Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

20 Cdo 2451/2010Usnesení NS ze dne 17.08.2010

HeslaExekuce
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2010:20.CDO.2451.2010.1
Dotčené předpisy

§ 243b odst. 5 o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

20 Cdo 2451/2010

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudkyň JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Miroslavy Jirmanové v exekuční věci oprávněného Hlavního města Prahy, se sídlem Mariánské nám. 2/2, IČ 00064581, proti povinnému J. R., zastoupenému Mgr. Eduardem Benešem, advokátem se sídlem v Praze 9, Na Rozcestí 6/1434, jako opatrovníkem, pro 1.000,- Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 64 Nc 1795/2008, o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze z 30. 9. 2009, č. j. 54 Co 150/2009-33, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Shora označeným rozhodnutím krajský soud změnil usnesení z 15. 9. 2008, č. j. 64 Nc 1795/2008-2 (jímž okresní soud nařídil exekuci), tak že návrh na její nařízení zamítl (výrok I.), žádnému účastníku nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.), oprávněného zavázal nahradit náklady exekuce soudnímu exekutorovi (výrok III.), opatrovníkovi přiznal odměnu, „kterou mu zaplatí Městský soud v Praze,“ (výrok IV.) a rozhodl, že oprávněný je povinen zaplatit státu náklady řízení (výrok V.).

Usnesení krajského soudu napadl opatrovník dovoláním, jež směřoval výlučně proti výroku IV. a V. (tj. výroku o odměně opatrovníka a o nákladech řízení státu).

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení § 236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení § 237 až § 239 o.s.ř.

Podle ustanovení § 238, § 238a a § 239 o.s.ř. není dovolání přípustné proto, že usnesení o odměně opatrovníka ani o nákladech řízení v jejich taxativních výčtech uvedena nejsou. Přípustnost dovolání nelze dovodit ani z ustanovení § 237 odst. 1 o.s.ř., neboť usnesení odměně opatrovníka ani usnesení o nákladech řízení nejsou rozhodnutími ve věci samé (k pojmu „věc sama“ srov. usnesení Nejvyššího soudu z 2. 12. 1997, sp. zn. 2 Cdon 774/97, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 10/1998 pod č. 61).

Nejvyšší soud proto dovolání, aniž nařídil jednání (§ 243a odst. 1 věta první o.s.ř.), podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o.s.ř. odmítl.

Dovolání bylo odmítnuto, oprávněnému, jenž by jinak měl právo na náhradu nákladů dovolacího řízení, takové náklady (podle obsahu spisu) nevznikly; této procesní situaci odpovídá ve smyslu ustanovení § 146 odst. 3, § 224 odst. 1 a § 243b odst. 5 o. s. ř. výrok shora uvedený.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 17. srpna 2010

JUDr. Vladimír Mikušek, v. r.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru