Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

20 Cdo 2428/2017Usnesení NS ze dne 14.06.2017

HeslaPodmínky řízení
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2017:20.CDO.2428.2017.1
Dotčené předpisy

§ 241 předpisu č. 99/1963 Sb.

Podána ústavní stížnost

IV. ÚS 2360/17 ze dne 19.12.2017 (odmítnuto)
soudce zpravodaj prof. JUDr. Jan Musil, CSc.


přidejte vlastní popisek

20 Cdo 2428/2017

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu JUDr. Karlem Svobodou, Ph.D., v exekuční věci oprávněného JUDr. A. Ch., soudního exekutora, Exekutorský úřad Opava, se sídlem v Opavě, Veleslavínova č. 371/19, zastoupeného JUDr. Hanou Stavařovou, advokátkou se sídlem v Opavě, Veleslavínova č. 371/19, proti povinné Mgr. D. K., pro 26 945 Kč s příslušenstvím, o osvobození od soudních poplatků, vedené u Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově pod sp. zn. 125 EXE 2220/2013, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. dubna 2016, č. j. 10 Co 191/2016-180, takto:

Dovolací řízení se zastavuje.

Stručné odůvodnění(§ 243f odst. 3 o. s. ř.):

Nejvyšší soud České republiky řízení o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 4. 2016, č. j. 10 Co 191/2016-180, jímž odvolací soud změnil usnesení Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově ze dne 25. 1. 2016, č. j. 125 EXE 2220/2013-135, tak, že povinné se osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení nepřiznává a že povinné se zástupce pro dovolací řízení neustanovuje, podle ustanovení § 241b odst. 2 a § 104 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. Čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) - dále jen „o. s. ř.“, zastavil, neboť dovolatelka nesplnila podmínku povinného zastoupení v dovolacím řízení (§ 241 o. s. ř.).

Vzhledem k tomu, že dovolání směřuje proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl žádosti povinné o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, dovolací soud sám posoudil, zda splňuje předpoklady uvedené v ustanovení § 30 a § 138 o. s. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 20. března 2014 sp. zn. 26 Cdo 3418/2013, usnesení Nejvyššího soudu z 23. července 2014, sp. zn. 29 NSČR 82/2014, a usnesení Nejvyššího soudu z 8. dubna 2015, sen. zn. 31 NSCR 9/2015), přičemž – s přihlédnutím k obsahu spisu – sdílí názor, který odvolací soud přijal v napadeném usnesení a to, že ze strany dovolatelky jde o zjevně bezúspěšné uplatňování práva, neboť dovolání ve věci samé není přípustné, když jde o dovolání ve věci odkladu provedení exekuce [§ 238 odst. 1 písm. d) o. s. ř.].

Z uvedených důvodu dovolací soud neshledal důvod ustanovit povinné advokáta pro dovolací řízení. Předpoklady, aby byl dovolatelce ustanoven zástupce pro řízení o dovolání ve smyslu § 138 a § 30 o. s. ř. tudíž nejsou splněny. Jelikož dovolatelka neodstranila nedostatek povinného zastoupení, Nejvyšší soud České republiky dovolací řízení podle § 241b odst. 2 a § 104 odst. 2 o. s. ř. zastavil.

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 14. 6. 2017

JUDr. Karel Svoboda, Ph. D.

pověřený člen senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru