení ve výši dvojnásobku diskontní sazby Č. n. b. platné k prvnímu dni vykonatelnosti tohoto rozhodnutí a od tohoto dne do zaplacení; z pohledu oprávněného jsou čísla a data takto uvedená zjistitelná a povinnost lze vykonat. Rozhodnutí odvolacího soudu podle něj spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§ 241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř.). .

Dovolání je přípustné.

Podle § 236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Podle § 238a odst. 1 písm. c/ o.s.ř. je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí; ustanovení § 237 odst. 1 a 3 zde platí obdobně (odstavec 2).

Z toho plyne, že dovolání proti těmto usnesením je přípustné za předpokladu, že jsou splněny podmínky (jedna z nich), vyslovené v § 237 odst. 1 písm. a/ až c/ o.s.ř.

Jelikož napadené usnesení není měnícím (§ 237 odst. 1 písm. a/ o.s.ř.) ani potvrzujícím poté, co předchozí (jiné - obsahově) rozhodnutí soudu prvního stupně bylo odvolacím soudem zrušeno (§ 237 odst. 1 písm. b/ o.s.ř.), přichází v úvahu - k založení přípustnosti dovolání - toliko ustanovení § 237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř.

Aby mohlo být dovolání přípustné podle § 237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř., musel by dovolací soud dospět k závěru, že napadené rozhodnutí je ve věci samé po právní stránce zásadního významu.

Podle ustanovení § 237 odst. 3 o.s.ř. má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo řeší-li tuto otázku v rozporu s hmotným právem.

Dovolací přezkum, předjímaný tímto ustanovením, je tím předpokládán zásadně pro posouzení otázek právních. Způsobilý dovolací důvod představuje tedy ten, jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§ 241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř.); vzhledem k tomu, že uplatněným důvodem je dovolací soud vázán (§ 242 odst. 3, věta první, o.s.ř.), lze to, zda rozhodnutí je zásadního právního významu, posuzovat jen z hlediska těch námitek obsažených v dovolání, jež jsou tomuto dovolacímu důvodu podřaditelné.

Právní posouzení věci je nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

Z toho plyne, že případné vady řízení, odpovídající dovolacímu důvodu vyjádřenému v § 241a odst. 2 písm. a/ o.s.ř. (i kdyby existovaly), jsou naopak - pro závěr o zásadním právním významu rozhodnutí, a potažmo o přípustnosti dovolání - bezcenné.

V souzené věci nelze z hlediska shora uvedené konstrukce přípustnosti dovolání upřít dovolání oprávněného v rovině výtky nesprávného právního posouzení opodstatněnost – odvolací soud vyložil materiální vykonatelnost titulu v otázce, která dosud nebyla výslovně řešena rozhodnutím dovolacího soudu.

Vykonávaným rozhodnutím je zde rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 12.10.1998, č.j. 15 C 225/97-22, jímž se m.j. povinnému ukládá povinnost zaplatit oprávněnému náklady řízení ve výši 5.877.-Kč s úrokem z prodlení ve výši dvojnásobku diskontní sazby Č. n. b. platné ke k prvnímu dni vykonatelnosti tohoto rozhodnutí a od tohoto dne do zaplacení. Řízení o výkon rozhodnutí zásadně nepřísluší posuzovat věcnou správnost výroku rozhodnutí, jehož výkon je navrhován. Při nařizování výkonu rozhodnutí soud toliko hodnotí materiální vykonatelnost uložené povinnosti, tj. poměřuje, zda lze takto uloženou povinnost provést některým ze zákonem upravených způsobu provedení výkonu rozhodnutí. Jde-li o plnění peněžité povinnosti, obvykle takové posouzení ústí v ověření, zda z titulu vyplývá kdo, komu, kolik a v jaké výši měl zaplatit.

Těmto požadavkům ovšem povinnost uložená ve vykonávaném rozhodnutí zcela vyhovuje, neboť je v něm určitě a srozumitelně uvedeno, v jaké výši (dvojnásobek výše diskontní sazby stanovené Českou národní bankou ke dni podstatné náležitosti vykonatelnosti titulu – dne, kdy nastane) a za jakou dobu, a to způsobem, jenž soudům ani účastníkům řízení při jeho aplikaci ve vztahu k úrokům z prodlení potíže v rozhodovací činnosti jindy nečiní.

Poněvadž k závěru, že rozhodnutí odvolacího soudu je správné, dospět nelze, Nejvyšší soud je v souladu s ustanovením § 243b odst. 2 o.s.ř. zrušil; vzhledem k tomu, že důvody, pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, platí i na rozhodnutí soudu prvního stupně, zrušil i je, a tomuto soudu věc vrátil k dalšímu řízení (§ 243b odst. 3 o.s.ř.).

Právní názor dovolacího soudu je pro další řízení závazný (§ 243d odst. 1, věta první za středníkem, o.s.ř.).

O nákladech dovolacího řízení bude rozhodnuto v novém rozhodnutí soudu I.stupně.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 23. února 2005

JUDr. Vladimír Kůrka, v.r.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru