Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

20 Cdo 249/2020Usnesení NS ze dne 25.03.2020

HeslaProdej movitých věcí a nemovitostí
Exekuce
KategorieD
EcliECLI:CZ:NS:2020:20.CDO.249.2020.1
Dotčené předpisy

§ 337h odst. 3 o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

20 Cdo 249/2020

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly, v exekuční věci oprávněné VŠEOBECNÉ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY ČESKÉ REPUBLIKY, se sídlem v Praze 3, Orlická 2020/4, identifikační číslo osoby 41197518, jednající prostřednictvím Regionální pobočky Plzeň, pobočky pro Jihočeský, Karlovarský a Plzeňský kraj, se sídlem v Plzni, Sady 5. května 59, proti povinnému J. V., narozenému XY, bytem XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupenému Mgr. Bc. Vladimírem Volným, advokátem se sídlem v Domažlicích, Paroubkova 228, za účasti vydražitele Hospodářského družstva vlastníků půdy, se sídlem v Pelhřimově, Příkopy 1889, identifikační číslo osoby 04690605, pro 113 373,79 Kč s příslušenstvím, vedené u soudní exekutorky JUDr. Venduly Flajšhansové, Exekutorský úřad Plzeň-sever, pod sp. zn. 121 EX 2135/15, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 26. 7. 2019, č. j. 13 Co 169/2019, takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 26. 7. 2019, č. j. 13 Co 169/2019 se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

1. Soudní exekutorka JUDr. Vendula Flajšhansová usnesením ze dne 8. 4. 2019, č. j. 121 EX 2135/15-138, udělila vydražiteli Hospodářskému družstvu vlastníků půdy, se sídlem v Pelhřimově, Příkopy 1889, identifikační číslo osoby 04690605, příklep k vydražené nemovité věci uvedené ve výroku usnesení za nejvyšší podání 802 000 Kč, vydražiteli stanovila povinnost nejvyšší podání zaplatit do 30 dnů od právní moci usnesením s tím, že se na úhradu nejvyššího podání vydražiteli započítává složená jistota 200 000 Kč, a povinnému uložila nemovitou věc vyklidit do 15 dnů od právní moci usnesení, popř. od doplacení nejvyššího podání, dojde-li k němu později.

2. Krajský soud v Plzni napadeným rozhodnutím usnesení soudní exekutorky potvrdil. Uvedl, že usnesení soudní exekutorky obsahuje všechny náležitosti předpokládané v § 336j odst. 3 a 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. s. ř.“. Vydražitel byl podle připojeného spisu soudní exekutorky do dražby řádně přihlášen s uvedením svého statutárního orgánu, předsedy družstva, oprávněného vykonávat pravomoc jednat za družstvo, tzn. také dražit. Dodal, že soudní exekutorka dražila v době, kdy nic nenasvědčovalo, že by byl dán důvod k jakýmkoliv pochybnostem týkajícím se právní moci a vykonatelnosti exekučních titulů. Obě vykonatelná rozhodnutí jsou opatřena doložkou právní moci a vykonatelnosti, povinný od května 2015 až do března 2018 vymáhanou pohledávku víceméně pravidelně splácel, exekuční tituly nezpochybňoval, ani jejich právní moc a vykonatelnost. Doložka vykonatelnosti, jíž je opatřen stejnopis rozhodnutí, má charakter veřejné listiny a potvrzuje pravdivost údajů v ní uvedených (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 5. 2005, sp. zn. 20 Cdo 1527/2004). K námitce povinného, že mu exekuční tituly nebyly doručeny, odvolací soud uvedl, že povinný tuto námitku uplatnil až v návrhu na zastavení exekuce z 12. 5. 2019, který připojil ke svému odvolání proti usnesení soudní exekutorky o udělení příklepu. Z toho je patrné, že soudní exekutorka nemohla vědět před udělením příklepu o namítaných důvodech. Za dané situace udělením příklepu zákon neporušila.

3. Odvolací soud rovněž považuje námitky povinného za účelové. Oprávněná povinnému doručovala na adresu jeho trvalého bydliště XY, odkud se měl povinný odstěhovat až v listopadu 2017, tedy v době následující po doručení vykonávaných rozhodnutí. Navíc je zřejmé, že povinný musel vědět o probíhající exekuci vedené pro nedoplatky na pojistném, jestliže vymáhanou pohledávku soudní exekutorce ve splátkách splácel.

4. Současně uvedl, že o návrhu na zastavení exekuce z 12. 5. 2019 bude rozhodovat v dalším průběhu řízení exekuční soud, jemuž odvolací soud postoupil důkazní návrh povinného písmoznaleckým posudkem ohledně pravosti jeho podpisů na doručenkách osvědčujících doručení vykonávaných exekučních titulů včetně návrhu na osvobození od soudních poplatků.

5. Povinný v dovolání namítá, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení několika otázek (§ 241a odst. 1 o. s. ř.) a přípustnost dovolání spojuje s právními otázkami:

A) Lze při nedostatku náležitostí na doručence k doručovanému exekučnímu titulu presumovat správnost doložky vykonatelnosti jako veřejné listiny?

B) Může soud v řízení o odvolání posuzovat předběžně důvodnost návrhu na zastavení exekuce za situace, kdy je podán návrh na zastavení exekuce a probíhá o tomto samostatné řízení, kdy byl navíc podán návrh na odklad exekuce?

C) Lze v rámci řízení o odvolání do usnesení o příklepu posoudit namítané vady exekučního titulu, jež by měly za následek zastavení exekuce?

D) Je namístě při námitce nesprávného doručení písemností podle § 26d zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění z důvodu pochybností o tom, na jaké adrese se dovolatel fakticky zdržoval, přezkum takových námitek v odvolacím řízení o odvolání proti příklepu?

Podle povinného tyto otázky byly v judikatuře Nejvyššího soudu vyřešeny jinak, popř. dosud řešeny nebyly.

6. K otázce pod A) uvedl, že pokud je doručenka zpochybněna, pak nelze vycházet z toho, že je veřejnou listinou. Na jedné z doručenek je přitom škrtáno, není zřejmé, na kterou adresu bylo doručováno, na jedné z doručenek rovněž chybí označení příjemce. Povinný má za to, že pokud uvedl v odvolání proti usnesení o příklepu závažné argumenty svědčící pro důvodnost návrhu na zastavení exekuce, měl k nim odvolací soud přihlédnout (usnesení Nejvyššího soudu č. j. 20 Cdo 3454/2017-220, usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 1698/2018).

7. K otázce B) dodal, že v případě, že byl podán návrh na zastavení exekuce, neměl odvolací soud pouze předběžně posoudit otázku jeho důvodnosti, ale měl nařídit jednání a provádět dokazování, protože návrh byl opřen o § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. Navíc, pokud byl současně podán návrh na odklad exekuce, soud neměl činit úkony směřující k provádění exekuce.

8. K otázkám C) a D) povinný znovu připomněl, že soud měl nařídit jednání a provádět dokazování, nikoliv se oprávněností návrhu na zastavení exekuce zabývat pouze předběžně.

9. Povinný navrhl, aby dovolací soud zrušil usnesení odvolacího soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

10. Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. část první čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále opět „o. s. ř.“.

11. Dovolání je důvodné, neboť odvolací soud se odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu.

12. Podle § 52 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „e. ř.“, nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu.

13. Podle § 337h odst. 3 o. s. ř. po vydání usnesení o příklepu nebo usnesení o předražku nelze zastavit výkon rozhodnutí. Účastníci rozvrhu však mohou pro důvody uvedené v § 268 popřít pohledávku oprávněného nebo dalšího oprávněného.

14. Nejvyšší soud v řadě svých rozhodnutí ozřejmil, že zákonná úprava rozděluje průběh výkonu rozhodnutí (exekuce) prodejem nemovitostí do několika relativně samostatných fází, z nichž v každé se řeší vymezený okruh otázek. Těmito fázemi jsou 1) nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce), 2) určení ceny nemovitosti a jejího příslušenství, ceny závad a práv s nemovitostí spojených, určení závad, které prodejem v dražbě nezaniknou a určení výsledné ceny, 3) vydání usnesení o dražební vyhlášce, 4) vlastní dražba a 5) jednání o rozvrhu. Úkony soudu, účastníků řízení a osob na řízení zúčastněných jsou zpravidla završeny pravomocným usnesením, jehož účinky vylučují možnost v další fázi znovu řešit otázky, o kterých již bylo rozhodnuto (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 5. 2007, sp. zn. 20 Cdo 2006/2006, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 1. 2008, sp. zn. 20 Cdo 2769/2006, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. 20 Cdo 901/2008).

15. Nejvyšší soud rovněž v usnesení ze dne 9. 5. 2017, sp. zn. 20 Cdo 3688/2016 (srov. také usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2018, sp. zn. 20 Cdo 549/2018, proti němuž podaná ústavní stížnost byla Ústavním soudem dne 30. 8. 2018 pod sp. zn. III. ÚS 2715/18 odmítnuta, popř. usnesení ze dne 18. 9. 2018, sp. zn. 20 Cdo 1698/2018) dovodil, že je-li před nařízeným dražebním jednáním podán návrh na zastavení exekuce, který soud vyhodnotí jako zjevně nedůvodný a přistoupí k dražbě, spočívá obrana povinného v podání odvolání proti usnesení o příklepu s námitkou, že za situace, kdy soud dražil přes důvodně podaný návrh na zastavení exekuce, byl příklep udělen proto, že při dražebním jednání došlo k porušení zákona. Odvolací soud pak musí v rámci přezkumu usnesení o příklepu posoudit dříve podaný návrh na zastavení a v případě závěru o jeho důvodnosti změnit napadené usnesení tak, že se příklep neuděluje z důvodu, že při dražbě byl porušen zákon (neboť bylo draženo za situace, kdy měla být exekuce zastavena). Obdobně lze postupovat i v případě, kdy byl návrh na zastavení exekuce podán po vydání rozhodnutí o příklepu, ovšem důvody pro zastavení zde byly již v době dražebního jednání a soud o nich věděl nebo alespoň vědět měl.

16. Ustanovení § 337h odst. 3 o. s. ř. mimo jiné stanoví, že po vydání usnesení o příklepu výkon rozhodnutí nelze zastavit. Znění tohoto ustanovení vyjadřuje zvláštní postavení usnesení o příklepu ve vykonávacím (exekučním) řízení, které je představováno nejen jeho závažností, ale i zájmem na stabilitě poměrů, jež jsou jím založeny. Toto je ještě výrazněji vyjádřeno (a to nikoliv nově, nýbrž dlouhodobě) v ustanovení § 336k o. s. ř., které umožňuje podat účinně odvolání proti usnesení o příklepu pouze ze zde vymezených důvodů a současně nedává odvolacímu soudu možnost toto usnesení zrušit. Ustanovení § 337h odst. 3 věty první o. s. ř. tak netvoří překážku posouzení existence případných okolností, pro které by výkon rozhodnutí (exekuce) měl(a) být zastaven(a), ale brání pouze tomu, aby se tak dělo v dílčím řízení o zastavení výkonu rozhodnutí (exekuce), a ponechává prostor na jejich posouzení výlučně v řízení o odvolání proti usnesení o příklepu (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 8. 2011, sp. zn. 20 Cdo 108/2010 nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2019, sp. zn. 20 Cdo 477/2019).

17. Na základě výše uvedeného je zřejmé, že postup odvolacího soudu, který postoupil důkazní návrh povinného písmoznaleckým posudkem ohledně pravosti jeho podpisů na doručenkách osvědčujících doručení vykonávaných exekučních titulů exekučnímu soudu a posoudil návrh povinného na zastavení exekuce pouze „předběžně“ s tím, že se jím bude zabývat exekuční soud, není správný, jelikož po vydání usnesení o příklepu již není možné exekuci zastavit (viz ustanovení § 337h odst. 3 o. s. ř.). Pokud dovolatel podal po vydání usnesení o příklepu návrh na zastavení exekuce, je povinností odvolacího soudu se tímto návrhem zabývat řádně (nikoliv jen „předběžně“) a za tímto účelem provést potřebné dokazování, které by postavilo najisto, zda byly exekuční tituly doručovány v souladu se zákonem (resp. zda je zde důvod pro zastavení exekuce), a v případě důvodnosti návrhu na zastavení exekuce změnit napadené usnesení soudní exekutorky tak, že se příklep neuděluje z důvodu, že při dražbě byl porušen zákon, v opačném případě jej potvrdit (viz bod 15 tohoto usnesení).

18. Dovolací soud proto na základě výše uvedeného bez jednání (viz § 243a odst. 1 věta první o. s. ř.) napadené usnesení podle § 243e odst. 1 o. s. ř. zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení (§ 243e odst. 2 o. s. ř.), v němž se odvolací soud bude návrhem na zastavení exekuce řádně zabývat.

19. V následném řízení je odvolací soud vázán právním názorem dovolacího soudu (§ 243b věta před středníkem ve spojení s § 226 odst. 1 o. s. ř.).

20. O náhradě nákladů řízení včetně řízení dovolacího soud rozhodne v novém rozhodnutí o věci (§ 243g odst. 1 věta druhá o. s. ř.), případně o nich bude rozhodováno ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. e. ř.).

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 21. 7. 2020

JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru